Zvláštní zpráva Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ): dezinformace o koronaviru – krátké zhodnocení informačního prostředí

Zdroj: EUvsDisinfo

Cílem této zprávy je poskytnout zběžný nástin aktuálních trendů a náhledů na dezinformační aktivity spojené s COVID-19. Nepředkládá komplexní a úplný přehled a v souladu s mandátem ESVČ se soustředí na vnější rozměr. Autorem zprávy je Divize strategické komunikace a analýzy informací, která přispívá ke snahám EU v boji proti dezinformacím, a to i detekcí, analýzou a odhalováním dezinformačních kampaní. Při zaměření na dezinformace a identifikaci a analýze desinformací obklopujících šíření COVID 19 spolupracuje ESVČ velmi úzce s Evropskou komisí i členskými státy EU.  Na tomto tématu spolupracuje ESVČ také s mezinárodními partnery G7, NATO a nestátními subjekty. Výsledky jsou pravidelně zveřejnovány na webové stránce EUvsDesinfo.eu a prostřednictvím sociálních médií. Přehledy jsou bez prodlení sdíleny s institucemi Evropské unie a členskými státu EU také prostřednictvím Systému včasného varování o desinformacích.

S rozšířením COVID-19, jsme sledovali nárůst významného počtu zpráv, mýtů a dezinformací o této nemoci, které přicházejí z různých zdrojů jak uvnitř, tak vně Evropské unie. Světová zdravotnická organizace WHO vyhlásila, že šíření a reakce na COVID-19 je doprovázen masivní “infodemic”, kterou WHO popisuje jako přemíru informací – pravdivých i nepravdivých – ve kterých je obtížné najít důvěryhodný zdroj informací a spolehlivé rady.

Dnes je informační prostředí kolem koronaviru charakterizováno obrovským množstvím obsahu z různých zdrojů a v různých mediích. Vlády a zdravotnické orgány se snaží poskytovat autorizované informace o COVID-19 a platformy sociálních médií se snaží o nalezení vhodné cesty k jejich rozšíření a souběžně upozaďovat a odstraňovat nedůvěryhodné obsahy. Zároveň jsme na síti i mimo ni svědky šíření významného množství chybných informací a dezinformací. Zatímco chybné informace zahrnují neúmyslné rozšiřování chybných informací, dezinformační kampaně představují vědomé vytváření a/nebo rozšiřování ověřitelně nepravdivého obsahu, šířeného z politických nebo ekonomických důvodů.

Přehled současných nepravdivých narativů

• Coronavirus je biologická zbraň, kterou vytvořila Čína, Spojné státy americké, Velká Británie nebo dokonce Rusko s cílem zničit EU a NATO.
• Koronavirus se nerozšířil ve Wuhanu, Čína – USA tají jeho skutečná původ, což je ve skutečnosti USA nebo jimi vlastněné laboratoře po celém světě.
• Propuknutí šíření viru bylo způsobeno migranty a migranti ho rozšiřují po EU.
• Koronavirus je spojen s 5G, např. Wuhan je testovacím polem pro 5G.
• EU selhala při řešení krize – EU je katastrofou pro Evropu.
• EU není připravena poskytnout naléhavě nutnou podporu členským státům – místo toho musí tyto spoléhat na pomoc vně EU, např. Itálie, přičemž nejčastěji zmiňovaným pomocníkem je Čína.
• Čína zachraňuje EU, zatímco Brusel členské státy opouští.
• Schengen již neexistuje – Evropané jsou v karanténě, avšak migranti mohou cestovat bez omezení.
• Koronavirus je hoax, ve skutečnosti neexistuje.
• EU by mohla nařídit hromadné očkování.
• Léčba: tvrzení, že existují přirozené prostředky jak virus léčit, která jsou obvykle doprovázena narativem proti očkování.
• Roztodivné konspirační teorie: historické předpovědi pandemie, mory přicházející na zemi, pokusy tajemného “hlubokého státu” regulovat růst populace, pandemii způsobily chemtrails nebo směřování ke třetí světové válce.

Prokremelské dezinformace

Koronavirus je neutuchajícím a denním tématem prokremelských médií, včetně státem vlastněných zdrojů. Od 22. ledna do 19. Března 2020 sebrala East StratCom Tasc Force 2020 více než 110 případů dezinformací týkajících se koronaviru ve veřejně dostupné EUvsDesinfo databázi. Tyty zprávy jsou typické pro dobře propracovanou strategii Kremlu, která využívá dezinformace k umocnění rozporů, zasívání nedůvěry a chaosu a ztížení krizových situací a věcí vzbuzujících obavy veřejnosti.

Podle Buzzsumo, online analytického nástroje, který uživatelům umožnuje podle tématu nebo na určité webové stránce zjistit, co je oblíbené, je RT Spanish (poznámka překladatele – španělská verze dřívější Russia Today) trvale mezi 20 nejvíce angažovanými s online zdroji (na Twitteru, Facebooku a Redditu) pokud jde o informace týkající se koronaviru, umisťuje se už jako 12 nejpopulárnější doména.  

Dezinformační strategie Kremlu se zřetelně liší podle orientace na vnitřní a vnější publikum

• Zprávy cílící na domácí ruské publikum popisují virus jako formu cizí agrese, např. tvrzení, že koronavirus má původ v tajných amerických nebo západních laboratořích a zdůrazňování, že zvládání viru je výzvou hlavně pro cizí a demokratické země, zatímco Rusko bojuje s jeho propuknutím.
• Zprávy cílící na mezinárodní publikum mimo jiné v angličtině, italštině, španělštině a arabštině: sledují jiný přístup, soustředí se primárně na konspirační teorie o globálních elitách, které využívají virus pro své vlastní cíle. Cílem strategie je mimo jiné vyvolání nedůvěry v národní a evropské úřady a zdravotní systém, mezinárodní instituce.
• K oběma publikům je směřován příběh o viru stvořeném člověkem.

Zpravodajství ze Středního východu a severní Afriky

Propuknutí nákazy využili v regionu Středního východu a severní Afriky teroristické organizace a významní hráči k prosazení geopolitické agendy.

• Daesh zneužívá trendy hashtagy (včetně těch o koronaviru) k šíření svých poselství s vlastními cíli.
• Koronavirus byl využit k podněcování k nenávisti a pohánění konfrontace mezi Sunnity a Šíity v regionu.
• Epidemie byla také využita (i) proti Iránu k šíření protiíránské nálady, tvrdíc, že koronavirus je agresivním útokem Íránu, který virus proměnil v politický nástroj a (ii) Íránem, tvrdíc, že virus může být biologickou zbraní z USA.

Zpravodajství ze Severního Balkánu

 Ani regionu Severního Balkánu se nevyhnuly falešné zprávy, chybné informace a desinformace týkající se COVID-19. Příběhy typu „Virus byt vytvořen v laboratoři v Číně a Íránu” byly k vidění v médiích napříč regionem. V této oblasti je se šířením desinformací o koronaviru spojeno s několika riziky.

• Může být použito jako zbraň v probíhajících volebních debatách a k zostuzení protivníků konspiračními teoriemi, např. v kontextu nadcházejících voleb v Srbsku a Severní Makedonii.
• Může být použito jako munice proti migrantům.
• Cizí síly mohou dezinformací využít k manipulování s místním informační prostorem.

Zpravodajství z Číny

Veřejné zpravodajství, týkající se koronaviru a Číny, je neoddělitelné od tématu cenzury Čínské komunistické strany a od cíle strany prezentovat se jako silná a úspěšná tváří v tvář pandemii. Čínské platformy YY a WEChat patrně mají automaticky cenzurované posty kritické vůči vládě. Příkladem základních pročínských narativů je:

• Čína a zjm. Xi Jinping odvedly obdivuhodnou práci při zabránění šíření viru, centralizovaný stát jako je Čína je ve skutečnosti výhodou při zvládání takové krize, neboť procesy a občané mohou být pod důkladnou kontrolou.
• Západ a zejména Spojené státy, by měly být Číně vděčné a její rychlou reakci a zamezení šíření viru – západ, zejména Spojené státy jednaly příliš pomalu a jsou nyní kvůli viru v naprostém chaosu.
• Virus nepochází z Číny, původ má jinde, nejpravděpodobněji v USA
• Západ využívá virus k poškození Číny a šíření protičínských nálad, za což dluží Číně a čínskému lidu omluvu.

Kroky vykonané platformami sociálních médií

Také společnosti vlastnící sociální média hledají cesty, jak se vypořádat s šířením nepravdivých informací a desinformací o koronaviru na svých platformách. Společnosti Google, Facebook, Twitter a Microsoft deklarovaly, že spolupracují s národními zdravotními úřady a s WHO na propagaci věrohodných, či autoritami potvrzených sdělení a zpřístupňují je pro uživatele (například prostřednictvím Google SOS alert ). Dne 16. března vydal Facebook, Google, LinkedIn, Microsoft, Reddit, Twitter a YouTube společné prohlášení ohlašující, že v tomto čase úzce spolupracují.

Jednotlivé platformy podnikají různorodé kroky, jako je mazání nepravdivých obsahů, poskytování reklamního prostoru orgánům veřejného zdraví, a odstraňování aplikací spojených s COVID-19, např. z Google PlayStore. 

Twitter například oznámil rozšíření definici „újmy“ tak, že bude zahrnovat i obsah, který je v přímém rozporu s doporučením důvěryhodných zdrojů, jako jsou národní zdravotnické úřady, včetně popisů ošetřování a léčby, které jsou škodlivé a neúčinné. Facebook poskytuje soubor autentických informací od zdravotních úřadů, například pro komunitní manažery stejně jako informace o nástrojích, které mohou být užitečné při spravování konverzací v komunitách (např. jak blokovat komentáře). Facebook také ohlásil jejich koronavirus (COVID-19) informační centrum, nabízené na první pozici ve zpravodajské nabídce news feed, aby lidem poskytl centrální místo, kde mohou získat nejnovější zprávy a informace, stejně jako zdroje a tipy, jak si uchovat zdraví a podpořit své rodiny a komunity, což zahrnuje bezodkladné předávání zpráv od zdravotních úřadů. Společnost také oznámila navýšení finanční podpory Sítě mezinárodní kontroly pravdivosti (IFCN). Také Reddit informoval, jakým způsobem chce naložit s nepravdivými informacemi o koronaviru, nejen poskytnutím expertních rozhovorů na toto téma, ale také možným přijetím opatření, spočívajícím v užití „karantény na komunity, které obsahují hoax nebo nepravdivý obsah“. Nadto platformy usilují o zakázání inzerce spojené s koronavirem nebo inzerce snažící se obohatit na COVID_19.

Avšak navzdory veřejně vyhlášeným opatřením se ukazuje, že se na platformách nepodařilo vymýtit nepravdivou a škodlivou inzerci, která například propaguje “numerické kódy” jako léčbu COVID-19 nebo vydávají karanténu za první krok k nadvládě NATO nad Evropou. Zdá se, že uvedené platformy se navzdory velkému úsilí potýkají s dodržováním svých vlastních zveřejněných standardů a veřejných závazků ohledně bránění šíření nebezpečných dezinformací ohledně koronaviru. To vzbuzuje obavu, že problémem není pouze prevalence škodlivého obsahu online, ale spíše systém chybných motivací, které brání internetovým platformám adekvátně chránit veřejný zájem. Nadto, rozsah, dopad a úspěch opatření, která platformy přijímají, je těžké nezávisle hodnotit, zejména s přihlédnutím k omezením souvisejícím s ochranou soukromí při přístupu výzkumníků k údajům veřejného zájmu.

Zdroj: EUvsDisinfo