Armjansk – Namísto zářných zítřků, které Krymu slibovalo Rusko, zápolí tamní obyvatelé se stagnací mezd a raketovým nárůstem cen. Také turistický ruch na poloostrově hluboce upadá.
Lidé, kteří tu žijí, začínají ze špatné ekonomické situace vinit Moskvu.
Nějakou dobu nebylo o Krymu téměř slyšet. Před časem se však znovu dostal na titulní strany: poté, co ruský prezident Vladimir Putin obvinil Kyjev, že na druhou stranu hranice poslal záškodníky s cílem poškodit tamní hospodářství.
Místní lidé jsou jiného názoru. Tvrdí, že hlavní škodu napáchala Moskva – svým nezájmem o to, co se na poloostrově děje.
„Připojili jsme se k Rusku a oni se o nás zcela přestali zajímat,“ cituje agentura Reuters Jevgenije, dělníka v továrně na výrobu titanové běloby ve městě Armjansku. „Lidé jsou naivní. Mysleli si, že když budou součástí Ruska, všechno bude ruské. Ano, ceny se nyní vyhouply na ruskou úroveň, zatímco mzdy zůstaly stejné. To je hlavní problém.“
Kvůli obavám z odvety ze strany vedení podniku Jevgenij odmítl prozradit své jméno. Podobně jako další jeho spolupracovníci. Od nejpalčivějších problémů odvedly pozornost místních právě střety bezpečnostních složek s údajnými narušiteli svrchovanosti ruského území v krymském městě Armjansk. Kyjev tvrdí, že ke střetu nikdy nedošlo a Moskva si celý incident vymyslela jako záminku k dalším vojenským akcím proti Ukrajině.
Továrna na chemikálie
Armjansk nikdy neprosperoval. Čtvrtina tamní populace, jež čítá 20 tisíc osob, pracuje ve stejné továrně jako Jevgenij. Když byl Krym ještě pod kontrolou vlády v Kyjevě, v obchodech bylo podle místních dost zboží a nikdo si nestěžoval ani na úroveň služeb.
Poté, co Kyjev loni zablokoval dodávky z Ukrajiny, ale ceny velmi rychle vzrostly.
„Stěží si mohu dovolit nakoupit potraviny. Zaplatit navíc oblečení je velmi obtížné,“ říká technický pracovník Pavel, který teď vydělává 17 tisíc rublů (6400 Kč) měsíčně. To je přibližně polovina průměrné mzdy v Rusku. „Na Ukrajině by to bylo dost, protože tam jsou ceny nižší,“ dodává.
U dalších tří zaměstnanců, s nimiž mluvila korespondentka agentury Reuters, se měsíční mzda pohybovala od 10 tisíc rublů (laborant) po 21 tisíc rublů (vedoucí pracovník malé strojírenské firmy).
Snížit ceny má pomoci most, který Rusko staví, aby poloostrov spojilo s jihem země. První kamiony po něm však stěží projedou dřív než v roce 2018.
„Nemáme peníze“
Moskva o problémech Armjansku ví. Zařadila ho proto na seznam tří stovek měst, které naléhavě potřebují státní investice, aby mohla diverzifikovat svou ekonomiku.
Když ale agentura Reuters úřady kontaktovala, ministr hospodářství krymské vlády připustil, že v současnosti pro město žádné speciální projekty připravovány nejsou.
Rusko oznámilo, že na Krymu chce do roku 2020 investovat 680 miliard rublů (přibližně 240 miliard korun). Tato částka mnohanásobně převyšuje miliardy rublů, které Moskva každý měsíc vyplácí místnímu obyvatelstvu na důchodech a mzdách učitelů, lékařů a úředníků.
Právě důchodci, státní zaměstnanci a ti, jimž obživu zajišťuje turistický průmysl, očekávali, že se jejich finanční situace po anexi poloostrova výrazně zlepší. V důsledku poklesu cen ropy a západních sankcí však rubl naopak ztratil polovinu své hodnoty vůči dolaru.
V květnu zachytily televizní kamery ruského premiéra Dmitrije Medveděva při jeho návštěvě Krymu, jak čelí zoufalé postarší ženě, která si stěžovala na životní podmínky půl milionu krymských důchodců. „Je nemožné z důchodu na Krymu vyžít,“ uváděla. „Ceny jsou šílené… Co je to osm tisíc rublů. To je zcela nicotná suma,“ opakovala. Medveděvova odpověď se okamžitě stala hitem sociálních sítí: „Jednoduše nemáme peníze… Vydržte.“
Prázdné restaurace
Krym byl se svými lázněmi a slunným černomořským pobřežím oblíbenou turistickou destinací od carské éry, kdy Anton Pavlovič Čechov popisoval mimomanželské vztahy příslušníků společenské smetánky navštěvující jaltskou promenádu.
Putin loni prohlásil, že turismus na Krymu musí vykazovat zisk, a je proto zapotřebí, aby Moskva zvážila opatření, jež přitáhnou zahraniční návštěvníky.
Kvůli ruské anexi však Krym přišel o Ukrajince a tuto ztrátu nedokázali nahradit ani Rusové.
Když byl Krym ještě pod kontrolou vlády v Kyjevě, přijíždělo sem každoročně šest milionů zahraničních návštěvníků, alespoň podle oficiálních čísel. Po anexi došlo k výraznému poklesu a od té doby se v podstatě nic nezměnilo.
„Když jsme byli součástí Ukrajiny, přijíždělo sem více lidí,“ říká znuděně se tvářící číšník na malé terase poloprázdné restaurace s názvem Evropa, ležící nedaleko mořského pobřeží v populárním letovisku Jevpatoriji.
Číšnice Natálie dodává, že návštěvníci dnes utratí mnohem méně peněz, než když poloostrov patřil Ukrajině. „Lidé se teď zdráhají utrácet peníze, objednávají si toho jen málo a dostáváme menší spropitné,“ říká. „Máme tu dnes krizi rublu a ceny jsou vysoké. Lidé sem přijíždějí z Ruska a jsou šokováni, jak vysoké jsou ceny všeho na Krymu. I nás samotné to šokuje.“
Zdroj: Aktuálně.cz
