Zdroj: Mark Krutov, pro Rádio Svoboda
Ministerstvo financí USA zařadilo 15. července na sankční seznam další tři Rusy a pět firem spojených s podnikatelem Jevgenijem Prigožinem. Formální příčinou zavedení sankcí je snaha destabilizovat situaci v Súdánu, avšak autor několika investigací o Prigožinovi a o činnosti jeho firem v interview pro Rádio Svoboda říká, že si na „Putinova kuchaře“ mohly USA znovu vzpomenout právě teď v souvislosti s Libyí, konkrétně kvůli účasti ruských žoldnéřů z tzv. Vagnerovy soukromé vojenské společnosti (Vagnerova skupina) ve válce mezi Libyjskou národní armádou a ozbrojenými silami libyjské Vlády národního souhlasu, již uznává OSN.
V sankčním seznamu se ocitla ruská společnost M Invest, jež je kontrolována Prigožinem. Tato společnost podle amerických úřadů sloužila jako zástěrka pro akce ruského ministerstva obrany a je odpovědná za plánování akcí bývalého súdánského prezidenta Omara al-Bašíra nacílených na potlačení protestů, jejichž účastníci požadovali demokratické reformy v Súdánu. O roli M Investu v byznysu Jevgenije Prigožina ve svých investigativních článcích několikrát psalo rovněž Rádio Svoboda, projekt Scanner či televizní stanice Nastojaščeje vremja.
Mezi společnostmi, vůči kterým USA zavádí omezení, je súdánská Meroe Gold Cо. Ltd a také čtyři firmy z Hongkongu a Číny. Podle amerického ministerstva zahraničí má právě firma Meroe Gold Cо. Ltd vazby na Vagnerovu soukromou vojenskou společnost, která je údajně spojená se jménem Jevgenije Prigožina a s Hlavní správou Generálního štábu ruských ozbrojených sil. O tom, že výcvik žoldnéřů z SVS Vagner je podporován ruskou vojenskou rozvědkou GRU, svědčí hned několik investigativních článků ruských novinářů.
Osobní sankce byly uvaleny na generálního ředitele M Invest Andreje Mandela a Michaila Potepkina, regionálního ředitele M Invest a Meroe Gold Cо. Ltd v Súdánu, a také na ruského občana Igora Lavrenkova, který je údajně přímo spojen s Prigožinem.
Od nynějška budou aktiva těchto osob a společností USA, pokud existují, zmrazená a američtí občané budou mít zakázáno vést s těmito osobami jakákoli obchodní jednání.
Ministr zahraničí USA Mike Pompeo doprovodil zavedení nových sankcí prohlášením, jež bylo zveřejněno na webu amerického ministerstva zahraničí. „Prigožin financuje Agenturu pro výzkum internetu – ruskou ‚trollí farmu‘, která se snažila ovlivňovat americké volby, a také ‚Vagnerovu soukromou vojenskou společnost‘, která se souhlasem ruského ministerstva obrany šíří ruský vliv v zahraničí. Prigožinova role v Súdánu podtrhuje vzájemnou souvislost mezi vojenskými operacemi, které Rusko provádí s cílem podporovat a udržovat autoritářské režimy, jako je režim bývalého prezidenta Súdánu Omara al-Bašíra, a dobýváním přírodních zdrojů. Dnešní kroky omezují snahy Prigožina a jeho podporovatelů rozpoutat nepokoje či překazit demokratické reformy v Súdánu,“ zdůraznil Pompeo.
Jak ovšem Rádiu Svoboda řekl investigativní novinář Michail Maglov z projektu Scanner, který pozorně sleduje Prigožinovu činnost v Africe, nové sankce USA mohou ve skutečnosti souviset s aktivizací Ruska a Vagnerovy společnosti v Libyi. O účastí „vagnerovců“ nejen v syrské, ale i v libyjské občanské válce mnohokrát psala světová média. Na konci května informovalo americké ministerstvo obrany o tom, že byly do Libye z Ruska přesunuty bojové letouny. Podle šéfa afrického velení americké armády, generála Stephena Townsenda, Rusko dlouho popíralo své angažmá v libyjském konfliktu, avšak nyní ho „přestalo tajit“. Townsend zdůraznil, že ani Libyjská národní armáda generála Haftara ani žoldáci z Vagnerovy společnosti bojující v jejích řadách nedisponují bojovými letouny čtvrté generace, které byly do Libye dodány. „Ruští nájemní piloti budou bombardovat Libyjce z letounů dovezených z Ruska,“ řekl americký generál.
Co víme o firmách, které figurují v sankčním seznamu, a v čem spatřuje americké ministerstvo zahraničí jejich vinu?
„Jednou z klíčových společností, které figurují v sankčním seznamu, je firma M Invest. Tato firma mimo jiné dohlížela na činnost jedné z divizí tzv. Vagnerovy soukromé vojenské skupiny. Je známá tím, že získala licenci na vývoj ložisek zlata v Súdánu a Michail Potepkin se dokonce zúčastnil setkání mezi premiérem Ruska, tehdy ještě Dmitrijem Medveděvem, a již bývalým súdánským prezidentem Omarem al-Bašírem, na kterého byly rovněž uvaleny americké sankce. Tato společnost vyvíjela těžbu zlata v Súdánu a byla v podstatě „opěrným bodem“ pro další činnost a zájmy Jevgenije Prigožina v Africe. Když jsme například připravovali investigativní materiál o této činnosti, zkoumali jsme také pochod lidí s humanitárním nákladem, ale samopaly v rukách, kteří mířili ze Súdánu do Středoafrické republiky a jejího hlavního města Bangui.
Je společnost M Invest spojena s Prigožinovými projekty nejen v Súdánu, ale i ve Středoafrické republice, kde se v souvislosti s Prigožinem skloňovala jiná firma Lobaye Invest?
Ano, je, protože jsou to dvě sousedící země a Prigožin má tak či onak své zájmy v obou těchto zemích. Lze to vyčíst i z finančních dokumentů, které se k nám dostaly před asi dvěma lety. Tyto dokumenty se týkaly řady firem, různým způsobem spojených s Jevgenijem Prigožinem, jejichž činnost byla zaměřená na Afriku. Vlastně si myslím, že toto bylo jedním z důvodů, proč USA uvalily sankce na lidi, kteří zastupovali tyto společnosti a řídili je.
Je známo něco o společnostech, ze Súdánu, Číny a Hongkongu, které figurují v sankčním seznamu?
Firma ze Súdánu, Meroe Gold, je přímou pobočkou společnosti M Invest a její ředitel Michail Potepkin je docela pozoruhodná osobnost z Petrohradu. Tento mladík říkal, že se dříve v Petrohradu zabýval mládežnickou politikou. Byl spojen s imperiálními a nacionalistickými hnutími. Pokud vím, zabýval se řadou volebních kampaní v Petrohradu. Když jsme připravovali investigaci, spojili jsme se s ním a on nám řekl, že je z politické činnosti „unavený“ a vždycky si přál dobývat zlato, zval mé kolegy, ať se přijedou podívat do Súdánu, jak si plní sen a těží zlato v Súdánu. Co se týče hongkongských společností, jedná se o skupinu, které jsou vzájemně propojené a patří Igoru Lavrenkovovi. O této osobě se nám toho mnoho zjistit nepodařilo, má občanství ostrovního karibského státu Svatý Kryštof a Nevis. Nejspíš byl pouze prostředníkem a přes své společnosti „čerpal“ miliony dolarů, které Prigožin potřeboval mimo jiné i pro činnost společnosti M Invest.“
Víte ještě něco o jedné soukromé osobě, která byla zanesena do sankčního seznamu, o Andreji Mandelovi? A mají všichni tito lidé co do činění, kromě těžby zlata v Africe, se zasahováním do amerických voleb v roce 2016, jak tvrdí americké ministerstvo zahraničí?
Andrej Sergejevič Mandel je ředitelem, nevíme přesně, zda skutečným či nominálním, společnosti М Invest. Jevgenij Prigožin ve svých finančních schématech velmi často používá krycí osoby. Jediné, co se nám podařilo o Mandelovi zjistit, je, že svého času tento mladý muž absolvoval suvorovské učiliště a dále šel evidentně po určité „vojenské linii“. Mluvili jsme s jeho bývalými spolužáky z učiliště a ti nedokázali přesně říct, co přesně teď dělá, ale byli překvapení, když jsme jim říkali o společnostech, které jsou s jeho jménem spojené. Říkají, že tento člověk určitě není podnikatel, a jeho přátelé byli rozmrzelí – říkali nám, že jej už dlouho neviděli, že si od nich půjčil peníze, ale nevrací je. Pokud jde o zasahování do voleb, ze všech těchto tří lidí byl s historií zasahování do voleb ve Spojených státech nepřímo spojen pouze pan Potepkin, protože byl spoluzakladatelem firmy IT Debagger spolu s Annou Bogačevovou, která byla do sankčních seznamů právě za zasahování do voleb zařazena již před dvěma lety. Tato dívka byla spojena právě s Prigožinovou „trollí farmou“ (o tom, kdo je Anna Bogačevová, a o jejím napojení na ruské nacionalisty si můžete v ruštině přečíst v tomto investigativním článku Rádia Svoboda).
Domnívám se, že současné rozšíření sankcí proti Prigožinovým společnostem není tolik spojeno se zasahováním do voleb, pozornost Spojených států upoutaly spíše jeho aktivity související právě s činností Vagnerovy společnosti v Africe. Nejedná se pouze o Súdán a Středoafrickou republiku, ale také o Libyi, ve které stále trvá konflikt a struktury Jevgenije Prigožina se na něm bezprostředně podílí. Ve svém prohlášení Mike Pompeo připomněl mimo jiné předchozí balíček sankcí, který byl na Jevgenije Prigožina uvalen, a ten se týkal soukromých letadel používaných Prigožinem a jeho lidmi, která letěla do severní Afriky. Příčiny bych tedy hledal v tom, co se nyní děje v Libyi.
Nakolik jsou podle vás sankce efektivní?
Ohledně účinnosti sankcí tu máme dvojakou situaci. Na jednu stranu sankční politika USA a to, jak sankce aplikuje, umožňují mluvit o jejich efektivnosti, sankce platí prakticky po celém světě a přináší ty či ony důsledky. Na druhou stranu, když jsme studovali finanční impérium Jevgenije Prigožina, našli jsme více než dvě stovky právnických osob v různých jurisdikcích, i v Rusku, i v Asii, i v evropských zemích. Zpravidla mezi jejich majiteli a řediteli není ani Prigožin ani jeho spolupracovníci. Prigožin velmi obratně využívá nominální majitele a ředitele. Aby mohl americké sankce obcházet, může těchto společností registrovat tisíce třeba každý den. Je to svého druhu závod, ve kterém bude americká vláda vždycky pozadu,“ říká Michail Maglov, investigativní novinář projektu Scanner.
Sám Jevgenij Prigožin zatím nijak nekomentoval uvalení sankcí na nové společnosti a osoby, které jsou podle amerických úřadů spojeny s jeho podnikatelským impériem. Michail Potepkin si přečetl, avšak neodpověděl na zprávu Rádia Svoboda s prosbou o komentář k novým sankcím proti jeho osobě. Andreje Mandela a Igora Lavrenkova se Rádiu Svoboda nepodařilo kontaktovat. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že Kreml se „k jakýmkoli sankcím proti ruským občanům a právnickým osobám staví velmi negativně“.
Osobní sankce na Prigožina a dalších 18 osob s ním spojených uvalilo Ministerstvo financí USA v roce 2018. V září stejného roku byly sankce rozšířeny na Prigožinovu společnost Concord, Vagnerovu soukromou vojenskou společnost a GRU.
Spojené státy se pokusily s Jevgenijem Prigožinem utkat u soudu, nicméně v březnu roku 2020 Ministerstvo spravedlnosti USA stáhlo obvinění vůči dvěma společnostem, které ovládá: Concord Management & Consulting a Concord Catering. Tyto společnosti, a také již zmíněná Agentura pro výzkum internetu, jež je dle neoficiálních údajů Prigožinem financována, byly v důsledku vyšetřování státního zástupce Roberta Muellera obviněny z pokusů zasahovat do amerického volebního procesu prostřednictvím šíření dezinformací na sociálních sítích během volební kampaně z roku 2016. Soudní slyšení k tomuto případu se měla začít konat u federálního soudu ve Washingtonu 6. dubna. Během příprav procesu požádali advokáti společností Concord žalující stranu, aby obhajobě předložila tajné dokumenty. Podle zdroje listu New York Times se žalující strana obávala, že tyto dokumenty mohly být použity Prigožinovými firmami k vedení informační války. Vzápětí potom již samotný Prigožin požádal o zahájení trestního stíhání vůči exprezidentovi USA Baracku Obamovi a řadě dalších vysoce postavených amerických úředníků za pronásledování jeho společnosti Concord kvůli údajnému zasahování do amerických prezidentských voleb. Příslušný dokument Prigožin zaslal generálnímu prokurátorovi USA Williamu Barrovi.
Zdroj: Mark Krutov, pro Rádio Svoboda
