Fact-checkingová iniciativa StopFake, která se věnuje ověřování informací a odhalování dezinformací, se během posledních týdnů sama ocitla pod palbou dezinformační mašinérie. Vzhledem k tomu, že tato kauza může mít vliv na důvěryhodnost nejen naší organizace, ale i naší práce, rozhodli jsme se čtenáře informovat o všech podrobnostech tohoto případu. Níže uvádíme krátký popis vývoje dané situace a reakci dozorčí rady StopFake. 

Prvotním bodem celého skandálu se mělo stát smazání z Facebooku jednoho článku ukrajinské redakce projektu Zaborona s názvem „Bitva za bílou rasu. Jak ruský neonacista Denis Nikitin propaguje na Ukrajině svou ideu a co to má společného s Azovem“ (Бійка за білу расу. Як російський неонацист Денис Нікітін просуває в Україні свої ідеї, та до чого тут полк «Азов»), který se věnoval působnosti krajní pravice. Článek byl nějakým nedopatřením ze sociální sítě smazán. Autoři se obrátili na správce Facebooku a ten článek druhý den vrátil. 

Tento incident však Zaborona nehodlala nechat jen tak být a hledala pro to důvod. Jako příčinu si zvolila činnost iniciativy StopFake, která se teprve před několika měsíci stala oficiálním partnerem Facebooku pro fact-checking na Ukrajině. V této úvaze jim nebránil ani všeobecně známý fakt, že StopFake má právo články pouze označovat, nikoliv je však blokovat, mazat nebo jakkoliv upravovat. 

Autoři Zaborony Samuil Proskurjakov a Jekatěrina Serhackovová tak zveřejnili hanlivý článek s titulkem: „Facebook zablokoval Zaboronu za kritiku neonacistů. Ukázalo se, že ukrajinští fact-checkeři  se s nimi přátelí“ (Фейсбук заблокував Заборону за критику неонацистів Виявилося, що українські фактчекери соцмережі тісно з ними товаришують). Jak již titulek napovídá, obvinili organizaci ze spolupráce s neonacisty. Článek přitom neobsahoval žádné relevantní důkazy, pouze osobní názory amerického novináře a autora webu BuzzFeed Christophera Millera (který StopFake kritizuje trvale). Jako prokazatelný důkaz napojení na neonacistické skupiny Zaborona označila fotografii člena týmu StopFake z veřejného rockového koncertu, na kterém byli bohužel přítomní také členové rockové skupiny Sokyra Peruna (Perunova sekyra), která je běžně označována za neonacistickou. Tato fotografie stačila Zaboroně k obvinění celé organizace. 

Ve svém článku Zaborona obvinila StopFake z celé řady pochybení, například z politizace svých článků, neboť se prý během předvolební kampaně během prezidentských voleb iniciativa příliš věnovala dezinformacím na účet Petra Porošenka. Právě tento článek stačil k tomu, aby ruská dezinformační mašinérie mohla rozjet masivní mediální útok na celou organizaci. 

V době, kdy se na ukrajinské mediální scéně rozvířila debata a novinářská obec začala StopFake hájit podloženou argumentací, známý ukrajinský novinář Roman Skrypin (nepatří do týmu StopFake) na svém soukromém facebookovém účtu zveřejnil výraznou kritiku autorky článku Zaborony Jekatěriny Serhackovové. Ve svém příspěvku však bohužel kromě kritiky novinářčiny profesní etiky a profesionality zveřejnil také její fotografii s malým synem. Pod příspěvkem se začalo objevovat velké množství komentářů, ve kterých se dokonce objevila osobní adresa novinářky. Serhackovové se tak začala obávat o své zdraví a bezpečí své rodiny, a musela dokonce opustit na nějaký čas své bydliště. Tímto se skandál posunul ještě o něco dále. 

Iniciativa StopFake podobné urážky na adresu novinářky odsuzuje a stejně jako jiné mediální a občanské iniciativy se připojila k veřejné výzvě policii a bezpečnostním složkám, aby vykonaly všechny potřebné kroky k zajištění bezpečnosti novinářky a její rodiny. 

Dozorčí rada organizace proto publikovala toto prohlášení: 

„Jsme přesvědčeni, že nedávné brutální a lživé články, které mají za cíl zdiskreditovat naši organizaci, stejně jako i osobní hrozby, které směřují na redaktory a zaměstnance, přímo souvisejí s posláním StopFake. Materiály, které byly nedávno publikovány novináři projektu Zaborona, ukázaly, že naši zaměstnanci při své práci a obhajobě pravdy čelí výrazným informačním hrozbám. Teze publikované v článku Zaborony se nezakládají na pravdě a způsobují naší organizaci morální a reputační újmu.

Sami jsme provedli vnitřní vyšetřování a představujeme úplnou analýzu uvedených tvrzení.

StopFake zablokoval článek Zaborony – lež

Důvodem vzniku obvinění na účet StopFake se mělo stát údajné zablokování jiného článku Zaborony na jejich facebookové stránce pracovníky StopFake v rámci kontroly pravdivosti materiálů na této sociální síti.

StopFake však na Facebooku nikdy žádný materiál Zaborony neblokoval. StopFake nikdy neměl oprávnění blokovat nebo mazat žádné uživatelské příspěvky nebo profily na Facebooku. Autoři Zaborony, kteří následně psali o spolupráci StopFake a Facebooku, si museli být tohoto faktu vědomi.

V rámci partnerství StopFaku a Facebooku mohou fact-checkeři pouze označovat příspěvky, které obsahují nepravdivé informace, připojovat k těmto materiálům speciální články, které tyto dezinformace vyvracejí, tedy zdůvodnění, v čem je obsažena závadná informace. Takto označený příspěvek je následně podbarven šedým pozadím a je mu přiděleno upozornění pro uživatele sociálních sítí, že příspěvek obsahuje závadnou, nepřesnou nebo manipulativní informaci. Autor příspěvku má právo kontaktovat StopFake, aby opravil nepřesná data, v tomto případě je označení následně odstraněno. 

Během tří měsíců spolupráce s Facebookem, fact-checkeři SF nemuseli označovat žádný článek Zaborony ani nikoho z jejich spolupracovníků. Domněnky autorů Zaborony o tom, že se fact-checkeři během své práce řídí osobními zájmy nebo preferencemi, jsou absolutně neopodstatněné. Každý materiál označený jako „závadný“ obsahuje odkaz na článek, který danou informaci vyvrací, a který mohou vidět a ověřit všichni uživatelé  Facebooku. Tento proces je zcela transparentní. Obvinění, se kterými přišla Zaborona, jsou proto zcela mylné. Mimo to má StopFake speciální zásady odvolání, což dává každému, kdo má pochybnosti o označení vlastního obsahu, přímou možnost kontaktovat fact-checkery a požadovat vysvětlení. 

Existují však i jiné důvody, proč článek Zaborony nesplňuje standardy žurnalistiky a investigace. Obsahuje celou řadu manipulativních, zavádějících a subjektivních obvinění a nepodložených tezí, které vypadají jako snaha o vlastní zviditelnění.  

Teze o politizaci projektu StopFake – lež

Zaborona ve svém materiálu obvinila StopFake také z politizace obsahu, neboť v době prezidentských voleb v roce 2019 se jeho pracovníci prý příliš soustředili na dezinformace ohledně někdejšího prezidenta Petra Porošenka. Příklady uvedené v článku Zaborony však žádné důkazy neposkytují. Účelem projektu StopFake je identifikace a vyvracení ruské propagandy. Tým nikdy nebyl finančně podporován ukrajinskou vládou ani jinými politickými silami. Vzhledem k trvajícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou byla ruská média ještě před zvolením Volodymyra Zelenského na post ukrajinského prezidenta zaměřena na bývalého prezidenta Petra Porošenka. Byly aktivně vytvářeny a propagovány narativy, které tým StopFake tak, jak je jeho povinností, analyzoval a vyvracel, neboť souvisely s širším kontextem ukrajinské politiky. Nyní se tento mediální tlak přesunul na úřadujícího prezidenta Volodymyra Zelenského, náš tým tyto útoky i nadále sleduje a vyvrací, bez ohledu na politickou situaci v zemi.

Příkladem takové práce jsou například tyto články:  

https://www.stopfake.org/en/fake-president-zelensky-wants-foreign-troops-in-ukraine/

https://www.stopfake.org/en/economic-degradation-russian -media-on-ukraine-s-land-reforma/.

Dále je ve věci „politizace“ třeba poznamenat, že StopFake spolupracuje s celou řadou odborníků, novinářů, datových analytiků, úředníků a jiných. Jeho značnou část tvoří dobře známí vědci a výzkumní pracovníci v oblasti médií. Z pozice poradce v oblasti informací a komunikace proto StopFake aktivně spolupracuje se současnou vládou a jejími orgány, zejména s Ministerstvem kultury, mládeže a tělovýchovy Ukrajiny. Působí také jako tým expertů při vytváření a projednávání návrhu zákona o dezinformacích (2019). 

StopFake také podepsal Memorandum o spolupráci s Národní radou pro televizní a rozhlasové vysílání Ukrajiny za účelem boje proti dezinformacím. Paradoxně i v textu Zaborony autoři vyvrací své vlastní tvrzení o zaujatosti SF, když píší o spolupráci StopFake s Ministerstvem školství a vědy Ukrajiny v programu „«Вивчай та розрізняй»,“ který je veden Radou pro mezinárodní výzkum a výměnu (IREX) s podporou britských a amerických ambasád.

StopFake je napojen na neonacisty – lež 

Dalším a o poznání vážnějším je obvinění z kontaktů s neonacisty. Vzhledem k tomu, že k podobným pomluvám nebyly nikdy žádné důkazy, jediným „zdrojem informací“ k tomuto tvrzení se pro Zaboronu staly názory amerického novináře Christophera Millera. Autoři se na činnost StopFake nezeptali žádných ukrajinských mediálních organizací a neposkytli žádné další důkazy nebo názory. Bohužel, jediný zdroj, který si vybrali, lze jen stěží nazvat objektivním. Novinář Christopher Miller bohužel opakovaně projevoval subjektivní a nepřátelský postoj k projektu a šířil emocionální a nepotvrzené informace.

Ke konstruktivní a zdravé kritice je potřeba přistupovat s úctou. Takové rysy však kritika Zaborony nenesla a svým charakterem ohrožuje pověst naší organizace a pozitivní morálku našich zaměstnanců. Článek Zaborony ve skutečnosti vypadá jako příklad PR akce, jejímž cílem je podkopat pověst StopFake. Zaborona představila své stanovisko založené pouze na citacích Christophera Millera, který zahájil veřejnou diskusi o tomto problému a má subjektivní a zaujatý postoj vůči projektu StopFake. Tento novinář již několik let své názory pravidelně sdílí na Twitteru, a to v podobě, která hraničí se soukromým vyřizováním účtů. Miller  projevuje zcela očividnou zaujatost proti projektu StopFake. Kriticky se také staví k  socio-politickým procesům, které se odehrávají na Ukrajině, jako například snaze o posílení role ukrajinského jazyka, ochraně ukrajinských dějin a kultury či procesu dekomunizace. To znamená, že sám Miller, který se věnuje tématům spojeným s Ukrajinou, důsledně dělá to, z čeho viní StopFake, a sice politizuje zprávy. Zástupci projektu StopFake si opakovaně stěžovali na Millerovu pozici a jeho zasahování do redakční práce u vedení RFE/RL, pro které připravoval materiály. 

Citací Millera jako jediného zdroje v tomto článku však Zaborona přináší soubor nepodložených tvrzení, která by měla snížit důvěru v novinářské standardy StopFake a jeho šéfredaktora Jevhena Fedčenka. Chris Miller ve svém vyjádření například zcela neopodstatněně tvrdí, že Jevhen Fedčenko údajně „vystupuje proti novinářům a svobodě slova“. Toto tvrzení ani nemůže být dále od pravdy, protože Fedčenko je jedním z předních ukrajinských novinářů s více než dvacetiletou zkušeností v branži. Jednou z hlavních zásad, kterou prosazuje, je to, aby novináři, kteří pracují pro ruská dezinformační a propagandistická média, nebyli považováni za hlavní představitele novinářského povolání. Fedčenko se mnoho let věnuje boji s dezinformacemi a získal si širokou podporu v novinářském prostředí. Za své dlouholeté působení prokázal obrovský přínos pro rozvoj svobody slova a žurnalistického vzdělávání na Ukrajině. Fedčenko vyučuje na Škole žurnalistiky prestižní vysoké školy Kyjevo-Mohyljanská akademie od roku 2002 a od roku 2006 je jejím ředitelem. Jeho absolventi pracují ve všech předních médiích na Ukrajině, a to včetně Zaborony.

Zaborona ve svém materiálu používá hned několik prohlášení, která byla vytržena z kontextu. Uvedený článek například vzbuzuje u čtenáře dojem, že Fedčenko údajně veřejně podporoval osoby s krajně pravicovými názory. Jako důkaz uvádějí následující: „Například v roce 2018 (Jevhen Fedčenko) kritizoval twitterový příspěvek televize Hromadske ve věci zadržení Rafaela Lusvargy  – zástupce brazilské polovojenské skupiny, kterého měli ukrajinské policii předat členové skupiny C14.“ Pokud jde o postavení organizace C14, kterou Hromadske a později Miller nazývají „neonacistickou“, musíme uvést, že komentář, ve kterém Fedčenko toto označení kritizoval, byl v souladu s výsledky tří soudních rozhodnutí ukrajinských soudů, která lze nalézt zde: 

K dispozici je rovněž rozhodnutí kasačního soudu, č. 910/10429/18, rozhodnutí ze dne 21. 01. 2020, které uvádí, že C14 je nacionalistickou skupinou, nikoliv však o neonacistickou. Domníváme se, že rozhodnutí soudu je vcelku adekvátní odpovědí na naši kritiku ze strany Hromadského. Dle Zaborony Fedčenko svým komentářem na Twitteru projevil jisté sympatie této skupině. I toto je zjevná manipulace.  

Dále Zaborona ve svých materiálech obviňuje z příliš přátelských vztahů s neonacisty člena týmu StopFake Marka Supruna. Toto nesmírně závažné obvinění se však zakládá na fotografiích, na nichž je Marko Suprun přítomen na veřejně přístupné akci, které se zúčastnily osoby, které autor článku považuje za radikály. Většina z těchto fotografií byla dříve zveřejněna na proruských webových stránkách nebo prostřednictvím blogerů. 

Marko Suprun je veřejně známou osobou, která navštěvuje celou řadu veřejných akcí a je na desítkách z nich vyobrazen se zástupci LGBT komunity, různých uměleckých komunit, filmového prostředí, politiků různých parlamentních frakcí a velvyslanců. Byl tak fotografován například vedle rabína Jacoba Bleicha, tento fakt z něj však nedělá člena židovské obce, stejně jako fotografie se zástupci LGBT komunity z něj nedělají gaye.

Marko Suprun je moderátorem anglickojazyčné televizní show StopFake, která je organizována na dobrovolnické bázi a na které odhaluje nejnovější narativy ruské propagandy. Hosty tohoto pořadu jsou uznávaní novináři, aktivisté, dobrovolníci, podnikatelé a vědci. Jeho programy jsou vysílány také na ukrajinské veřejnoprávní televizi.

Suprun se stal také koproducentem celovečerního filmu Naše kočky, komedie z vojenského prostředí, která se odehrává v roce 2014 na frontové linii, kde dobrovolné prapory Ukrajiny hájí zemi před ruskou invazí. Suprun vede celou řadu přednášek a prezentací a běžně pořizuje fotografie s účastníky takových akcí. Například producenti filmu Naše kočky uspořádali před oficiální premiérou promítání veteránům Ozbrojených sil Ukrajiny, kterého se zúčastnilo několik stovek zástupců, a bylo z něho pořízeno nespočet fotografií. Tvrzení, že fotografie s nějakou osobou ve stejné místnosti dokazují stejné smýšlení, ba přímo spolčení, považujeme za přímou manipulaci a pomluvu. Stejně tak autoři hanlivého článku neuvádějí žádné citace ani příklady akcí, které by naznačovaly, že Marko Suprun zastává jakkoli neonacistické názory. Zdůrazňujeme také, že se Marko Suprun nezúčastňuje společného projektu kontroly faktů s Facebookem. 

Článek Zaborony bohužel není ojedinělým případem útoku na naši iniciativu. Jedná se o součást dlouhodobých útoků ruské dezinformační mašinérie zaměřené na diskreditaci týmu StopFake. Články se stejným obsahem byly opakovaně publikovány v ruských a proruských propagandistických médiích Russia Today, Strana.ua a jiných.

Zde je jen několik málo příkladů takových diskreditujících materiálů:

V posledních několika měsících se tyto útoky zintenzivnily a byly pravidelně publikovány v médiích typu Ukraina.ru, Tsargrad, Krasnaya Vesna a Rubaltic. Důvodem informačního útoku se kromě dlouhodobé usilovné práce nad odhalováním lživých zpráv stalo také to, že se StopFake stal oficiálním partnerem Facebooku v oblasti ověřování informací.

Redakce StopFake každý den zaznamenává na svoji adresu výrazné množství urážek, útoků a nepodložených obvinění. V souvislosti s ověřováním informací o pandemii COVID-19 tak redaktoři projektů opakovaně dostávali telefonáty s výhrůžkami smrtí. Za zmínku stojí případ autora, který na Facebooku tvrdil, že vynalezl lék na COVID-19 (jednalo se o léky pro zvířata: https://www.stopfake.org/ru/fejk-lekarstvo-ot-koronavirusa-est-eto-vetoks- 100). Poté, co byla informace členy StopFake označena za závadnou, autor článku kontaktoval tým StopFake a vyhrožoval jim fyzickou likvidací. I za těchto podmínek pokračujeme ve své práci.

Tým StopFake je lídrem v oblasti kontroly informací nejen na Ukrajině. Naši práci opakovaně oceňovaly novinářské i vládní organizace po celém světě. Za šest let práce na projektu se na naší práci podílelo více jak 500 světových médií, včetně New York Times, CNN, Politico, Washington Post a dalších. V roce 2014 společnost StopFake získala ocenění The Bobs od společnosti Deutsche Welle za nejlepší projekt v ruštině. V roce 2016 byl StopFake zařazen na seznam New Europe 100 (organizace a jednotlivci, kteří mění střední a východní Evropu), sestavený společností Res Publica, Google, Visegrad Fund a Financial Times. V roce 2017 získal projekt StopFake prestižní cenu Demokracie od Národního demokratického institutu (NDI), tedy organizace, která je lídrem v globálním boji proti propagandě a dezinformacím. V současné době samotný tým StopFake čelí silným informačním útokům, které mohou vést k nenapravitelným reputačním škodám. 

Dozorčí rada StopFake oceňuje spolupráci se společností Facebook a je připravena různými způsoby hájit čest a bezpečnost zaměstnanců organizace. Žádáme proto vedení společnosti Facebook, aby vyvinulo strategii na ochranu svých partnerských organizací. V podmínkách informační války není totiž vůbec překvapivé, že organizace zabývající se ověřováním faktů, bránící pravdu a vystupující proti nedemokratickým tendencím v informačním prostoru může podobným problémům velmi často čelit.


RELATED ARTICLESMORE FROM AUTHOR