Autor: Jonáš Syrovátka (Prague Security Studies Institute)
Rizika spojená s vlivem států s autoritativními režimy na země střední Evropy jsou často diskutovaným tématem. Tým výzkumníků pod vedením maďarského think-tanku Political Capital proto vypracoval studii mapující různé vlivové nástroje používané Ruskem, Čínou a Tureckem v našem regionu.[1] Konkrétně se zaměřil na situaci v České republice, Maďarsku a na Slovensku. Vlastní výzkum a rozhovory s experty ukázaly, že se autoritativní režimy se snaží nejen narušit jednotu západních institucí jako je NATO nebo EU ovlivňováním vnitřní politiky jejích členských států, ale také posílit vlastní legitimitu podkopáváním dobrého fungování liberálních demokracií a relativizací jejich úspěchů.
Velmi důležitým faktorem pro úspěšnost autoritativních režimů při ovlivňování dění v analyzovaných zemích byla jejich domácí politická situace. V České republice a na Slovensku se tyto režimy mohou opřít pouze o jednotlivce či určité politické nebo byznysové skupiny, jejichž vliv je však vyvažován jinými politickými hráči. Oproti tomu v Maďarsku je situace výrazně odlišná. Zahraniční politika maďarské vlády akcentuje vstřícnost vůči východním zemím, kde často vládnou autoritářské režimy, a současná demontáž maďarských demokratických institucí vytváří prostředí, v němž autoritativní režimy mohou uplatňovat svůj vliv v politické, společenské nebo ekonomické oblasti mnohem snáze.
Jednou z oblastí, kde se rozdíly mezi středoevropskými zeměmi jasně ukazují, je informační prostor. V České republice a na Slovensku sice existující platformy, které šíří dezinformace a mohou sloužit k šíření (zejména ruské) propagandy, ale jejich vliv zůstává omezený. Tato skutečnost platila i o ukrajinských prezidentských volbách v roce 2018, jejichž mediální pokrytí ve středoevropských zemích bylo v rámci publikace též zkoumáno. Hlavní pozornost webů známých šířením dezinformací se zaměřila na prezidentské kandidáty a údajné ovlivňování voleb ze strany USA. Web Infovojna například tvrdil, že Volodymyr Zelenskyj byl pouze nastrčenou loutkou amerického „deep state“, kterého měl preferovaný kandidát Petro Porošenko snadno porazit. Tento scénář se však nenaplnit kvůli rozporům mezi různými frakcemi amerického establishmentu.[2] Naopak pro web Zem a Vek byl Zelenský pouze novým místodržitelem Washingtonu, jehož politické možnosti jsou silně omezené vazbou na oligarchy a americkým vlivem v zemi.[3] Podobnou rétoriku volily i další platformy známé šířením dezinformací. Šíření těchto narativů však omezovalo informování mainstreamových médií, která přinášela o dění na Ukrajině objektivní informace (včetně kritických postřehů věnovaných slabým stránkám jednotlivých kandidátů) a zasazovala volby do širšího kontextu rusko-ukrajinského konfliktu.
V Maďarsku však vlivná provládní média převzala nejen témata, ale i taktiky tzv. alternativních platforem. V souvislosti s ukrajinskými prezidentskými volbami se tak nesnažila nestranně informovat o situaci, ale před prvním kolem favorizovala kandidáta Jurije Bojka, který nejvíce vyhovoval maďarským politickým zájmům (zejména s ohledem na situaci místní maďarské menšiny).[4] Zároveň se také vyhnula zmínkám o probíhající agresi Ruska vůči Ukrajině, když apelovala na ukrajinské politiky, aby ukončili válku na východě země, aniž by však reflektovala roli Moskvy v tomto konfliktu.[5] Hlavní maďarská média ve souvislosti s ukrajinskými volbami tedy přestala plnit svou roli a stala se pouze podpůrným nástrojem vládní politiky. Shodnou okolností politiky, která v daném případě byla zcela v souladu s ruskými zájmy na Ukrajině.
Případ rozličného fungování informačních prostorů v České republice, Maďarsku a Slovensku ukazuje nutnost komplexní reakce na vliv autoritativních režimů. Jak již bylo řečeno, tyto režimy totiž nemají za cíl dění ve středoevropských státech pouze ovlivňovat, ale také narušit fungování jejich demokratických systémů (v čemž mimochodem mohou najít společnou řeč s řadou domácích aktérů). Odolnost vůči vlivu autoritativních režimů tedy není pouze věcí bezpečnostních složek, ale musí být záležitostí všech občanů – od aktivní občanské společnosti, přes kritická média až po odpovědné politiky.
V případě zájmu, více informací můžete nalézt ve studii Doors Wide Shut.
Autor
je programový manažer Prague Security Studies Insitute.
Zdroje:
[1] Patrik Szicherle, Grigorij Mesežnikov, Jonáš Syrovátka, Jakub Merc, Péter Krekó. Doors Wide Shut: Russian, Chinese and Turkish authoritarian influence in the Czech Republic, Hungary and Slovakia. Budapešť: Political Capital, 2019. https://politicalcapital.hu/hireink.php?article_read=1&article_id=2477
[2] „KONCEPTUÁLNE OKIENKO V.V. Pjakin 20190429,“ InfoVojna, 2. květen 2019, https://blog.infovojna.sk/konceptualne-okienko-v-v-pjakin-20190429/
[3] Patrik Sloboda, „Ukrajina: Washington vymenil svojho miestodržiteľa v Kyjeve“, Zem a Vek, 24. dubna 2019, https://zemavek.sk/ukrajina-washington-vymenil-svojho-miestodrzitela-v-kyjeve/
[4] Szalma György, „Ukrán elnökválasztás: jobbat már senki nem remél, elég, ha nem lesz sokkal rosszabb,“ ORGIO, 31. březen. 2019, https://www.origo.hu/nagyvilag/20190328-ukrajna-valasztas-2019.html
[5] „Németh Zsolt: Ukrajnának változásra van szüksége a kárpátaljai magyar közösséget illetően,“ ORIGO, 2. duben 2019, https://www.origo.hu/nagyvilag/20190402-ukrajnanak-valtozasra-van-szuksege-a-karpataljai-magyar-kozosseget-illetoen.html
