Zdroj: Teťana Savčuk, Davyd Akselrod, Vladyslav Krylevskyj, pro Krym.Realii
„V Ukrajině“, nebo „na Ukrajině“? Ruská a ukrajinská Wikipedie mají na tuto otázku různé odpovědi. Na ruské Wikipedii se píše výlučně „na“. A nelze s tím nic dělat. Na otázku „Čí je Krym?“ dostaneme také různé odpovědi. Na ukrajinské či anglojazyčné Wikipedii byl poloostrov „anektován“, zatímco na ruské byl „připojen“.
Většina Ukrajinců zároveň již tradičně čte ruskojazyčnou Wikipedii nehledě na to, že někdy odráží jinou realitu. Kdo píše Wikipedii? Na čem závisí tvorba příspěvků a jak se státy snaží obsah encyklopedie ovlivňovat?
Patnáctého ledna letošního roku oslavila internetová komunita 20. výročí vzniku Wikipedie. Na Ukrajině i ve světě je Wikipedie jedním z nejpopulárnějších webů.
Ukrajinská verze má více než milion článků a dle objemu zaujímá 17. místo mezi více než 300 jazykovými verzemi.
JE TO NEJVĚTŠÍ ENCYKLOPEDIE V UKRAJINŠTINĚ ZA CELÉ OBDOBÍ EXISTENCE UKRAJINSKÉHO JAZYKA A STÁTU
Nazar Tokar
„Je to největší encyklopedie v ukrajinštině za celé období existence ukrajinského jazyka a státu. Pokud bychom ji vytiskli, dostali bychom přibližně 480 svazků,“ říká v interview pro Rádio Svobodná Evropa jeden ze správců ukrajinské Wikipedie Nazar Tokar.
Ukrajinskou Wikipedii čte každým rokem stále více Ukrajinců. Za poslední rok si internetoví uživatelé její stránky prohlédli více než 1,2 miliardkrát. Přesto však většina Ukrajinců stále čte její ruskojazyčnou verzi, kde se mohou předkládané informace značně lišit. Zejména pokud jde o historii nebo o válku.
„Na Ukrajině je bohužel stále ještě rozšířený zájem nejen o ruský jazyk, ale také o internetový obsah pocházející z Ruska,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa Anton Procjuk, správce ukrajinské Wikipedie a projektový manažer Wikimedia Ukrajina.
Na Ukrajině je bohužel stále ještě rozšířený zájem nejen o ruský jazyk, ale také o internetový obsah pocházející z Ruska
Anton Procjuk
Vezměme si jako příklad ruskojazyčný článek o bojovnících z tzv. Doněcké lidové republiky (DLR). Dočteme se v něm o „lidových domobranách“, „povstalcích“ a „dobrovolnících“. Nenajdeme v něm však žádné zmínky například o ruských vojskách. Má to svůj důvod.
„Pro ukrajinskou Wikipedii jsou autoritními zdroji ukrajinská média, nejlépe psaná ukrajinsky… Bavíme-li se o ruské Wikipedii, tak tam zase hraje roli využívání právě ruských médií,“ vysvětluje Tokar.
„Například na arménské Wikipedii je jasné, že budou při psaní o událostech v Náhorním Karabachu, vycházet z arménských zdrojů, v Ázerbajdžánu budou zase vycházet ze zdrojů ázerbajdžánských. Ve výsledku tak vzniknou dva různé, protikladné texty,“ říká v interview pro Rádiu Svobodná Evropa výkonný ředitel ruského spolku Wikimedia RU Stanislav Kozlovskij.
„Editační války“ a vandalismus
Na stránkách Wikipedie někdy dochází k tzv. „editačním válkám“. Ty vznikají, „když přispěvatelé či skupiny přispěvatelů začínají pravidelně rušit úpravy, které uskutečnila protější strana na jedné nebo více stránkách s podobnou tématikou,“ vysvětluje ukrajinská verze Wikipedie.
Čas od času můžeme být dokonce svědky vandalismu.
Například ve článku o leteckých katastrofách za rok 2014 nejprve kdosi napsal, že malajský boeing byl sestřelen „teroristy samozvané DLR“. Potom, že byl sestřelen „ukrajinskými vojáky“. Později byly obě formulace smazány.
Mohlo by se namítnout, že nejde o nic divného vzhledem k tomu, že na Wikipedii může přispívat kdokoli. To je pravda, neznamená to však, že si každý může psát, co se mu zamane.
Kdo udržuje pořádek?
Na dodržování pravidel na ukrajinské Wikipedii dohlíží kolem 500 hlídačů a dále asi 50 správců. Jsou to skupiny zkušených uživatelů, kteří mají rozšířené technické pravomoci pro moderaci obsahu.
Správci například mohou obzvlášť nenapravitelné narušitele pravidel Wikipedie dokonce zablokovat.
Hlídači a správci jsou, stejně jako všichni ostatní autoři, také dobrovolníky. Peníze za editační práci pro Wikipedii nedostávají.
Sporné otázky, které se občas v procesu psaní článků objevují, se obvykle projednávají v diskusích komunity Wikipedie. Je třeba Gogol ruský, nebo ukrajinský spisovatel? Najít konsensus se na ukrajinské Wikipedii nedařilo více než 10 let.
„Rozhodnutí o interpretaci pravidel Wikipedie a rozhodnutí ohledně článků, například ohledně odstranění či přejmenování článku, přijímá komunita. Obvykle jsou rozhodnutí přijímána formou diskuse či hlasování mezi aktivními přispěvateli a přidat se může kdokoli, kdo má zájem,“ píše se na stránce neziskové organizace Wikimedia Ukrajina.
Kdo Wikipedii řídí?
Svobodnou encyklopedii formálně nikdo neřídí, stojí za ní komunita autorů-dobrovolníků. Teoreticky může kdokoli aktivně editovat příspěvky a časem se stát hlídačem či autorem.
Stránky Wikipedie technicky podporuje americká nezisková organizace Wikimedia Foundation. Právě tato organizace mimo jiné vlastní servery a věnuje se popularizaci nejrůznějších projektů Wikipedie. Sídlo Wikipedie rovněž nemá.
Wikimedia Ukrajina existuje od roku 2009. Má status regionální pobočky nadace Wikimedia na Ukrajině.
Je třeba si zároveň uvědomit, že Wikimedia Foundation nijak neovlivňuje samotný obsah encyklopedie. Správci či hlídači nejsou zaměstnanci této společnosti.
Mají na Wikipedii vliv státy?
Obsah Wikipedie se občas snaží různými způsoby ovlivňovat jak jednotliví politici, tak celé státy. Ukrajinské ministerstvo zahraničí například spolu s organizací Wikimedia Ukrajina spustilo kampaň na vytváření „nezaujatých informací“ o Ukrajině na Wikipedii.
„Společné iniciativy budou zaměřené na boj proti dezinformacím o Ukrajině a šíření informací o Ukrajině v různých jazycích na Wikipedii,“ píše se na stránkách ukrajinského ministerstva zahraničí.
Ruské státní médium Russia Today této spolupráci věnovalo celou sérii článků. Konkrétně tyto články mluvily o tom, že spolupráce se státem porušuje pravidla Wikipedie a že ukrajinskou Wikipedii zkrátka „ovládli nacionalisté“.
Je to pravda?
„Spolupráce se státem je samozřejmě pro hnutí Wikimedia choulostivé téma, takže zde musíme zvolit správný formát spolupráce,“ říká Anton Procjuk, „nicméně se domnívám, že my jsme zvolili správný formát, který odpovídá pravidlům Wikipedie. Protože organizátoři těchto projektů, jak Wikimedia Ukrajina, tak Ministerstvo zahraničí Ukrajiny, nemají žádnou kontrolu nad obsahem článků, které vznikají.“
Spolupráce se státem je pro hnutí Wikimedia choulostivé téma
Anton Procjuk
Experti vysvětlují, že ruské úřady samy rády upravují obsah na Wikipedii. Byly případy, kdy dobrovolníci z ruské Wikipedie odhalili sítě nájemných účtů, které propagovaly myšlenky konkrétních ruských mocenských orgánů či konkrétních ruských politiků, připomíná Procjuk.
„Mohu s jistotou říct, že takoví politici existují, ale […] neřekl bych, že se těmto snahám nějak zvlášť daří ovlivňovat obsah ruské Wikipedie,“ dodává správce ukrajinské Wikipedie.
Ruští trollové
RUŠTÍ TROLLOVÉ NEPŮSOBÍ POUZE NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH, ALE TAKÉ NA WIKIPEDII, VYSVĚTLUJE NAZAR TOKAR. JSOU TO LIDÉ, KTEŘÍ PRACUJÍ ZA PENÍZE A PROPAGUJÍ NÁZORY, KTERÉ VYHOVUJÍ KREMLU
Nazar Tokar
Jsou to lidé, kteří pracují za peníze a propagují názory, které vyhovují Kremlu… Není to nic výjimečného, z neoficiálních zdrojů víme, že podobné kanceláře působí v jiných zemích,“ dodává.
Americká média si všímala snah o editaci životopisných stránek o amerických kongresmanech tak často, že o tom dokonce vznikl na Wikipedii samostatný článek.
Arménské úřady zase jednou zorganizovaly akci „jeden Armén – jeden článek“, aby zvýšily počet článků v arménštině.
Členové Wikimedia RU objasňují: státní úřady se skutečně občas snaží editovat některé články, jejich vliv je však opravdu nepatrný.
SNAHY UPRAVOVAT TEXTY NA WIKIPEDII BEZPOCHYBY EXISTUJÍ A SLEDOVÁNÍ TĚCHTO SNAH ZE STRANY ÚŘADŮ PROBÍHÁ NEUSTÁLE
Stanislav Kozlovskij
Snahy upravovat texty na Wikipedii bezpochyby existují a sledování těchto snah ze strany úřadů probíhá neustále. Celkem pravidelně vidíme, že se nějaké úpravy dějí, ale obecně nelze říct, že by to bylo nějak strašné,“ říká Kozlovskij. „Stává se, že opravují nějaké názvy nebo interpunkční chyby,“ zdůrazňuje.
Rusko se kdysi snažilo založit tak zvanou „Virtuální frontu“, která měla Wikipedii udělat vlastenečtější. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce navrhoval, aby byla Wikipedia nahrazena novou „Velkou ruskou encyklopedií“ v elektronické podobě, která by podle jeho slov byla důvěryhodná.
Lze Wikipedii důvěřovat?
VE SVĚTLE TOHO, JAK SPECIFICKY WIKIPEDIE FUNGUJE, VYVSTÁVÁ OTÁZKA, ZDA JE JÍ MOŽNÉ DŮVĚŘOVAT. V NĚKTERÝCH SPORNĚJŠÍCH, CITLIVĚJŠÍCH TÉMATECH, NAPŘÍKLAD TĚCH, JEŽ SE TÝKAJÍ UKRAJINSKÉ HISTORIE, JE LEPŠÍ RUSKOU WIKIPEDII NEČÍST
Anton Procjuk
„V některých spornějších, citlivějších tématech, například těch, jež se týkají ukrajinské historie, je lepší ruskou Wikipedii nečíst … Ale obecně vzato je ruská Wikipedie také validní jazykovou verzí Wikipedie,“ říká Procjuk.
Stanislav Kozlovskij čtenářům radí, aby srovnávali obsah článků v různých jazykových verzích, chtějí-li si udělat maximálně objektivní obrázek skutečnosti.
Každý uživatel má v případě odhalení jakýchkoli nesrovnalostí možnost oznámit to komunitě. Ostatní uživatelé se pak mohou pokusit zjistit, jak k rozdílnému výkladu faktů došlo.
„V každém článku, jen si toho mnozí nevšímají, máme odkaz „nahlásit chybu“. Každá stránka má navíc svou diskusní stránku. A pokud si čtenář všimne, že něco není v pořádku, […] může nás o tom vždycky informovat,“ říká Kozlovskij.
Obecně je nutné se k Wikipedii, stejně jako k jakémukoli jinému zdroji, stavět kriticky. Nicméně vliv Wikipedie v dnešním světě je obrovský.
Ruská anexe Krymu
V únoru 2014 ozbrojenci v neoznačených uniformách obsadili budovu Nejvyšší rady Autonomní republiky Krym, Rady ministrů Autonomní republiky Krym a také simferopolské letiště, Kerčský trajektový terminál či další strategické objekty a také blokovali akce ukrajinských vojsk. Ruské úřady zpočátku odmítly uznat, že tito ozbrojení muži byli členy ruské armády. Později ruský prezident Vladimir Putin účast ruských vojáků při obsazení Krymu přiznal.
Šestnáctého března 2014 se na území Krymu a Sevastopolu konalo „referendum“ o statusu poloostrova, jež většina zemí světa neuznala a v jehož důsledku Rusko připojilo Krym ke svému území. Ukrajina, Evropská unie ani USA výsledky hlasování v tomto referendu neuznaly. Dne 18. března oznámil ruský prezident Vladimir Putin „připojení“ Krymu k Rusku.
Mezinárodní organizace označily okupaci a anexi Krymu za protiprávní a kroky Ruska odsoudily. Západní země uvalily na Rusko ekonomické sankce. Rusko anexi poloostrova popírá a považuje ji za „obnovu historické spravedlnosti“. Za datum počátku dočasné ruské okupace Krymu a Sevastopolu ukrajinská Nejvyšší rada oficiálně prohlásila den 20. února 2014.
Zdroj: Teťana Savčuk, Davyd Akselrod, Vladyslav Krylevskyj, pro Krym.Realii
