Část 1.
V lednu 2018 Evropská komise ustavila Expertní skupinu na vysoké úrovni („Expertní skupina“) pro konzultace v oblasti boje s falešnými zprávami a dezinformacemi na internetu. V expertní skupině působí 39 odborníků, mezi nimiž jsou představitelé nevládních organizací, mediálních společností a také velkých internetových společností jako jsou Facebook, Google a Twitter.
Expertní skupina má za úkol radit Evropské komisi ve všech otázkách, které vyvstanou v souvislosti se šířením lživých informací jak skrz tradiční média, tak sociální sítě, a rovněž by měla navrhovat řešení, jak překonat sociální a politické dopady.
V březnu 2018 Expertní skupina zveřejnila zprávu, v níž zanalyzovala nejlepší světové metody boje s nepravdivými informacemi a navrhla komplexní postup řešení tohoto problému.
Stanovení problému a jak aplikovat informace ze zprávy
Analýza pracuje s pojetím dezinformace jako jevu, který daleko přesahuje rámec „falešných zpráv“. Podle zprávy pod pojem dezinformace lze zahrnout všechny formy lživých, nepřesných nebo zavádějících informací, které jsou záměrně podané tak, aby podnítily nebo přímo způsobily újmu společnosti, případně aby jejím prostřednictvím byl nabyt neoprávněný zisk.
Odborníci do analýzy nezahrnuli otázky týkající se tvorby a rozšiřování nezákonného obsahu online (podněcování k nenávisti a nabádání k násilí), které spadá pod právní regulace EU či zákonů na národní úrovni. Mimo to, výzkum se netýká jiných forem interpretace faktů, které sice úmyslně pozměňují smysl, avšak jejich primárním cílem není podat zavádějící sdělení – jako satira nebo parodie.
Takže je dobré podtrhnout, že zpráva záměrně nepoužívá termín falešná zpráva (fake news). Odborníci jsou přesvědčeni, že tento termín nedostačuje k vyjádření celého problému s dezinformacemi. V tomto případě se nejedná pouze o nepravdivé zprávy, ale rovněž o zcela vymyšlené informace smíchané s fakty a událostmi, které daleko přesahují rámec něčeho, co by jen vzdáleně připomínalo zprávu. Z tohoto hlediska se tedy výzkum zaměřuje na zakládání falešných účtů, které jsou používány k tzv. astroturfingu (technologie budující veřejné mínění prostřednictvím zveřejňování mnohočetných příspěvků na objednávku, které se tváří jako zcela nezávislý názor soukromých osob), natáčení manipulativních videí, organizovaný trolling, vizuální memy a další. Problém šíření dezinformací se týká celé škály úkonů prováděných v digitálním prostředí: zveřejňování, komentování a sdílení příspěvků, tweetování a retweetování.
Jak bojovat s falešnými zprávami na internetu?
Odborníci poukazují na to, že dezinformace jsou mnohostranným a dynamickým problémem, který nepramení jen z jednoho zdroje, a tudíž nemůže mít jen jedno řešení.
Existují tři základní kategorie osvědčených metod boje s šířením nepravdivých informací:
- Transparentnost
- Posilování důvěry
- Mediální a informační gramotnost
Transparentnost a metoda zvyšování odpovědnosti
Mezi osvědčené příklady lze zařadit iniciativy, které se snaží ovlivnit vyhledávací systém a zobrazování informací změnou algoritmu tak, aby prioritně řadil důvěryhodný obsah. Dále jsou to iniciativy, které se zabývají odhalováním a dokumentováním zdrojů dezinformací a stejně tak financování nezávislých organizací zabývajících se prověřováním informací (tzv. fact-checking) či takových, které zvyšují mediální gramotnost.
Některé iniciativy se zaměřují na boj s šířením nepravdivých informací skrz online interakci (sdílení, komentáře, lajky) a jiné odhalují nepravdivé zprávy šířené reklamou.
Internetové platformy usilují o protireakci na šíření dezinformací. Mezi základní metody patří:
za prvé, odhalení a následné zablokování účtů, které šíří lživý obsah,
za druhé, aplikace algoritmu řazení a zavedení doporučování náhradního obsahu, aby se zvýšila možnost „vyhledání“ důvěryhodného obsahu,
za třetí, pokus o zamezení zpeněžení komerčních videí (de-monetizace) šířící lživé informace,
za čtvrté, spolupráce s nezávislými zdroji a organizacemi prověřující informace.
Různé internetové platformy používají různé prostředky, jak čelit dezinformacím.
Například Twitter obnovil pravidla týkající se politické reklamy. Sociální síť zpřísňuje pravidla pro politické inzerenty, nově zavádí povinné označení dotyčného příspěvku jako reklamy a ukládá vyšší pokuty zadavatelům, kteří se pokouší tuto politiku obejít.
Google nově umožňuje přidat značku prověřeného obsahu. Funkce prověření faktů, která byla poprvé představena ve Zprávách Googlu ve Velké Británii a USA v říjnu 2016, se odteď bude zobrazovat jako informační políčko v celkových výsledcích vyhledávání. V takových okénkách budou zobrazeny informace o stížnostech na konkrétní stránku nebo web, o tom, kdo stížnost podal a také o výsledcích kontroly.
Kontrolu faktů neprovádí přímo Google, ale důvěryhodné třetí společnosti a organizace zabývající se fact-chekingem. Značka „fakt“ se nebude zobrazovat u každého z výsledků vyhledávání, avšak ty zdroje, které budou vyhodnoceny jako dostatečně hodnověrné budou zařazeny do soupisu.
Facebook přiznal, že označování lživých zpráv jako „nedůvěryhodných“ příliš nefunguje. Místo toho bude „propojovat články“, čímž svým uživatelům poskytne více informací na dané téma.
Na základě závěrů z kontroly jednotlivých faktů začaly online platformy bojovat s dezinformacemi pomocí likvidování obchodních modelů, které vydělávají na vytváření a šíření dezinformací. Reklamní sítě jednotlivých internetových platforem nebo třetích společností hrají důležitou roli ve strategii sledování finančních toků („follow-the-money“), která má tři složky:
- Reklamní sítě nezadávají reklamu na stránky, o nichž se ví, že zveřejňují lživé informace. To přímo snižuje příjmy takových stránek.
- Reklamní společnosti nepřijímají zakázky ze stránek, které šíří dezinformace a také pečlivě označují politické příspěvky jako „reklama“, čímž naplňují zásady transparentnosti.
- Reklamní sítě neposkytují prostředky stránkám nebo partnerům, u kterých nemohou bezpečně potvrdit, že pracují podle odpovídajících norem.
Způsob navyšování důvěry a změna algoritmů
Druhá kategorie představuje různé typy činností, které v boji s nepravdou cílí na změnu algoritmů.
Internetové platformy experimentovaly s různými nápady, mezi nimiž se objevila i spolupráce s online médii a nezávislými organizacemi specializující se na fact-cheking, a společně začaly pracovat na opatřeních, jejichž cílem bylo navyšovat důvěru.
Například Facebook nedávno oznámil, že připravuje nové ratingy důvěry na základě průzkumu mezi uživateli. Google, Twitter, Facebook a Bing spolupracují s „The Trust Project“, což je mezinárodní asociace nejlepších zpravodajských médií, která spolupracují na rozvoji standardů transparentnosti, díky čemuž bude možné ohodnotit kvalitu i důvěryhodnost informací. Partnery projektu jsou takové vydavatelské autority jako The Economist nebo The Washington Post. V rámci projektu byl vyvinut „Indikátor důvěry“, jenž vychází z rozhovorů se skutečnými lidmi, kteří hovořili o tom, co nejvíc oceňují na zprávách a za jakých podmínek jim důvěřují. „Indikátor důvěry“ je standardizovaným nástrojem obsahující informace o článku, autorovi, odkazy na zdroje, ukazatel bilance názorů atd., aby veřejnost mohla snadno rozpoznat důvěryhodné zprávy.
Společnost Google nedávno přijala opatření, která zlepšují a posunují na vyšší úroveň jejich algoritmy, jež by nyní měly uživatelům poskytovat přesnější informace. Google spolupracuje se specialisty na prověřování kvality informací, kteří hodnotí, jak dobře stránka poskytuje svým návštěvníkům potřebné informace. Taková hodnocení pomáhají systému řídící algoritmy vyhledávání informací na Googlu.
Mediální a informační gramotnost
Třetí kategorie zahrnuje metodu zvyšování informační gramotnosti, jelikož osvěta společnosti je dalším ze způsobů, jak dosáhnout stabilního prostředí mezi občany, konečnými uživateli a voliči.
Základním cílem je snížení atraktivity lživých informací. Týká se to jednání zaměřeného na oceňování kritického myšlení vzhledem k propagandě a reklamním materiálům. I když online platformy nejsou hlavními průkopníky programů mediální gramotnosti, tak přesto v této oblasti začaly mít svoje místo.
Autor: Anna Rožkova pro StopFake.org
