Praha – Při příležitosti 65. výročí smrti Josifa Stalina minulý pátek odvysílala Česká televize diskusní pořad Devadesátka právě o tomto evropském diktátorovi. Jako jeden ze čtyř hostů v něm vystoupil i ekonom a politolog Michael Chazin, který spolupracuje s Ruským střediskem vědy a kultury v Praze. Během diskuse několikrát Stalina vykresloval způsobem, který je v rozporu s většinovým názorem vědecké obce, a zlehčoval jeho přímý vliv na smrt milionů lidí.
„Byl to skutečně státník. Lidé, kteří ho znali, s nimiž já jsem měl možnost se také setkat, tak všichni tvrdili, že v osobní rovině to byl člověk takříkajíc absolutně normální,“ řekl Chazin o Stalinovi v České televizi.
Hladomor v sovětském Rusku, který za přihlížení Stalina trápil především území Ukrajiny a který připravil o život miliony lidí, přirovnal Chazin k hladomoru ve stejném období ve Spojených státech. Žádný takový však nebyl, alespoň pokud jde o seriózní historické práce.
V debatě přišla řeč rovněž na gulagy, což byly nápravně-pracovní tábory, které sloužily i k zavírání politických oponentů. „Úmrtnost v gulagu nepřekračovala ve velké míře úmrtnost ve zbytku země s výjimkou prvních dvou válečných let,“ prohlásil o nich v pořadu Chazin.
Badatel Štěpán Černoušek, který stojí za organizací Gulag.cz, považuje takové tvrzení za absolutně nesmyslné. Přesné informace o počtech lidí, kteří v táborech přišli o život, sice podle něj neexistují, ale odhady a dostupné archivní dokumenty mluví o 1,6 milionu mrtvých z celkových 18 milionů vězňů. „To je asi mnohem větší úmrtnost než v běžné populaci. Navíc je třeba počítat s tím, že v táborech byli především lidé v produktivním věku. A úmrtnost lidí v produktivním věku k deseti procentům je něco šíleného,“ říká Černoušek.
Proč Česká televize do debaty o Stalinovi pozvala právě Chazina, není zřejmé. Televize na zaslané otázky redakci Aktuálně.cz neodpověděla.
Chazin je navíc aktivním členem takzvaného Izborského klubu, jehož předsedou je známý ultrakonzervativní politický aktivista Alexandr Prochanov. Podle politického geografa Michaela Romancova tak mohla televize očekávat, že Chazin bude v televizi prezentovat právě tyto názory.
„Prochanov zastává nejkrajnější a nejostřejší ruské nacionalistické postoje. Jeho klub vůbec žádné zločiny z minulosti nezajímají. Oni jsou přesvědčení o tom, že Rusko je historicky velmoc a všechno, co sloužilo k tomu, aby ta velmoc byla silná, je pozitivní. To, jakým způsobem se konkrétní akty staly a jestli během nich byly oběti na životech, je jim úplně jedno,“ říká Romancov.
Rada televizi pravděpodobně trestat nebude
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání přitom už v únoru řešila podobný problém České televize a odvysílání ruského seriálu Zapomenutí vůdci označila za protizákonné. A to právě kvůli zlehčování zločinů z minulosti. Část pořadu Devadesátka o Stalinovi se proto v reakci na toto rozhodnutí a otevřenou výzvu 330 lidí, mezi nimiž byla i celá řada odborníků, věnovala i debatě nad vyzněním kontroverzního seriálu.
„Pokud nakonec Česká televize byla donucená reagovat na rozhodnutí rady, tak si měla dát setsakra pozor na to, aby k podobným tématům nepozvala lidi, u kterých dopředu nelze vyloučit, že jejich pozice bude zaujatá,“ říká Romancov.
Zatímco pořad Zapomenutí vůdci již nesmí Česká televize vysílat, jinak jí hrozí ze strany rady sankce, za Devadesátku pravděpodobně trest nepřijde. „Zákon nezakazuje říkat kontroverzní věci nebo věci, na které pohlížíme jinak, pokud tedy nepodněcují k nenávisti a podobně. Je ale důležité, aby zazněly i protinázory, aby si divák mohl vytvořit svobodný názor. Problém by byl, kdyby tam vystoupil jenom jeden historik, který by to obhajoval,“ vysvětluje předseda rady Ivan Krejčí.
O tom, jestli byl Hitler dobrý manažer, bychom nediskutovali
Podle odborníků se však kvůli tomu, že podobné názory znějí ve vysílání, dostávají do veřejného prostoru zmanipulované informace, které zpochybňují pohled na minulost a zlehčují sovětský teror. „Může to ovlivnit pohled veřejnosti na dějiny a měnit názor na zločinný charakter sovětského režimu, který prostě byl zločinný. O tom není žádných pochyb,“ říká Černoušek.
Zatímco česká společnost jednoznačně odsuzuje zločiny nacistického Německa, podobně jednoznačný názor na obdobné činy Sovětského svazu podle Černouška nemá. „Ale to máte, jako bychom dělali diskusi o tom, jestli Adolf Hitler nebyl dobrý manažer a jak pozvedl předválečné Německo a podobně,“ dodává Černoušek.
Zapomenutí vůdci nejsou prvním seriálem, jehož zařazení do programu vzbudilo kritiku historiků. Před třemi lety chtěla Česká televize odvysílat ruský dokument Varšavská smlouva, odtajněné stránky, který prezentoval invazi v roce 1968 jako zákrok proti chystanému převratu pod vedením NATO. Nakonec k tomu však nedošlo. Ruská televize bez vysvětlení prodej dokumentu zrušila.
