Pandemie koronaviru, jež se stala největší výzvou lidstva nejen v roce 2020, ale za několik posledních desetiletí, změnila mnohé zvyky v našich životech. Rozvoj pandemie v době sociálních sítí, dezinformací a manipulací zároveň potvrdil nutnost spolehlivé a přesné novinařiny, která může lidstvo informovat a vzdělávat, a také připomněl, do jaké míry je lidstvo přístupné a zranitelné vůči nejrůznějším konspiracím a dezinformacím.
Novináři již nejsou pro veřejnost jediným zdrojem informací. Přístup k sociálním sítím a jiným platformám, možnost nejen číst, ale také vytvářet a šířit prakticky jakýkoli obsah, doslova zaplavily online prostor vlnou „alternativních“ faktů, vyložených fake news a konspiračních teorií. Vědci z Reuters Institute na univerzitě v Oxfordu představili výsledky rozsáhlého výzkumu o sledování on-line obsahu na začátku pandemie na jaře roku 2020. V rámci své analýzy provedli experti průzkumy veřejného mínění v šesti zemích světa (Velká Británie, USA, Německo, Španělsko, Jižní Korea a Argentina) s cílem pochopit, odkud lidé čerpají informace, jak čtou lidé zprávy, čemu věnují pozornost. Výslednou zprávu jsme zanalyzovali a na následujících řádcích pojednáme nejen o tom, jakým způsobem lidé v období pandemie sledovali dění, ale také o tom, jak zpravodajský obsah vnímali, o důvěře k zpravodajským zdrojům a o šíření dezinformací.
Potřeba zpravodajství v krizové situaci vzrostla
Analýza provedená odborníky z Reuters Institute ukázala, že v březnu až dubnu 2020 lidé začali aktivněji číst zprávy, dívat se na televizi a vyhledávat informace na sociálních sítích.
Tato data potvrzují dlouho známou skutečnost, že sledovanost médií v těžkých dobách roste, lidé chtějí dostávat zprávy z různých zdrojů a získáváním informací tráví více času.
Charakteristickým rysem karanténního období roku 2020 byl větší zájem o televizní zpravodajství. Analytici se domnívají, že tento nárůst zájmu může být dočasný, ale zdůrazňují, že ve všech zemích, kde byla studie prováděna, lidé častěji sledovali televizi.
Žádným překvapením nebyl pokles zájmu o tištěná média, stejně jako nárůst sledovanosti onlinového obsahu. Lidé měli najednou více času a trávili jej online, mimo jiné vyhledáváním důležitých a pro ně relevantních informací.
Koronavirová krize tak ukázala, že tradiční média jsou pro uživatele stále zajímavá tehdy, když cítí nedostatek informací nebo jsou ze složité situace ve světě vyděšení.
Autoři reportu konstatují nárůst návštěvnosti zpravodajských webů, přičemž nejčastěji lidé zprávy vyhledávali na dobře známých webech, jako například BBC.
Shrnutí: Během pandemie měli uživatelé zájem o zprávy, a to jak televizní, tak online-média.
Průzkum ukázal, že média pomohla lidem pochopit rozsah problému (60 % dotázaných) a vysvětlila jim, co mohou udělat, aby se osobně ochránili (65 %).
Autory výzkumu zajímala míra důvěry uživatelů, kteří hledali informace o koronaviru. V čele tohoto žebříčku byli lékaři, na druhém místě se umístily národní zdravotnické organizace a na třetím místě pak globální struktury zabývající se ochranou zdraví. Na čtvrtém místě se umístila zpravodajská média. To je v seznamu důvěryhodných zdrojů vysoká hodnota. Zpravodajské organizace se totiž umístily nejen před sociálními sítěmi, messengery, videoslužbami a vyhledávači, ale překvapivě také před národními vládami a jednotlivými politiky.
Míra důvěry ke zpravodajským organizacím byla v době vrcholících koronavirových omezení dvakrát vyšší než míra důvěry k sociálním sítím.
Shrnutí: I přes problémy zpravodajských médií je míra důvěry k nim ve složitých dobách dost vysoká.
Sociální sítě a sledování médií v době krize: skupiny na Instagramu
V době koronavirových omezení začali lidé trávit více času na sociálních sítích. Může to být spojeno se zvýšeným množstvím volného času. Mezi různými platformami se jako lídr ve vyhledávání informací o covid-19 a diskusích o tomto tématu ukázal messenger WhatsApp. Právě tato platforma vykázala nejvyšší růst, v některých zemích byl nárůst o 10 % a více.
WhatsApp používal k získávání informací o koronaviru a diskusím o něm každý čtvrtý respondent. Kolem 18 % dotázaných k tomu využívalo podpůrné skupiny, včetně skupin s neznámými lidmi. Více než polovina uživatelů (51 %) za tímto účelem diskutovala ve skupinách s kolegy, přáteli nebo rodinou.
Pokud budeme analyzovat sledování médií podle věku, pak byly hlavními zdroji informací o covid-19 pro mládež Instagram a Snapchat, kolem 10 % hledalo tyto zprávy v síti TikTok.
Shrnutí: Ve složitém období hledali lidé kontakt na sociálních sítích a komunikovali ve skupinách.
Mimo to se plnohodnotným zdrojem zpravodajského obsahu pro mladé publikum stává Instagram.
Zpravodajská média: Čteme, ale moc nedůvěřujeme
Zájem o zpravodajská média v těžkých dobách vůbec neznamená vysokou míru důvěry k nim. Průzkum z Reuters Institute ukázal, že pouze 38 % respondentů vcelku důvěřuje mediálním zprávám. Pouze 46 % zároveň důvěřuje zpravodajským médiím, které sleduje. Zprávám z vyhledávačů důvěřuje ještě méně lidí – 32 % a zprávám na sociálních sítích zdaleka nejméně – 22 %.
V průzkumu důvěry hraje také roli země, ve které byl výzkum prováděn. Například ve Finsku a Portugalsku se k důvěře ke zpravodajským médiím přihlásila více než polovina dotázaných (56 %), avšak na Tchaj-wanu a ve Francii nedosahuje tato hodnota ani 25 %.
Shrnutí: Kriticky nízká míra důvěry ke zprávám z vyhledávačů a ze sociálních sítí společně s dosti nízkou mírou důvěry ke zpravodajským médiím může být přímým důsledkem přílivu manipulací a dezinformací posledních let.
Pokles důvěry ke zprávám je obzvlášť dobře patrný na příkladu Velké Británie a USA a časové souvislosti těchto hodnot s událostmi jako Brexit nebo volba Trumpa prezidentem.
Shrnutí: Manipulace, jež jsme mohli pozorovat v posledních důležitých politických událostech v USA a ve Velké Británii, se negativně odrazily na míře důvěry lidí k médiím.
Autoři výzkumu se svých respondentů zeptali, jak mají podle nich zprávy vypadat – mají-li zmiňovat názory daného média, či nikoliv. Výsledky průzkumu ukázaly, že pro uživatele jsou důležité maximálně objektivní zprávy bez jakéhokoli hodnocení, a to jak toho, které potvrzuje jejich názory, tak toho, které jejich názorům odporuje.
Shrnutí: Uživatelé lační po objektivitě v online-zprávách.
Dezinformace jako hlavní nebezpečí online-zpravodajství
56 % respondentů vyslovilo obavy z dezinformací. Nejvyšší obavy byly zaznamenány u obyvatel Brazílie (84 %), Keni (76 %) a Jižní Afriky (72 %), kde jsou velmi aktivní uživatelé sociálních sítí. Méně se dezinformací obávají Nizozemci, Němci a Dánové. A největší nárůst ukázaly výsledky v Hongkongu, což je možné dát do přímé souvislosti s nedávnými protesty v této zemi.
K získání podrobnějších informací o jednotlivých zemích využili autoři výzkumu zprávu, shrnující výsledky průzkumu Digital News Report 2020 a také informace o dopadu internetu z Internet World Statistics (2019).
Za hlavní šiřitele dezinformací označila většina respondentů politiky (40 %), politické aktivisty (14 %) a novináře (13 %).
Shrnutí: Lidé mají z dezinformací obavy. A za viníky jejich šíření označují politiky a novináře.
Uživatelé očekávají, že zpravodajská média budou jasně zpravovat o lživých výrocích politiků – uvedlo to 52 % účastníků průzkumu, tato upozornění mají navíc být zřetelná. A nejen to, více než 58 % respondentů se nelíbí politická reklama na sociálních sítích a v messengerech a domnívají se, že by tato reklama měla být na zmíněných platformách blokována.
Kanály šíření dezinformací a reakce platforem
Za hlavní kanál šíření dezinformací kolem 40 % respondentů označilosociální sítě.20 %respondentů se domnívá, že za dezinformace jsou odpovědné zpravodajská média, 14 % označilo za hlavní kanál dezinformací messengery typu WhatsApp a 10 % za ně považuje vyhledávací systémy.
Mezi sociálními sítěmi respondenti označili za hlavního šiřitele dezinformací Facebook (29 %), v USA to bylo více než 35 %. Za ním následují YouTube (6 %) a Twitter (5 %). 37 % respondentů zároveň na dezinformační obsah o covid-19 natrefilo na Facebooku a na Twitteru, 32 % v messengerech, jako například WhatsApp.
Shrnutí: Hlavní platformou pro šíření dezinformací je Facebook.
Mediální krajina a koronavirus: krize důvěry
Krize často vedou k nárůstu sledování médií. Koronavirus nebyl výjimkou: lidé sledovali více zpravodajského obsahu a trávili více času na sociálních sítích. Jestliže však hlavními zdroji informací o nemoci byla tradiční média a televize, pak sociální sítě plnily spíše funkci místa, kde spolu lidé komunikovali a diskutovali. I přes velký zájem o zpravodajská média je krize důvěry k nim stále aktuální. Není srovnatelná s krizí důvěry k sociálním sítím či vyhledávačům, avšak existuje a nelze ji označit za zanedbatelnou. Většina účastníků průzkumu Reuters Institute zároveň považuje sociální sítě za hlavní platformy pro šíření dezinformací a manipulací. Uživatelé by zároveň uvítali, aby je platformy na dezinformace upozorňovaly, a dokonce blokovaly veškerou politickou reklamu.
Tento výzkum může být výbornou pomůckou pro vytvoření strategie rozvoje zpravodajských médií, stejně jako pomocníkem pro sociální sítě v jejich boji s dezinformacemi. Lidé chtějí objektivní obsah, a právě za něj si cení tradičních zpravodajských médií. Možná právě toto pomůže zvýšit důvěru v tradiční média. Na druhé straně sociální sítě jsou nyní i nadále zdrojem dezinformací a manipulací. Uživatelé jsou přitom tímto obsahem natolik unavení, že by jim nevadilo omezení reklamy na sociálních sítích, především té politické, a proti srsti jim není ani speciální označování dezinformačního obsahu.
Autorka: Nadija Balovsjak pro StopFake
