Zdroj: EU vs Disinfo
Dvacátého třetího srpna uběhlo 80 let od podepsání tzv. paktu Molotov–Ribbentrop – smlouvy o neútočení mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem. Tento dokument, jemuž se někdy říká „líbánky dvou diktátorů“, rozdělil Evropu na sovětskou a nacistickou sféru vlivu, což mj. vedlo ke druhé světové válce a všem jejím tragickým důsledkům.
V deseti zemích EU, v USA, Kanadě a v Gruzii je den podepsání tohoto paktu připomínán jako den památky obětí stalinismu a nacismu. Ruská provládní média jsou nicméně i po 80 letech pevně přesvědčena, že SSSR smlouvu podepsat musel, protože neměl na výběr, že nevyprovokoval druhou světovou válku, že SSSR nelze ze začátku války obviňovat, že Polsko chtělo napadnout Sovětský svaz a že podepsání paktu bylo tak jako tak Hitlerovým nápadem.
Místo toho, aby provládní ruská média přemýšlela o nelehké historii a o tom, jakou roli v ní Rusko sehrálo, raději dále napadají ty, kteří odmítají slepě přijímat sovětské narativy.
Když letos v létě Estonsko, Lotyšsko a Litva vyzvaly ruské diplomatické zástupce na svých územích, aby protestovali proti slavnostním salvám na počest obsazení hlavních měst pobaltských států Rudou armádou, obvinila prokremelská média pobaltské státy z toho, že chtějí zvěčnit „mýtus o sovětské okupaci“ a že odmítají oslavovat vítězství nad fašismem. A i poté, co salva utichla, ruská média dále pilně pracovala nad utvářením představy o nevděčných a nepřátelských zemích Pobaltí. Jako příklad můžeme uvést nedávná ruská obvinění Lotyšska z psychiatrické rusofobie, historického revizionismu a pokusů o zničení vzájemných vztahů Ruska s Běloruskem.
Osvobozeni ze svobody
Není pochyb o tom, že vítězství nad fašismem hraje v evropských dějinách veledůležitou roli. Avšak snaha prezentovat postup Rudé armády ve východní Evropě okupované nacisty jako „osvobození“ je možná v současnosti nejkřiklavější příklad dezinformace.
Mýtus o sovětské okupaci Pobaltí představované jako „osvobození“, jenž je neustále přiživován prokremelskými médii, je využíván k tomu, aby vymazal z paměti masové represe a utrpení milionů lidí, včetně Rusů, jež má na svědomí sovětský režim.
Tento mýtus umožňuje prokremelským médiím vykreslovat jako rusofoby a fašisty s pokroucenou historickou pamětí ty, kteří neglorifikují Sovětský svaz a odmítají se považovat za subjekt „sféry vlivu“ Moskvy. A pokud jsou tyto narativy neúčinné, snaží se prokremelská média vytvořit ještě děsivější obraz a tvrdí dokonce, že pobaltské státy jsou jako zpustošené země, které budou co nevidět proměněny ve vojenské základny či útočiště pro africké a asijské migranty.
Co však dělají ruská provládní média, pokud se nemohou uchýlit k osvědčeným dezinformačním narativům o fašismu a rusofobii?
Jestliže nemohou prezentovat tisíce Rusů protestujících v moskevských ulicích jako fašisty a rusofoby, uchylují se dezinformátoři ke spikleneckým teoriím typu „stojí za tím Západ“. Na konci srpna například ruská média informovala, že George Soros a Západ financují a instruují ruskou opozici s cílem podněcovat demonstrace, a přitom si na pomoc přivolávají i takové instituce jako Evropský soud pro lidská práva. Velká Británie a USA byly zase obviněny z organizace protestů v Hongkongu.
Není se čemu divit. V orwellovském světě dezinformací, kde je totalitní režim prohlašován za osvoboditele, není možné uznat, že lidé zkrátka mohou bojovat za své svobody. To však neznamená, že svůj boj vzdají.
Zdroj: EU vs Disinfo
