Autor: Matej Spišák pro web Antipropaganda.sk
Vladimír Putin podnikl od svého znovuzvolení první návštěvu do země Evropské unie. Před návštěvou Rakouska ještě stihl poskytnout rozhovor rakouské televizi ORF. Na otázky, které si pro interview připravil moderátor Armin Wolf, není Putin v Rusku zvyklý.
Začátkem června byl ruský prezident ve Vídni. Setkal se s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Ještě předtím byl v Moskvě reportér televize ORF.
Reportér Armin Wolf se v rozhovoru věnoval i třem tématům, která Putinovi nejsou zrovna příjemná. První z nich je petrohradská továrna internetových trollů, kterou vlastní Jevgenij Prigožin – člověk blízký ruskému prezidentovi.
Když se Wolf zeptal na Prigožina a ruské zasahování do amerických prezidentských voleb, ve kterém má prsty i zmiňovaná „továrna“, Putin přišel s odpovědí, která zněla, jako kdyby ji převzal od některých slovenských politiků.
Nejprve odmítl, že by měl cokoli společného se soukromými Prigožinovými aktivitami a vytáhl sorosovskou kartu. „V USA je jistá osoba – pan Soros, který zasahuje do všech záležitostí na světě. Od mých amerických přátel často slyším, že Amerika jako stát s jeho aktivitami nemá nic společného,“ zlehčoval otázku Putin.
Následovalo téma sestřelení malajského letu MH17. Oficiální výsledek mezinárodního vyšetřování je, že za sestřelení letadla je zodpovědné Rusko, což Putinovi řekl i Wolf.
Odpovědí nebylo nic nečekaného. Putin nemůže výsledku věřit, neboť k vyšetřování nebyla připuštěna i ruská strana, a stejný zbraňový systém, jakým bylo sestřeleno civilní letadlo, vlastní i Ukrajina.
Rakouský reportér se zajímal i o Krym a zeptal se, proč by mu měli lidé teď věřit, pokud lhal o „zelených mužíčcích“? Po chvíli vysvětlování následovala další Putinova protiotázka.
Když jsou události na Krymu nazývané anexí, proč se pak nemluví také o anexi Kosova jednotkami NATO? Pokud šlo v případě Kosova o právo na sebeurčení, mělo by tak být nahlíženo i na Krym, vyplývá z argumentů ruského prezidenta.
Častou technikou Vladimira Putina je používání protiotázky namísto odpovědi. Jak řekl rakouský novinář, „pokud Putin chce něco popřít, tak to popírá bez ohledu na to, jaké důkazy jsou k dispozici“.
Ostrá rétorika Armina Wolfa nezůstala nepovšimnuta ani v ruských státních médiích. Propagandistické médium Sputnik vidí Putina jako oběť reportéra, který prý porušil novinářskou etiku.
Ruská státní televize Rossija 1 zas rozhovor uvedla tvrzením, že „Putin zcela zničil nečestného rakouského reportéra v interview pro státní televizi“.
Prokremelskému propagandistovi Vladimiru Solovjovovi se zas nelíbilo údajně časté přerušování. Na Twitteru si postěžoval, že Wolf Putina během rozhovoru až 11krát přerušil. Přerušování respondenta novinářům je přitom standardní novinářský postup v situacích, kdy dotázaný neodpovídá na otázky nebo v odpovědích zavádí.
Autor: Matej Spišák pro web Antipropaganda.sk. Přeložil StopFake CZ.
