Dne 9. srpna se v Bělorusku konaly prezidentské volby. Večer téhož dne se objevily předběžné oficiální výsledky. Současný prezident Alexander Lukašenko měl na jejich základě získat přibližně 80% hlasů, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská asi 10%. Od tohoto momentu začali běžní Bělorusové vycházet do ulic svých měst a protestovat proti falšování výsledků hlasování. Místní bezpečnostní složky reagovaly tvrdými zákroky a zatýkáním.
Skandál nastal v Minsku ale už v předvečer voleb. Úřady oznámily zatčení 33 osob z Ruska, podezřelých ze členství v soukromé vojenské skupině tzv. Wagnerovců. Státní média je obvinila z plánování a uskutečňování akcí k destabilizaci situace během volební kampaně. Moskva tato obvinění popřela.
Na pozadí těchto událostí se StopFake rozhodl sledovat, jak ruské federální kanály Rossija 1 a Pervij kanal ve svých večerních zpravodajských přenosech popisovaly protesty v Bělorusku. Za tímto účelem jsme analyzovali 5 večerních zpravodajství těchto kanálů, a to od 10. do 14. srpna, a porovnali jsme, jak byli popisováni a komentováni jednotliví účastnící – Alexander Lukašenko, Svjatlana Cichanouská, protestujících a běloruských bezpečnostních funkcích. Stejně tak jsme se rozhodli sledovat jak výrazný byl dopad skandálu kolem zatčených Wagnerovců a jaké narativy ruská dezinformační média využívala nejčastěji.
Lukašenko versus Cichanouská
Popsáno co nejstručněji: Alexander Lukašenko byl v pořadech nejprve představen jako zcela legitimně zvolený prezident, zatímco Cichanouská byla charakterizována jako „hospodyňka“, která je ovládána někým ze zahraničí. Navzdory skandálu s Wagnerovci, kdy Lukašenko obvinil Rusko z přípravy diverzních akcí v jeho neprospěch, kremelská média vyjádřila Lukašenkovi plnou podporu. Rossija 1 a Pervyj kanal neprojevili sebemenší pochybnosti o výsledcích voleb. K potvrzení svých tvrzení používají oba kanály závěry „mezinárodních odborníků“ ze Společenství nezávislých států (zahrnuje Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán), kteří „dospěli ke stejnému závěru“. Reakce zemí EU, které neuznaly výsledky voleb, jsou v reportážích uváděny pouze s výsměchem, pokud vůbec.
„Ale Polsko šlo ještě dále. Premiér Mateusz Morawiecki vyzval k svolání mimořádného summitu EU věnovaného nešťastným výsledkům voleb v Bělorusku. ‚Je naší povinností reagovat na tuto výzvu,‘ píše politik ve svém projevu k vedení Evropské unie. Vypadá to, že koronavirem zmítaná Evropa asi nemá nic jiného na práci, “ uvedl televizní moderátor 10. srpna na televizním kanálu Rossija 1.
Zároveň média neopomněla znevažovat a bagatelizovat roli opozice. Na televizním kanálu Rossija 1 televizní moderátorka nazvala Cichanovskou „kuchtičkou“ a její odjezd do Litvy – označila za „útěk“. Pokud porovnáme způsob mediálního pokrytí Lukašenka a Cichanovské, pak byl na těchto televizních kanálech pozitivně charakterizován pouze první zmiňovaný. Samotná opozice byla popisována negativně, nebo alespoň neutrálně. Současně byl ale kladen velký důraz na videozáznam, v němž Cichanovská vyzývá demonstranty, aby nevycházeli do ulic, zřejmě za účelem co nejvíce čtenáře odradit od účasti na protestech.
Demonstranti versus bezpečnostní složky
Diváci kanálů Rossija 1 a Pervyj kanal nemusí příliš uvažovat o tom, komu fandit, zda běloruským bezpečnostním složkám nebo protestujícím. Poslední jmenovaní jsou podle médií s odkazem na oficiální prohlášení běloruských úřadů „alkoholici, kteří jednají bez jakéhokoliv oprávnění, a s neodůvodněnou krutostí“. A co víc, jejich účast na protestech má být zaplacena. “Bijí policisty, házejí Molotovovy koktejly, pokusili se někoho vyhodit do vzduchu a srazit příslušníka policie soukromým autem.“ To vše doplněno videem, které údajně ilustruje popisované události.
Na těchto televizních kanálech neuvidíte záběry brutálního bití demonstrantů bezpečnostními složkami. Stejně tak neuslyší jejich vyjádření k tomu, co se děje. Výjimkou může být malý výsek zpráv, které 13. srpna odvysílal Pervyj kanal. V reportáži byly zmíněny tzv. „řetězy solidarity“, při kterých je kladen velký důraz na mírumilovnost celé akce, a odsouzení násilí. Je zřejmé, že tato reportáž měla podpořit narativ, že jediným přijatelným způsobem demonstrace je ten, který nesmí v žádném případě obsahovat jakýkoliv odpor bezpečnostním složkám. Hned poté byly znovu zdůrazňovány záběry demonstrantů, kteří měli zapalovat Molotovovy koktejly nebo bitky s policisty, jako vzor absolutně neakceptovatelného chování.
Záběry té či jiné strany byly využívány k podpoře různých narativů. Dne 14. srpna televizní kanály zveřejnily záběry protestujících, a s jejich pomocí rozvíjely narativ o „mírumilovných protestantech“, jako „vzor“ pro masy „radiálních protestujících“. Zároveň byly záběry využity k vytvoření zdání, že s těmito „mírnými demonstranty“ Lukašenko údajně úzce komunikuje.
Tento den ale kanály zveřejnily také záběry zbitých demonstrantů, k podpoře narativu, podle něhož bezpečnostní složky dělají vše, co je v jejich silách, aby obnovily pořádek v zemi. Přičemž jsou policisté vyobrazováni jako oběti násilí demonstrantů a ochránci řádu a pořádku. Za celou zkoumanou dobu nebyli policisté a vojáci nikdy zobrazeni v negativním světle.
„Ruka Západu“
Pozice Kremlu vůči tzv. barevným revolucím zůstává stále stejná – protesty v běloruských ulicích nevznikly na popud obyvatel, ale byly řízeny ze zahraničí. Během analyzovaného časového období byla zpráva o „ruce Západu“ neustále opakována. Oba televizní kanály aktivně propagovaly Lukašenkem hojně využívaný narativ o zahraničním vlivu. Důraz byl kladen na tvrzení, že mezi zadrženými demonstranty je velké množství občanů cizích zemí, zejména z Ukrajiny.
Například 14. srpna kanál Rossija 1 odvysílal celý pořad věnovaný vlivu západu na běloruské demonstrace. Uvedl, že Evropská unie a Spojené státy se snaží na Bělorusko vyvíjet nepřiměřený psychologický nátlak. Současně televizní moderátor používal frázi „prozatím jen psychologický“, čímž divákům podsouval myšlenku možného budoucího fyzického útoku. Stejně tak si autoři neodpustili komentář: „A vše, co Západ říká a ukazuje, není nic jiného než informační válka.“
Artem Laptiev speciálně pro StopFake