Polsko patří k těm evropským zemím, proti kterým vede Ruská federace svou informační válku. Tato válka je nebezpečím nejen pro národní, ale i sociální bezpečnost. Nepřátelská činnost je vedena za pomoci dezinformačních kampaní a manipulací s obsahem pro konkrétní skupiny uživatelů, který je založen na emocionálním komponentu. V poslední době se k ruskému informačnímu boji proti Polsku aktivně zapojil také režim v Minsku. Je jasně vidět, že tyto narativy mají za cíl vytvořit konkrétní informační atmosféru, která bude odpovídat ruským zájmům. Vnímají polské tajné služby dezinformační činnost Ruské federace jako jedno ze závažných nebezpečí pro Polsko? Na tuto a jiné otázky spojené s tímto tématem jsme se zeptali Stanisława Żaryna, tiskového mluvčího ministra zodpovědného za koordinaci polských tajných služeb:
Ruská informační válka proti Polsku patří bezpochyby k jedněm z vážných hrozeb a výzev pro polský stát. Na ruské dezinformace je nezbytné se dívat v širší perspektivě, jako na část agresivních vztahů Ruska k jiným zemím, především členům NATO. Informační činnost je jedním z prvků mezinárodní politiky Kremlu. O tom svědčí i oficiální dokumenty Ruské federace, vojenské nebo informační doktríny, které ukazují, že propagandistické útoky, dezinformace, činnost v kyberprostoru (to znamená kyberzločiny) patří k těm metodám, které Rusko vnímá jako normu a uplatňuje je v zahraniční politice.
Jaké spektrum prostředků využívá Ruská federace v dezinformační kampani? Jedná se o stálé prvky?
Můžeme mluvit o určitých stálých narativech, které Rusko používá k tomu, aby ovlivňovalo země Západu informačními metodami. Zároveň ale Rusko využívá i méně očividné scénáře, které se hůře identifikují. Využívají celé množství metod. Na jednu stranu Kreml vytváří dezinformace a vede propagandistickou činnost. Ale na druhou stranu také působí na politické a formální úrovni. „Měkké“ metody doplňuje „tvrdými“, mezi které patří například testování procedur zemí NATO za pomoci provokací ve vzduchu, na moři nebo během vojenských operací. Takové, jako bylo nedávné stahování armády k Ukrajině, na které se můžeme dívat i jako na psychologickou a informační akci. V poslední době se ve vztahu k Polsku objevují incidenty, které mají charakter provokací, kolem plynovodu Nord Stream 2. Rusko využívá široké spektrum metod, část z nichž má čistě dezinformační charakter, ale chtěl bych zdůraznit, že to všechno bychom měli vnímat v širší perspektivě.
Minsk se také začal zapojovat do dezinformací. Jaký obsah se šíří z Běloruska?
V poslední době je propagandistická činnost Minsku a Moskvy velmi podobná. Už několik měsíců pozorujeme ze strany Minsku aktivní dezinformační a propagandistickou činnost. Ta je namířena především (podobně jako činnost Kremlu) na vytvoření dojmu, že právě režim v Minsku je tím hlavním městem a vládou, která může ochránit běloruskou společnost před vymyšleným nepřítelem ze Západu. V posledních měsících využívá běloruská propaganda čím dál tím častěji prostředky, které jsou velmi podobné ruské propagandistické činnosti, kterou sledujeme. Polsko se má prý chystat okupovat část běloruského území nebo zahájit proti Bělorusku vojenské operace. Setkali jsme se dokonce i s tak absurdními obviněními jako to, že vlády Polska a USA plánovaly atentát na prezidenta Lukašenku. Tento typ činnosti má stejný cíl jako ruská propaganda – v obou případech se jedná o snahu vytvořit obraz nepřítele na Západě, tak aby se společnost mobilizovala a sjednotila kolem vlády a na druhou stranu ospravedlnila tvrdý postup a represe vůči vlastní společnosti. Minsk i Moskva tvrdí, že bez silného „vedení v centru“ bude svět Bělorusů nebo Rusů „rozerván na cucky“.
Používají propagandisté přímé hrozby?
Existují všeobecně známá svědectví lidí, kteří byli přímo poškozeni. V tomto případě musím připomenout Jessicu Aro, která začala ve Finsku studovat způsob, jak fungují ruské „trollí továrny“. Ve svých publikacích, prohlášeních i knize zmiňuje řadu příkladů agrese, se kterou se během své práce setkala. Dá se říct, že ruské informační kampaně, které slouží ke každodenní dezinformační činnosti, mohou být namířeny na útoky vůči konkrétním lidem, které Kreml považuje za hrozbu. Pro Rusko to není žádný problém, tím spíše, že jsme v posledních letech viděli případy, které o tom svědčí – Kreml využívá proti lidem, kteří jsou hrozbou pro zájmy Moskvy, velmi agresivní metody včetně nájemných vražd. Rusko použilo i biologické zbraně. Takové akce byly pozorovány v různých zemích západní Evropy. Jedná se o operace s cílem otrávení či odstranění konkrétních lidí. Poslat někomu výhružku nebo jiná forma zastrašování? To pro Kreml není žádný problém.
ŠiMon
