Témata, o kterých chce hovořit Putin, avšak ne ta, o kterých chtějí mluvit lidé, naučené otázky, poslušní ministři způsobně sedící ve svých pracovnách a několik hodin přímého přenosu jako Potěmkinova vesnice demokracie. To všechno vysílá ruská televize v pořadu „Přímá linka s Putinem“. StopFake analyzuje, o čem mluvil ruský prezident v odpovědích na otázky týkající se Ukrajiny.
O sankcích
V každém přímém přenosu, kdy jde Putin „mezi lid“, se objevuje otázka sankcí proti Rusku. Přičemž prakticky nikdy se nemluví o příčinách restrikcí, ani o tom, co sankcím předcházelo. Málokdy se připomíná, jaké negativní následky to pro Rusko má.
Vladimir Putin opět připomněl, jaké jsou metody „způsobů, jak držet Rusko zpátky“, „protože Rusko považují za hrozbu, protože Rusko se pro ně stává konkurentem“. Dále prezident RF mluví o tom, co neustále opakují propagandistické zdroje: v zahraničí prý stále častěji hovoří „o nutnosti budovat normální vztahy“. Nátlak podle Putinových slov skončí tehdy, „když se naši partneři přesvědčí, že metody, které používají jsou neefektivní, kontraproduktivní, škodí všem a že tedy nezbude než začít brát v úvahu zájmy Ruské federace“.
O Donbasu
Otázku ohledně války na Donbase Putinovi položil ruský spisovatel Zachar Prilepin, který na vedlejšák působí jako jeden z lídrů bojovníků tzv. „Doněcké lidové republiky.“
Prilepin se Putina zeptal: „My tu máme takový pocit, že ukrajinská vláda využije Mistrovství světa ve fotbale a zahájí ofenzivu. Co si o tom myslíte?“
Na to Putin odpověděl: „Doufám, že k takovým provokacím nedojde. A pokud náhodou ano, tak se mi zdá, že to bude mít opravdu velké následky pro celkovou ukrajinskou státnost“.
Aniž by objasnil, jaké následky pro Ukrajinu mohou mít útočné bojové akce, Vladimir Putin prohlásil, že počítá s tím, že se nic takového nestane a lidem, kteří žijí na Donbase „nelze nahnat strach“. Zároveň ujistil, že „poskytujeme oběma neuznaným republikám pomoc a hodláme v tom pokračovat“.
Poté Putin několikrát zdůraznil: „Současná ukrajinská vláda v dnešní situaci není schopna vyřešit problémy těchto území, tedy LLR a DLR, především proto, protože nepotřebuje tamější voliče, jelikož je jasné, že oni by nikdy současnou vládu nevolili.“ Kromě toho, dodal, ukrajinské vedení ostřeluje civilisty a stále častější ostřelování zaznamenávají i představitelé OBSE. StopFake pravidelně vyvrací podobné falešné zprávy, které chrlí propagandistické zdroje.
Putin se opět nezapomněl zmínit o Ukrajině „jako o bratrské zemi“, a o tom, že „považuje Ukrajince a Rusy prakticky za jeden národ“. Jako odpověď na dotaz přesídlenců z Doněcka, kteří mají problémy s vyřízením dokumentů, aby mohli legálně pracovat v Rusku, a kteří v podstatě požádali, zda by „mohl být zjednodušen systém udělování občanství občanům LLR a DLR“, Vladimir Putin vzkázal: „Máme společnou minulost, a bez ohledu na dnešní tragédii jsem si jist, že i společnou budoucnost.“
Dále Putin objasnil, že Rusko má zájem na návratu „spoluobčanů“, mimo jiné i kvůli poklesu porodnosti. „Samozřejmě se bavíme o lidech bez ohledu na jejich národnost nebo víru, jde nám o ty, kteří se cítí být svázáni krví s ruským světem, kteří mluví rusky, přejí si pracovat v naší zemi a mají potřebnou kvalifikaci,“ oznámil prezident a po tradičním sovětském vzoru v přímém přenose vydal příkaz vyřešit problém.
O Krymu
Zvláštní pozornost v „Přímé lince“ byla věnována anektovanému Krymu a „hlavní stavbě v zemi“, Krymskému mostu. Bylo řečeno, že „provoz se s každým dnem zvyšuje“. A místní obyvatelé se ptali prezidenta, zdali se ještě budou dělat „takové ambiciózní a rozsáhlé projekty“, a jestli postaví silnice „takové kvality jako na Krymském mostě a na nájezdech k němu“.
Novinářka v přímém přenosu prohlásila, že „turistů v Kerči, stejně jako v jiných místech poloostrova, docela přibylo. Víc je dokonce i aut, kvůli kterým teď staví nové silnice.“ Slova větší počet turistů jsou součástí rétoriky, na kterou celkem často upozorňuje StopFake.
Místní obyvatelé děkovali za „grandiózní a s grácií postavenou stavbu“, zosobnění „našeho dávného snu“, i když se ale na druhou stranu ptali, kdy na poloostrově dojde ke snížení cen. Na což Putin odpověděl, že jakmile bude zahájena nákladní automobilová doprava, tak se ceny „stabilizují a vyrovnají s přilehlými regiony Ruské federace“.
O novinářích
Ani speciální operaci Ukrajinské bezpečnostní služby za účasti ruského novináře Babčenka nenechal Putin bez povšimnutí, stejně jako informaci o seznamu 47 lidí, jejichž smrt si – alespoň podle zdrojů ukrajinské rozvědky – měly objednat ruské tajné služby. Tuto otázku prezidentovi již zadali novináři čekající na něj po přímém přenosu.
Putin, stejně jako ruská média (o čemž StopFake psal dříve), označil akci za provokaci, kterou odsoudili „v mezinárodních organizacích zaměřující se na novinářskou práci“. „Jakékoliv předstírání je vždy kontraproduktivní ať je účel jakýkoli,“ řekl Putin a zakončil řeč oznámením, že je nezbytné zajistit bezpečnost novinářům i jejich práci, přestat vyvíjet nátlak na novináře a občanům zaručit přístup ke svobodným informacím.
Spolu s tím se Putina v přímém přenosu ptali, zda by bylo možné vyměnit novináře Kirilla Vyšinského (redaktor RIA Novosti Ukrajina, pozn. red.) za Oleha Sencova. Na to prezident Ruska bez váhání odpověděl: „My dosáhneme osvobození ruského novináře i přes nátlak mezinárodních organizací, na kterých jsou dnešní ukrajinské úřady tak či onak závislé.“ Zatčení Vyšinského Putin označil za „zcela bezprecedentní a absolutně nepřípustnou politikou současné ukrajinské vlády“.
