Zatímco si Ukrajina i svět 18. května připomínaly oběti stalinské deportace Krymských Tatarů, ruská provládní média o příčinách tohoto násilného vysídlení původních obyvatel Krymu v roce 1944 zveřejnila řadu dezinformačních článků. Prokremelská média tuto tragédii popisovala ve třech základních narativních liniích, v rámci nichž se uchýlila k technikám popírání, historické propagandy a podněcování k nenávisti. Dopouštěla se přitom zkreslování a překrucování faktů. StopFake shromáždil a analyzoval narativy ruských médií o deportaci Krymských Tatarů.
Popírání: kolaboranti, zrádci, teroristé
Ruská média ve své většině Den památky obětí genocidy krymskotatarského národa ignorovala a stalinské zločiny z roku 1944 raději zamlčela. Některá média, například Ukraina.ru se však uchýlila přímo k překrucování historických faktů. Ve článku věnovaném genocidě původního národa Krymu se o Krymských Tatarech píše jako o kolaborantech, kteří „hromadně napomáhali“ nacistické okupaci poloostrova. Jako další příčinu deportace článek zmiňuje výsledky domovních prohlídek u Krymských Tatarů: „Obyvatelstvu Krymu bylo zabaveno velké množství zbraní, jimiž by bylo možné vyzbrojit celou divizi. Berija podle všeho došel k názoru, že místní obyvatelstvo mělo v plánu pokračovat v partyzánském odboji proti sovětské moci,“ píše Ukraina.ru a zvlášť zdůrazňuje, že ve zvláštních osadách ve střední Asii údajně „svoboda Krymských Tatarů omezována nebyla“.
Kremelská propagandistická mašinerie oprášila starý sovětský narativ o „kolaborujících Krymských Tatarech“ po zahájení okupace Krymu v roce 2014. V předvečer Dne památky obětí genocidy krymskotatarského národa prohlásil tehdejší vedoucí představitel Krymu Sergej Aksjonov, že na poloostrově se daří „teroristům a extremistům“. Mínil tím právě Krymské Tatary a zároveň zdůraznil, že je ochoten „poskytnout plnou podporu pořádkovým silám v boji proti v Rusku zakázaným a extremistickým organizacím, jako je Medžlis krymskotatarského národa či Hizb ut-Tahrír,“ cituje Aksjonova TASS.
Stejně jako v období sovětské okupace Ukrajiny, i nyní provádějí ruské silové orgány na Krymu čistku opozičně naladěných obyvatel pod záminkou boje proti „terorismu“ a „extremismu“: obviňováni jsou proukrajinsky smýšlející občané, kteří nesouhlasí s kremelskou anexí poloostrova. Již tradičním postupem jsou domovní prohlídky a následné vykonstruované procesy kvůli údajnému členství v organizaci Hizb ut-Tahrír: s touto záminkou Rusko na poloostrově soudí desítky obyvatel Krymu v politických procesech.
Hněv: Hirošima a Bandera
Kreml agresivně reagoval na jakákoli mezinárodní prohlášení o stalinských represích a o nynějším porušování lidských práv na okupovaném Krymu. Podobné útoky se často omezovaly na frázi „sami jste stejní“: na prohlášení ministra zahraničí USA Anthonyho Blinkena o ruských represích proti Krymským Tatarům ruské ministerstvo zahraničí odpovědělo, že „se obejdou i bez něho“. Ruské ministerstvo zahraničí také USA připomnělo Afghánistán a Hirošimu – toto prohlášení bylo široce citováno největšími ruskými médii jako První kanál, Vesti, Regnum a dalšími.
Kreml se obořil také na Turecko, které opětovně prohlásilo, že bude nadále podporovat Krymské Tatary a „usilovat o zastavení jejich pronásledování po anexi Krymu“. Ruské ministerstvo zahraničí se v reakci na to nechalo slyšet, že role tureckého státu jako „ochránce práv etnických menšin je velmi pochybná“. „V Turecku mají vlastní nevyřešené problémy, které mají etnický, jazykový a náboženský podtext,“ citovala ruské ministerstvo zahraničí agentura TASS.
Došlo i na oblíbené ruské narativy o „strašlivých nacionalistech“ Stepanu Banderovi a Romanu Šuchevyčovi. V pořadu 60 minut na ruské televizi Rossija 24 bylo stalinské deportaci Krymských Tatarů věnováno jen pár vteřin, zato téma „zvěrstev Ukrajinců“ během druhé světové války přerostlo v celou diskusi: „Mluví o genocidě krymskotatarského obyvatelstva, přitom genocida fakticky proslavila Šuchevyče a Banderu, kteří páchali genocidu ukrajinského, běloruského a polského obyvatelstva. Na Ukrajině bylo vypáleno 25 tisíc vesnic (00:36:24-00:36:43).
Podobné rétoriky se držel také zpravodajský web Svobodnaja Pressa, který zkritizoval prohlášení ukrajinského prezidenta o záměru zakotvit status Krymských Tatarů jako původního národa na Ukrajině. Článek je plný xenofobních výroků na adresu původního obyvatelstva Krymu i Ukrajinců obecně. „Zelenskyj je ochotný bránit kohokoli, jen ne rusky mluvící občany,“ stěžuje si autor článku.
Kupují si podporu: „plná rehabilitace“ a nová mešita s příchutí represí
Prokremelský web RIA FAN v kontextu „rovnosti všech národů“ na okupovaném Krymu 18. května informovala o průběhu výstavby nové mešity v Simferopolu. Agentura RIA Novosti citovala Kremlu podřízeného „lídra“ Krymu Sergeje Aksjonova, který označil poloostrov za „území mezietnické harmonie“ a také prohlásil, že Krymští Tataři se těší obrovské finanční „podpoře“ a „kulturnímu rozvoji“. Ruská média se přitom nezmínila o tom, že se okupační orgány poloostrova dopouštějí systematického ničení krymských historických památek. Například masového ničení muslimských hřbitovů po celém poloostrově nebo barbarských „obnovovacích prací“ Chánova paláce v Bachčisaraji, které jsou prováděny v rozporu s mezinárodním právem, zejména s příslušnými úmluvami UNESCO (s. 11).
RIA FAN, Gazeta.ru, Lenta.ru a další média 18. května také vychvalovala kremelské vedení a tvrdila, že po zahájení okupace poloostrova došlo k plné „rehabilitaci“ práv Krymských Tatarů. „Teprve po návratu do Ruska byl náš lid rehabilitován a jazyk byl uznán za státní,“ citovala agentura RIA Novosti Krym zástupce krymských okupačních úřadů. Kremelská média zamlčela hrubé porušování práv obyvatel Krymu ruskými silovými složkami. Jen za rok 2020 organizace Crimean Tatar Resource Center na Krymu napočítala 52 domovních prohlídek, 280 případů zadržení, 92 výslechů, pohovorů a „rozhovorů“, 252 zatčení, 47 nových zatčení, 16 rozsudků, 189 prodloužení vazební lhůty politickým vězňům. Zároveň 70 % všech politických vězňů na Krymu tvoří Krymští Tataři.
