Autor: Marek Hudema pro Info.cz
V Rusku je všechno řízeno z Kremlu. Dokonce ani ruští boháči si nemohou moc vyskakovat, jejich majetek fakticky patří státu a Putin jim ho může kdykoliv sebrat, vysvětlil pro INFO.CZ přední expert na propojení ruského byznysu s mocí Ilja Zaslavskij. Putinovský režim je podle něj navíc ve svých snahách oslabit Západ drzejší, než byl bývalý Sovětský svaz a využívá k tomu mafiánské metody.
Co si myslíte o Rusku? Podle vašich prací by se dalo soudit, že je to korupční nebo mafiánský stát.
Rusko je nyní totalitní stát, který je ovládán bývalými důstojníky sovětské rozvědky KGB. Ti kontrolují většinu finančních toků v zemi, včetně peněz pocházejících z organizovaného zločinu. Sítě organizovaného zločinu jsou součástí režimu, ale nejen to. Je to režim s regionálními a možná světovými ambicemi a používá přitom metody KGB. Jsou velmi agresivní. V dobách Sovětského svazu byli kontrolováni komunistickou stranou a existovala alespoň nějaká pravidla hry. Teď to už neplatí. Jsou až nestydatí, pokud jde o použití různých prostředků proti Západu. V dobách Sovětského svazu by se nikdo nepokusil vměšovat do voleb ve Spojených státech a nepokoušel by se ovlivnit referendum v Katalánsku o odtržení od Španělska nebo hlasování v Nizozemsku o smlouvě s Ukrajinou. Nyní k tomu dochází a režim ruského prezidenta Vladimira Putina k tomu využívá ruské agenty, dezinformace i peníze.
Při ruských akcích v zahraničí proti Západu údajně Kremlu pomáhají také ruští oligarchové, tedy boháči. Jaký je jejich vztah k režimu a vztah režimu k nim?
Myslím si, že oligarchové je zastaralý pojem pocházející z devadesátých let minulého století. Tehdy měli tito lidé moc a kontrolovali svůj majetek. Tohle už ale neplatí. Napsal jsem o tom studii, kterou jsem pojmenoval Car a jeho nevolníci z byznysu. Jsou jako dávní ruští nevolníci, tedy vlastně něco jako otroci. Vypadají jako boháči ze Západu, mají svá konta, svůj majetek, své jachty, zdání klame. Majetek jim může být kdykoliv odebrán Kremlem.
V Rusku už v tomhle případě neexistuje rozdíl mezi státním a soukromým majetkem. Neexistuje tu kapitalismus, jen předstíraný kapitalismus založený na osobních vazbách, bratříčkování určitých lidí. Malý kroužek lidí, většinou bývalých důstojníků KGB, kontroluje tento státní kapitalismus. Uvnitř vládního systému neexistují žádní liberálové a žádní soukromí podnikatelé ani oligarchové. Kreml kontroluje vše.
Hlavní měnou v tomto systému je loajalita vůči Kremlu, tou se vládcům platí. Nejsou to peníze. Všichni boháči totiž naopak mají zisky z obchodů se státem – ze speciálních laskavostí, které jim dělá stát za jejich loajalitu, jako jsou výhodné zakázky nebo daňové prázdniny. Všechno to souvisí se státními penězi a státním rozpočtem.
Ilja Zaslavskij
Je odborníkem na ruské dezinformace a korupci, působí v amerických think-tancích Hudson Institute a Free Russia Foundation. Provozuje stránky Underminers.info věnované korupci v postsovětských zemích. Zaslavskij pracoval jako manažer britsko-ruské ropné společnosti TNK-BP odsouzený v roce 2009 v Rusku za vyzrazení státního tajemství. To mělo spočívatv předání veřejných údajů, které vyšly i v tisku, vedení britské části společnosti. Šlo zřejmě o boj proti cizím investorům v Rusku. Zaslavskij nyní žije ve Spojených státech. Nedávno byl v Praze na konferenci pořádané organizací Evropské hodnoty.
Má ale v tom případě smysl cílit západní sankce, které jsou odpovědí na chování ruského státu, na tyto podnikatele blízké Kremlu? Zdá se, že stejně nemohou nic ovlivnit.
Všechno závisí na tom, čeho chcete sankcemi dosáhnout. Podle mne sankcemi můžete dosáhnout tří věcí. Za prvé poslat zprávu, že skutečně něco proti krokům Putinova režimu děláte, jakkoliv je to hlavně vnějškový dojem. Za druhé můžete se jimi pokusit omezit zdroje Putinova režimu. Funguje to jen trochu, ale bude mít méně peněz na to vést válku proti Ukrajině. Za třetí, můžete se pokusit změnit Putinovu politiku, nebo dokonce změnit režim, ale to je nemožné. Alespoň momentálně.
Současné sankce Západu jsou zaměřeny na cíl jedna a maličko i na cíl dva. Nejsou to silné sankce, zdroje Ruska omezují jen trochu, ale je to mnohem lepší než nedělat vůbec nic. Když míříte na tyhle nevolníky, ukazujete na ně a jejich spojení s Kremlem, zároveň tím alespoň trochu omezujete jejich a tedy i státní zdroje. Má to také odstrašující efekt na zahraniční investory, kteří by chtěli podnikat v Rusku s těmito osobami.
A podle vás jsou západní sankce dostatečné?
Neodpovídají závažnosti toho, co ruský prezident Putin podniká proti Západu. Jsou příliš malé. Podle mě je třeba přijmou a využívat obnovenou strategii zadržování, která byla za studené války použita proti Sovětskému svazu. Součástí této strategie musí být důrazné ekonomické sankce, ale nejen to. Potřebujeme toho víc.
O co by konkrétně mělo jít? Znamená obnovení zadržování, že vzniknou americké základny ve střední Evropě, že NATO pošle na Ukrajinu zbraně a že bude tlačit na Rusko ze všech stran?
Hlavně jde o to, že musí jít o proaktivní akce, nikoliv reakce na něco, co se už stalo, jako dosud. Je třeba ukázat rozhodnost. Protože lidé, kteří jsou dnes v Kremlu, převzali byznysové praktiky organizovaného zločinu a rozumí jenom síle. Jakékoliv polovičaté opatření proti nim si vykládají jako slabost protivníka.
Strategie zadržování musí také obsahovat filtrování finančních toků z Ruska na Západ. Západ už nesmí používat „presumpci“ neviny pro ruské peníze, protože většina z nich je spojena s Kremlem. Je třeba bránit před ruskými penězi strategické podniky včetně médií. Je třeba podporovat šíření demokracie a objektivní informování. To, jak západní země nyní podporují například Hlas Ameriky či BBC, je nedostačující v porovnání s tím, co dělá Rusko se svou televizní stanicí Russia Today.
Je potřeba postavit kolem Ruska nikoliv železnou oponu, ale zeď s mnoha okny a dveřmi. Zeď, která umožní kontakty jednotlivých lidí i některé obchodní kontakty, ale nedovolí na Západ vstoupit putinovskému režimu, důstojníkům rozvědky nebo organizovanému zločinu. Nedovolí vyvážet Rusku na Západ korupční praktiky a podlamovat jeho sílu.
Proč je tak důležité zastavit finanční toky z Ruska na Západ?
Mezi režimem Vladimira Putina v Rusku a bývalým Sovětským svazem jsou dva základní rozdíly. Na rozdíl od sovětského režimu má ten putinovský mnohem větší možnosti jak dělat legálně byznys. Může na Západě kupovat věci, o čemž se sovětským vůdcům Stalinovi nebo Brežněvovi mohlo jen zdát (pozn. red.: vývoz některých technologií ze Západu do Sovětského svazu byl zakázaný a vzájemné obchodní vztahy omezené). Za druhé, i když je Rusko slabý stát, podařilo se mu nashromáždit velké zásoby tvrdé měny. Odhaduji to tak na bilion dolarů. Ani Stalin ani Brežněv ani Andropov nic takového neměli k dispozici (pozn. red.: v Sovětském svazu byl neustálý nedostatek cizích valut). Navíc Putin s tímto bohatstvím může manipulovat, anonymně ho používat k nákupu věcí za pomoci zahraničních kont. Nebo k financování svých protizápadních operací či kupování si vlivu. Proto je podle mě důležité tyto možnosti omezit.
Současné Rusko používá k ovlivňování Západu a k nátlaku na něj spousty postupů, které často nejsou nelegální, ale jsou v takové šedé zóně. Kupuje média, používá politický lobbing, dává dary akademickým institucím a politickým stranám. Používá také široké spektrum pomocníků, nejen tajné agenty, ale i mafii či podnikatele. Kreml pak může popřít svůj vliv, ale ve skutečnosti tyhle lidi drží v hrsti. Ovládá je, někdy je vydírá, a jejich operace jsou řízené shora.
Mnohé západní vlády ale proti tomu nechtějí zakročit. Nechtějí rozzlobit Rusko a chtějí se s ním naopak usmířit. Žijeme v době nového appeasementu, tentokrát však nejde o Hitlera, ale o Rusko. A vy tady v České republice – v bývalém Československu – o tom, jak je to s appeasementem, něco víte.
Autor: Marek Hudema pro Info.cz
