Čeští středoškoláci se přímo ve školách seznámí s ruskou propagandou. Nový projekt portálu Jeden svět na školách pro ně připravil lekce, kde se mimo jiné dozvědí více o anexi Krymu či o tom, jak se ruská propaganda projevuje přímo v Česku. Učitelé, kteří se s výukovým programem společnosti Člověk v tísni seznámili, tvrdí, že je o tato témata mezi školáky velký zájem.
„A je to. Jsem připraven! Jdu na vojnu! Raz, dva! Raz, dva!“ hlásí v oblíbeném ruském večerníčku plyšový pes Filja. Vysvětluje, že se chce stát „skutečným obráncem“ a bránit ruské hranice, „aby k nám nikdo bez dovolení nepronikl“. Tento díl pořadu Dobrou noc, děti!, který se na obrazovce objevuje přes padesát let, státní televize vysílala zrovna v době, kdy Rusko obsadilo ukrajinský Krym.
Na to, kde všude číhá ruská propaganda, upozorní české středoškoláky nový projekt portálu Jeden svět na školách. Dozvědí se o rusko-ukrajinském konfliktu, anexi Krymu či třeba tom, jak ruské tendenční zpravodajství působí i v Česku.
„Cílem propagandy nemusí být vždy přesvědčit o ‚své pravdě‘, ale i dehonestovat, pošpinit či alespoň nahlodat pozice opačného názorového spektra. To je patrné i na současné ruské propagandě, jež výrazně zesílila v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Zaměřuje se především na zpochybňování pozic svých oponentů,“ upozorňují autoři projektu.
Učitelé mohou do svých hodin zařadit jednotlivé lekce, které vzdělávací program nabízí od tohoto týdne na svých webových stránkách. Jejich součástí jsou i výuková videa. Podle představ autorů by se do výuky materiály mohly zařadit v hodinách občanské nauky, dějepisu, zeměpisu nebo i češtiny.
„Lekce jsou určeny pro žáky středních škol od 15 let, kteří mají povědomí o světových událostech, aby se naučili rozlišovat věrohodné informace od manipulací a při sdílení zpráv na sociálních sítích ověřovat zdroje. Ukazuje se, že mnohdy ani nevědí, čemu jsou vystavení,“ řekla Aktuálně.cz koordinátorka programu Jeden svět na školách Ludmila Součková.
Z prvních reakcí učitelů je podle jejích slov zřejmé, že o téma je velký zájem. „Učitelé propojují toto téma s tématy uprchlíků či rasové nesnášenlivosti,“ uvedla Součková.
Ministerstvu se na programu líbí, že žákům rozvine mediální výchovu a doplní i dějepis. „Při výuce dějin 20. století se žáci mimo jiné dozvídají, že od časů druhé války ve Vietnamu má informační a propagandistický střet válčících stran potenciál rozhodnout konflikt jako celek,“ uvedl tiskový odbor ministerstva.
Virální video a slavné ódy
Zmiňovaný „večerníček“ a načasování jeho vysílání vyvolaly v Rusku na sociálních sítích diskuse o „dětské propagandě“ a „mobilizaci dětí“. Nebyl to totiž první podobný střípek ve výchově ruských dětí. Večerníčkové postavy společně s moderátorkou Oksanou Fjodorovou, bývalou ruskou Miss Universe, která v minulosti působila jako policistka, rozebíraly například význam protestních akcí a demonstrací.
České děti kromě plyšového psa Filji zhlédnou také kýčovité písně velebící ruského prezidenta Vladimira Putina či virální video „Jsem ruský okupant“. Mají sloužit jako názorný příklad pro diskusi o vlivu propagandy ve společnosti.
Člověk v tísni nicméně připravil i materiály o ruské propagandě přímo v Česku. Zde mají učitelé se žáky mluvit o průjezdu amerického konvoje v Česku, který ruské televize využily k účelové propagandě, nebo sestřelení malajského letadla MH17 na Ukrajině.
Podle zkušeností učitelů si ovšem podobná témata žádají průpravu. „Samotné téma je velmi zajímavé, ale podle mého názoru v současné době ne tak aktuální. Žákům dělalo potíže vybavit si danou situaci, protože je nijak zvlášť nezasáhla,“ popsala vnímání lekce zaměřené na průjezd konvoje Jana Kopúnová z Gymnázia SOŠE a SOU Kaplice.
Manipulace, zlobili se školáci
Často musejí pedagogové žákům probírané téma důkladně vysvětlit, což se projevilo třeba u lekce zaměřené na jazykové prostředky v propagandě při obsazení Krymu ruskými vojáky. Tamní informační zdroje je tehdy označovaly za „zdvořilé lidi“ a „zelené mužíčky“.
„Podat pravdivý obraz skutečnosti a odborný výklad je velice náročné. Žáci chtějí více takových aktivit, ale na jiném příkladu. Požadovali více informací v úvodu a zasvěcení do problematiky. Někteří to považovali celé za manipulaci a chtěli znát komentáře i z jiných zahraničních zdrojů pro porovnání,“ uvádí Radka Pokludová, která téma probírala s žáky 3. a 4. ročníku osmiletého gymnázia a 4. ročníku ekonomického lycea na pražském Chodově.
Učitelům doporučila velmi dobře se připravit a zjistit si co nejvíce informací.
Zamyšlení nad fenoménem lhaní
Lekce nazvaná Lež v přímém přenosu, která se rovněž týká Krymu, zaujala podle vyjádření Markéty Haburové z Gymnázia Josefa Kainara v Hlučíně „všechny žáky včetně těch, kteří se o politiku příliš nezajímají“. Odvíjí se od ukázky z dokumentu Krym, návrat do vlasti, který ruská státní televize letos odvysílala u příležitosti prvního výročí anexe ukrajinského poloostrova.
Putin v ní otevřeně přiznává, že na Krym poslal příslušníky zvláštních jednotek výzvědné služby, námořní pěchotu i výsadkáře, zatímco rok předtím na tiskové konferenci tvrdil, že tam zasahovali výhradně příslušníci krymské domobrany.
Žáci se podle Člověka v tísni mají zamyslet nad fenoménem lhaní. „Diskuse nad jednotlivými otázkami byla natolik živá, že bylo občas potřeba ukončit ji z časových důvodů předčasně,“ popsala reakci žáků učitelka.
Rozhořčení, pak pochyby a zmatenost
Ruské propagandě v Česku se věnuje také lekce nazvaná Neověřená informace. Žáci si v hodině mohou přečíst článek o smrti dvou dětí, které zahynuly na Donbasu v důsledku ostřelování. Přečtou si zprávu z ruského serveru Sputnik vycházejícího v češtině, pak zhlédnou reportáž ruské televize NTV a poté informaci porovnají s reportáží BBC, která odhaluje, že šlo o účelovou mystifikaci a že smrt desetileté dívky byla vymyšlená.
Podle autorů projektu by tato ukázka měla pomoci žákům uvědomit si nástroje propagandy.
„Nejdříve byli zprávou z novin rozhořčeni. Pohoršovali se nad tím, že kvůli některým lidem umírají nevinní, zejména děti. Vůbec by se to podle nich nemělo stávat. Po přehrání reportáže ruské televize byli někteří na pochybách a zcela zprávě nevěřili. Po zhlédnutí reportáže BBC byla část žáků zmatená. Většina však byla rozhořčená nad tím, že si ruská média – a pak i naše česká média, která zprávu převzala od ruských – vymýšlejí,“ popisuje Tereza Žilková z Gymnázia Bystřice nad Pernštejnem.
„Podle expertů, se kterými jsme spolupracovali, patří Česká republika stále do sféry ruského zájmu. Informace se do Česka dostávají prostřednictvím prorusky laděných webů, které přebírají další česká média. Články se přeposílají zejména přes sociální sítě,“ říká Ludmila Součková. Přestože materiály na těchto internetových stránkách jsou mnohdy psané s gramatickými chybami, využívají je podle jejích slov mimo jiné i čeští politici.
Vyvažovat má učitel
Co všechno s dětmi z materiálů o propagandě probere, záleží především na pedagogovi. „Je na učiteli, kterou aktivitu zvolí a jak s ní bude pracovat,“ říká koordinátorka.
Ministerstvo školství připouští, že téma je citlivé. „Festival Jeden svět je pořádán nevládní organizací, která má zřetelný, obecně známý názorový profil a nelze od ní žádat ani očekávat striktní nestrannost a nezaujatost,“ reagoval resort na dotazy Aktuálně.cz.
„Je zodpovědností ředitelů škol, aby rozhodli, zda je festival se svými světlými i stinnými stránkami pro žáky přínosem, a jejich účast na něm proto schválili, nebo neschválili,“ uvedl tiskový odbor s tím, že případnou jednostrannost informací má vyvažovat právě učitel. „Pedagogická zkušenost je navíc taková, že jednostranný emotivní dokument následně komentovaný a korigovaný učitelem může zanechat v žácích hlubší a trvalejší stopu než dokument vyvážený, kterému není co vytknout,“ dodává ministerstvo.
Autor: Alexandra Malachovská, pro Aktuálně.cz
