Jak se kremelská propaganda pokouší rozdmýchávat náboženský konflikt kolem Donbasu
I když ruská agrese proti Ukrajině není náboženským konfliktem, tak kremelská propaganda šíří narativy, ve kterých pracuje s církví a vírou, spekuluje na pro věřící citlivá témata a za pomoci manipulací v náboženské oblasti se pokouší vytvářet spory.
Na začátku ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny se ruští bojovníci pokoušeli všemi možnými způsoby soustředit na otázky víry. Na internetu je z té doby například mnoho vystoupení na toto téma ze strany podivných velitelů ruských hybridních jednotek, které mezitím upadly v nemilost dokonce i u Moskvy.
Později přestala hrát náboženská tematika klíčovou roli v kremelské propagandě ohledně vojenského konfliktu v Donbasu. Ale poslední eskalace rusko-ukrajinského konfliktu se opět neobešla bez zneužití nábožensko-církevních témat ruskou propagandou.
„Nevěřící Ukrajina“
V současné fázi konfliktu se Kreml rozhodl vzkřísit náboženskou tematiku a začít šířit myšlenky o konfliktu mezi „donbaskými ochránci pravoslavné víry“ a „nevěřícími“ na ukrajinské straně. V tento narativ lze jen těžko uvěřit, ale i tak se kremelská propaganda rozhodla představovat ukrajinskou stranu jako „antipravoslavnou“, proti které mají stát „skutečně pravoslavné“ „lidové republiky Donbasu“.
Takzvaní „váleční reportéři“ z Ruska, kteří jsou ve skutečnosti vojenskými propagandisty, začali ve chvíli největšího napětí masově jezdit do Donbasu a jednak „vtipkovali“ o „pravoslavném džihádu“, podrobně fotografovali kostely a pomníky svatých v Doněcku a zároveň šířili faky o muslimských teroristických jednotkách, které se připravují na válku v Donbasu.
„V severní Sýrii verbují bojovníky na Ukrajinu“, informoval projekt WarGonzo ruského vojenského propagandisty Semena Pegova z odkazem na vymyšlené „arabskojazyčné publikum na Telegramu a na Twitteru“ a „zdroje v Istanbulu“. Jak tvrdil „reportér“, za touto činností „stojí turecké tajné služby“. Tato faková vyjádření Pegov šířil nejen skrze svůj projekt WarGonzo, ale i v ruské státní televizi Rossija 1.
Nebo například tento fake: „150 tureckých vojáků dorazilo do zóny OSN“. I o tom psal projekt WarGonzo, ale tentokrát s odkazem na „zdroje v Mariupolu“. Podle vymyšlených propagandistických verzí se mělo jednat buď o „nějakou tureckou soukromou vojenskou společnost“, nebo „ty, kteří budou koordinovat činnost a úkolovat bojovníky ze severní Sýrie, které Turecko verbuje pro cestu na Ukrajinu“.
Pro propagandistickou práci v Donbasu si tedy Rusové vybrali narativy podobné těm, které se využívaly v roce 2020 v průběhu konfliktu v Náhorním Karabachu, bez ohledu na to, že kontext a účastníci jsou úplně jiní. Určitým způsobem potvrdili spojení s karabašskými ideologickými narativy ruské propagandy i samotní „váleční reportéři“ z Ruska, kteří v souvislosti s Ukrajinou neustále mluvili o „karabašském schématu“ nebo „karabašském případu“.
Vymyšlení teroristé
K vymyšleným obviněním na adresu Kyjeva týkajícím se „muslimských bojovníků ze Sýrie“ se postupně připojila méně viditelná obvinění plná pobouření občanů Ukrajiny vyznávajících islám z terorismu.
Když muftí Duchovní správy muslimů Ukrajiny UMMA Said Ismahilov vyjádřil své vlastenectví a oddanost Ukrajině prohlášením, že „v případě rozsáhlé eskalace situace na východě nebo přímého útoku ruské armády jsou ukrajinští muslimové, podobně jako v roce 2014, připraveni bránit naši zemi“, tak ho začali obviňovat z podpory teroristických organizací.
Jeden z ruských propagandistických zdrojů představil vyjádření muftího takto: „O plné bojové připravenosti ukrajinských džihádistů a wahhábitů informoval vedení ukrajinské armády Said Ismahilov – ukrajinský představitel v Rusku zakázaného Muslimského bratrstva a lídr wahhábitské Duchovní správy muslimů Ukrajiny Umma“.
Sám Ismahilov označil tento útok za zoufalý pokus ruské propagandy a snahu o „dehumanizaci oponentů za pomoci klišé“. „Dehumanizace oponenta, zbavení lidskosti a obvinění z těžkých zločinů je vším, čím se proti nám dokáží vymezit. Na nic víc nemají dostatek inteligence“, prohlásil ve svém příspěvku na Facebooku.
Válečné škody jako provokace
Paralelně s šířením fakových sdělení o „ukrajinském muslimském terorismu“ začali kremelští propagandistů šířit i provokace na téma „útoků na pravoslavné“.
16. dubna začal WarGonzo nafukovat „zprávu“ o tom, že „ukrajinská armáda ostřelovala Iverský klášter u doněckého letiště“, kterou převzala a začala masově zveřejňovat ruská média.
Cíl tohoto útoku je jasný – obvinit ukrajinskou stranu z útoku na pravoslavný chrám a tím vyvolat antiukrajinskou vlnu mezi pravoslavnými věřícími. Iverský ženský klášter na okraji Doněcka byl ve skutečnosti zničen ještě během intenzivních bojů v letech 2014 a 2015, protože ruští hybridní bojovníci obsadili budovy kláštera a vedli z nich palbu po ukrajinských obráncích doněckého letiště. Takto o těchto událostech psal ruský propagandistický portál Krasnaja vesna: „Pozici „klášter“ včetně budovy přezdívané „trojka“ (tak bojovníci nazvali dvoupatrovou budovu pro zákoníky), zaujala jednotka „Podstata doby“ v listopadu 2014 a držela v ní obranu po tři těžké měsíce zimy 2014–2015.“
Mnoho lidí si určitě pamatuje působivé fotografie poničených chrámových budov a kostela… Od té doby nebyl klášter ani jeho plnohodnotná činnost obnoveny. Ale právě teď posloužily ruiny kláštera k vytváření propagandistických faků.
Propaganda nenávisti
Bez ohledu na veškeré úsilí kremelských propagandistů se, jak víme, nepodařilo vytvořit image Ukrajiny jako „antipravoslavné“ země. K žádnému „povstání pobouřených pravoslavných věřících“ nedošlo ani v Donbasu, ani nikde jinde a poté co Rusko stáhlo svou armádu od ukrajinských hranic, jejich úsilí poněkud opadlo. To ale neznamená, že kremelští propagandisté opustí náboženskou tematiku a nebudou ji nadále zneužívat ke svým hybridním tajným operacím.
O nebezpečném zacyklení Kremlu právě na náboženských aspektech rusko-ukrajinského konfliktu svědčí řada připomínek ruského vedení týkajících se tragédie v Srebrenici v kontextu Donbasu.
Pro ty, kdo není příliš obeznámen z historií války v bývalé Jugoslávii a konkrétně v Bosně a Hercegovině, připomínáme, že v Srebrenici zabili vojáci bosenských Srbů osm tisíc neozbrojených bosenských muslimů. Hlavní motivací srbských vojáků byl právě náboženský aspekt. Podle vojenských expertů to byla právě náboženská otázka, která udělala z války v Bosně nejkrvavější konflikt 20. století v Evropě po druhé světové válce.
Tím, že se Rusové pokoušejí nalepit na konflikt v Donbasu náboženský obsah, tak jako tomu bylo v minulých týdnech, se fakticky snaží o mobilizaci většího množství lidí, vytvoření ostřejšího konfliktu a transformaci vojenských operací na východě Ukrajiny do války „balkánského typu“. Zatím to příliš nefunguje a v zásadě ani nemá jak fungovat, protože ruské dezinformace už nedokáží efektivně zasáhnout ani lidi na dočasně okupovaných územích. Musíme ale chápat, že podobné vyvolávání napětí nese své plody.
Kde jsou mimochodem světové novinářské organizace, které by měly klást odpor podobným propagandistickým kampaním, jejichž cílem je rozdmýchání nenávisti a nepřátelství? V ruských médiích se objevuje dostatečné množství materiálu, které by odůvodnilo silná vyjádření a výzvy mezinárodních mediálních aktivistů a obránců lidských práv. Ale z nějakého důvodu nejsou slyšet.
