Zdroj: EUvsDisinfo
Kreml mlží ohledně dialogu
EUvsDisinfo registruje systematickou kampaň proti Německu, která probíhá na několika úrovních. Na žádný jiný členský stát EU se prostřednictvím dezinformací neútočí tak zuřivě jako na Německo – databáze EUvsDisinfo zaznamenala od svého spuštění v druhé polovině roku 2015 přes 700 zpráv útočících na Německo. Pro srovnání, na Francii mířilo přes 300 zpráv, na Itálii přes 170 a na Španělsko více než 40. Současně je Německo popisováno jako země, která podporuje spolupráci a dialog s Ruskem.
18. února Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, na Německo prohlásila:
„Kdysi Německo doslova generovalo pozitivní iniciativy, které se týkaly Ruska, včetně našich oboustranných kontaktů. Situace se teď bohužel změnila a všechno je jinak. Zdá se, že během německého předsednictví Radě Evropské unie v druhé polovině roku 2020 Evropská unie na popud Berlína představila ne jeden, ale hned několik souborů sankcí proti Rusku. To jasně potvrzuje, že německá strategie je využít zdroje EU na to, aby se vůči naší zemi začala nepokrytě uplatňovat Německem určená politika omezující vliv.“
Příčetnost i iracionalita
Kreml tvoří představu Německa, kde je ve sboru iracionálních „rusofobů“ slyšet jen málo příčetných hlasů. Zacharovová pečlivě vynechává jakoukoliv zmínku o ruské agresi: okupace gruzínských území od roku 2008, nelegální anexe Krymu v roce 2014 a částečná okupace Donbasu, sestřelení letadla MH17, kauza Skripal z roku 2018, vražda čečenského disidenta Changošviliho v Berlíně ze srpna 2019 a – téměř rok přesně od vraždy Changošviliho – pokus o vraždu Alexeje Navalného v roce 2020 a brutální potlačení pokojných protestů. Ve světě Zacharovové tak nejde o reakci Německa na to, jak Rusko porušuje mezinárodní i národní zákony, Německo prostě „začíná nepokrytě uplatňovat politiku omezující vliv.“
Začátkem února ruská média zahájila kampaň, která využívá rodinné tragédie v Berlíně. Úřad pro sociální ochranu dětí odebral tři nezletilé kvůli podezření, že o ně není dobře postaráno. Z důvodu ochrany bezpečí dětí a integrity rodiny nelze případ podrobně komentovat.
Na druhou stranu ruská média a politici začali této rodinné tragédie zvesela využívat ke svým vlastním účelům a dál tak posilovat obraz „rusofobního Německa“, kdy německé úřady obviňují ze systematické diskriminace Rusů žijících v Německu. Největší ruský deník KP.ru uvádí:
Děti jsou momentálně v sirotčinci a soud, který bude o případu rozhodovat, je zcela zjevně předpojatý. Když rodina vycítila nelegální nátlak úřadů, začala shánět doklady, aby se přestěhovala zpátky do Ruska. Už ale bylo pozdě.
Nacionalistický web Tsargrad.tv případ popisuje jako „odplatu za Navalného“:
Podle matky na ně jeden policejní příslušník zařval znepokojivý výrok: „Chcete zpátky k Putinovi? Tohle je za Navalného“.
Berlínská policie komentuje incident pro Taťjanu Matvejenko, reportérku ruskojazyčného deníku působícího v Berlíně:
Během zákroku devětatřicetiletá matka a dvaačtyřicetiletý otec silně odporovali pokynům policie a úřadu pro sociální ochranu dětí, vzdorovali údery pěstmi a kopanci. Nakonec policie přistoupila k mírnému fyzickému donucení a spoutala je. Bylo zahájeno vyšetřování případu odporu vůči policii. Berlínská policie rozhodně odmítá obvinění a uvádí důvody, proč příslušníci a zástupci úřadu pro sociální ochranu dětí jednali tak, jak jednali.
„Kradou se děti“
Policie a úřad pro sociální ochranu dětí zasáhly po rozhodnutí berlínského soudu. Reportáž se podobá několikaleté kampani vedené proti „dětským právům“. Obvinění ze systematické diskriminace vůči ruským křesťanským rodinám, kradení ruských dětí a „posílání pedofilům“. Tsargrad uvádí, že Německo proti Rusům rozehrálo nebezpečnou hru:
„To by se v Sovětském svazu nikdy nestalo. Do rodiny by, na rozdíl od Evropy a USA, nikdy nevtrhly úřady a neoháněly se „dětskými právy“. Komu ty děti dál posílají? V jakých rodinách končí? Co když skončí u pedofilů nebo podobných zvrhlíků?“
Nepochybně existují podobnosti s případem Lisa, který se odehrál před pěti lety. Údajné znásilnění nezletilé využili ruští představitelé pro politické účely a záměrně celou záležitosti dezinterpretovali. Ruský ministr zahraničí obvinil německou policii z toho, že zametla případ pod koberec, což nemělo žádné reálné základy.
Současná kampaň byla zahájena jen pár dní poté, co Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, odjel do Moskvy, aby se jasně vyjádřil ohledně lidských práv a aby zjistil, jestli je možnost vést dialog o konkrétních problémech, které jsou v zájmu EU. Kreml odpověděl demonstrativním vyhoštěním diplomatů ze tří členských států, včetně Německa. Ruská televize odvysílala dramatické záběry skryté kamery, které diplomaty přistihly venku a v kavárnách – něco, co si diplomat zřejmě nesmí za žádných okolností dovolit.
Kampaň nabírá na síle: státní zpravodajská agentura RIA Novosti uvádí, že manželka vůdčího disidenta Alexeje Navalného Julija nedávno odletěla do Německa. RIA Novosti naznačuje, že německé úřady jsou v její cestě nějak zapletené:
„Německé ministerstvo vnitra návštěvu Navalné v Německu nekomentovalo. Mlčí také německý kabinet ministrů, německé ministerstvo zahraničí i frankfurtské letiště, kde – podle médií a svědků – Navalnaja přistála.“
Ruské státní rádio je přímočařejší. Moderátor Vladimir Solovjov se domnívá, že Navalnaja si do Německa přiletěla „pro instrukce“:
„Pročpak jste tam jela, paní Navalnaja? Tvrdíte, že soukromě. To znamená, že teď vás frau Merkelová nepozvala. Proč jste tam jela? Pro instrukce, které vám po telefonu nikdo sdělit nemůže?“
26. února několik ruských médií předvedlo padělaný dokument, který tvrdí, že Navalnaja je občankou Německa. Prokremelská dezinformační média nadále trvají na tom, byť se pravost dokumentu vyvrátila, že „na každém šprochu pravdy trochu“. Německé úřady potvrdily, že je dokument falešný, ale dezinformační média nadále tvrdí, že „anonymní vysoký činitel německé rozvědky s přístupem k policejním databázím“ potvrdil, že Julija Navalnaja je občankou Spolkové republiky Německo.
Výrok je nepravdivý, ruský zákon ale teoreticky umožňuje mít dvojí občanství – jedno z médií, které se na kampani proti Navalné podílí, dokonce zobrazuje reklamy na zakoupení občanství evropské unie.
Státní zpravodajská agentura RIA Novosti konspirační teorii dál podporuje a tvrdí, že „Německo se k otázkám ohledně občanství Navalné nehodlá vyjádřit“.
Mediální útoky na Německo pokračují: v poslední době přišla ruská média se špionážní historkou, v níž figuruje obyvatel Berlína s ruským i německým občanstvím, který byl zatčen pro podezření „z vlastizrady“.
Příběh rodinné tragédie, vyhoštění diplomatů, špionážní historka a případ Navalnyj – to všechno vede k narativu propagujícímu intriky proti Rusku, kde Německo vystupuje buďto jako velký mozek, nebo tupá loutka.
Mlžení
Je lákavé kremelskou agresivní rétoriku smést pod stůl jako tu, která „je určena jen ruským uším“. Ruské kanály fungující v Německu většinu témat uvedených výše nezneužila; ani RT, ani Sputnik neuvádí nic o „německé diskriminaci Rusů“, „špionážní historce“ nebo dokonce občanství Navalné. Ruské mlžení je ale systematický a záměrný postoj. Má vytvořit nejistotu, zahájit neshody, dát ruským představitelům prostor manévrovat. Německo se dá využít jako nepřítel ostatních členských států, nepřítel samotné EU, nepřítel jiných zemí…
Jak bylo řečeno, ze všech evropských členských států si Rusko vyhlídlo zrovna Německo, o kterém nejčastěji šíří dezinformace. Státní zpravodajské společnosti RT a Sputnik mají v Německu velké plány a Rusko navyšuje přidělené rozpočtové prostředky holdingu RT/Sputnik, které budou pro následující čtyři roky tvořit přes 550 milionů eur. Více o kremelských plánech s Německem zde.
Kremelské mlžení zneužívá evropskou, potažmo německou ochotu k dialogu – EU i Německo zdůrazňují, že jsou připraveny k jednání. Kreml a vedení ruského ministerstva zahraničí tvrdí, že jsou na dialog taky připraveny, ale zároveň umožňují útoky na Německo i jiné členské státy. Kreml nadále útočí na ruské občany i sousední země. Rusko porušuje své mezinárodní závazky plynoucí z členství v OSN, Radě Evropy a z účasti v OBSE.
