Zdroj: EU vs Disinfo
Ve snaze podmanit si své sousedy se Sputnik Srbija (Sputnik v srbštině) snaží prohloubovat rozpory na západním Balkáně tím, že prozápadní síly prezentuje jako „slabé“ a „zkorumpované“. Tak zní jeden ze závěrů zprávy „Ruské narativy pro Západní Balkán: analýza Sputniku Srbsko“, kterou zveřejnilo Středisko excelence NATO pro strategickou komunikaci (NATO Stratcom CoE). Tato zpráva analyzuje online materiály srbského vydání informační agentury Sputnik za rok 2018.
Webové stránky Sputniku v srbštině fungují od roku 2015 a jsou financovány Kremlem. Vzhledem k jazykové podobnosti mezi bosenštinou, chorvatštinou, černohorštinou a srbštinou webové stránky oslovují publikum v řadě zemích západního Balkánu. S cílem identifikovat hlavní narativy Centrum excelence NATO pro strategickou komunikaci vybralo pro kvalitativní i kvantitativní analýzu články, které se zabývají zeměmi západního Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko), EU a NATO.
Výzkumníci dospěli k závěru, že materiály srbského vydání Sputniku posilují dojem, že na západním Balkáně existuje rozpor mezi „prozápadními“ a „provýchodními“ zeměmi. Země blízké Západu (Albánie, Severní Makedonie a Černá Hora) byly vyobrazeny v negativním světle a často asociovány s trestnou činností a korupcí. Tyto země byly prezentovány, jako by ztratily „suverenitu“ vůči Západu, mající omezenou moc a nízkou autonomii při rozhodování. Zatímco Srbsko (sympatizant Ruska) je opakovaně uváděno jako příklad „úspěšné země v regionu“.
Západní Balkán jako bojiště?
Odborníci Centra excelence NATO pro strategickou komunikaci identifikovali v materiálech Sputniku texty bagatelizují zájem některých zemí vstoupit do NATO nebo EU. Celkem 617 článků obsahovalo narativ, že „EU je hegemonem“. Dále jsou akcentovány neshody v rámci EU ohledně politiky rozšíření. Celkem 386 materiálů obsahovalo tvrzení, že západní Balkán je pod vlivem EU, což je dokumentováno příkladem zásahu EU do referenda o změně názvu v Severní Makedonii. Narativ „EU není schopna vyrovnat se s uprchlickou krizí,“ se objevil 75 materiálech zpravodajské agentury Sputnik.
Ve 360 článcích byl západní Balkán prezentován jako „bojiště EU“ a ve 189 článcích byla zmíněna konkurence EU s Ruskem. Jako platforma soupeření EU s Ruskem je uváděno zejména Kosovo, přičemž Rusko bylo popisováno jako země podporující Srby v Kosovu, na rozdíl od EU, která je na straně kosovských Albánců.
Podle zjištění zprávy se srbské vydání Sputniku „podle očekávání chová jako profesionální zpravodajské médium“. Celých 88% procent obsahu tvoří zprávy. Většina zpráv je neutrálních, když informují o dění na západním Balkánu. Nicméně snahy kombinovat fakta s nepravdivými údaji nebo přehnaná prohlášení vytržená z kontextu, poskytují možnost ovlivňovat veřejného mínění. Přibližně třetina analyzovaného obsahu měla neutrální tón a zprostředkovávala i protichůdné názory avšak 65% z analyzovaných článků zprostředkovávalo informace negativním stylem.
Obdobně jako ostatní média financovaná Kremlem i srbské vydání Sputniku propaguje narativy, které často vyvolávají pocity strachu, úzkosti a nejistoty.
Zdroj: EU vs Disinfo
