Sociální sítě dál svádějí s dezinformacemi nerovný boj
Natalja IŠČENKO
Sociální sítě, jež se v posledních několika letech rozvíjely jako oázy opravdové svobody slova a prostor pro aktivity občanskonovinářských projektů, se potýkají s „krizí důvěry“. Šíření dezinformací narostlo během pandemie do nebývalých rozměrů. Koncem roku 2020 informovaly společnosti Facebook a Twitter o nových metodách boje proti tomuto fenoménu. Bude však tato nová fáze boje proti fake news a manipulacím rychlá a účinná?
Twitter a „zázrak na řece Hudson“
Sociální sítě se měly podle původního záměru stát moderním systémem mezilidské komunikace v digitální době a rozšířit hranice a možnosti výměny informací mezi lidmi. V jisté chvíli se nicméně Facebook a Twitter staly něčím víc než jen nástrojem sloužícím pro výměnu soukromých zpráv jejich uživatelů. Sociální začaly plnit funkci „všeobecně vzdělávací nástěnky“ a staly se prostorem pro amatérskou žurnalistiku.
Někteří mají za to, že všechno začalo 15. ledna 2009. V tento den byl Američan Janis Krums svědkem „zázraku na řece Hudson“ a jako prakticky první fotograficky zaznamenal, jak letadlo letu US Airways 1549 úspěšně přistálo na hladině řeky. Svou fotografii sdílel na Twitpic.com, fotohostingové službě pro uživatele Twitteru. Krums měl v té době méně než 200 sledujících, ale snímek zázrakem zachráněného letadla na internetu rychle nabyl nevídané popularity. „Zveřejnil jsem příspěvek pro svých 170 sledujících, ani jsem ho neposílal do žádných novin. Bylo neuvěřitelné sledovat, jakou má Twitter sílu a jak se zprávy můžou šířit po celém světě během několika minut,“ přiznal později Krums.
Snímek, jenž byl pořízen ve spěchu fotoaparátem na iPhonu a jenž zachycuje pasažéry opouštějící napůl potopené dopravní letadlo, nasbíral tisíce zhlédnutí. Krumsova fotografie se objevila na titulních stránkách předních médií. S Krumsem dělala interview hlavní televizní stanice. „Zázrak na řece Hudson“ se stal výjimečnou událostí jak pro samotného Krumse, tak pro Twitter i sociální sítě vůbec.
S růstem popularity sociálních sítí, zejména Facebooku a Twitteru, spolu začali lidé nejen intenzivněji, ale také aktivněji sdílet všemožné informace – své vlastní úvahy, příspěvky jiných uživatelů i články z médií. Stejnou rychlostí se zároveň začaly světem šířit dezinformace a fake news.
„Morový“ rok
Pandemie covidu-19 se stala pro sociální sítě další převratnou událostí – nikoli však „zázrakem“, ale noční můrou. Jak na konci minulého roku poznamenal rakouský web ABC NEWS, „když v únoru generální ředitel Světové zdravotnické organizace prohlásil, že svět nebojuje pouze s pandemií, ale s infodemií, nebylo ihned zřejmé, jak prorocké toto tvrzení bude“.
Za poslední rok mohli výzkumníci pozorovat obrovské zrychlení dezinformací spojených v prvé řadě s fámami a konspiračními teoriemi o nemoci covid-19.
„Komunity, které se utváří kolem dezinformací, rostou a přidává se k nim stále více lidí,“ řekla ve svém shrnutí roku 2020 pro list The Wall Street Journal Kate Starbirdová, docentka Washingtonské univerzity a spoluzakladatelka Centra pro informovanou veřejnost (Center for an Informed Public), které zkoumá dezinformace šířené po sociálních sítích.
„Rok 2020 byl morovým rokem, a to nejen z epidemiologického hlediska: dezinformace se staly mainstreamem а konspirační teorie, které se dříve skrývaly v „temných zákoutích“ internetu, nabyly na popularitě s rychlostí a zápalem, jež si dříve nebylo možné představit,“ konstatuje Maya Villasenor, autorka blogu na webu známého analytického centra Rady pro mezinárodní otázky (Council on Foreign Relations, CFR).
Hlavní noční můrou sociálních sítí v Americe bylo šíření konspirační teorie QAnon a jejích variací. Komunity QAnon, které podle odhadů čítají celkem miliony Američanů, se objevily na tak základních sociálních platformách jako Reddit, YouTube, Instagram, Facebook a Twitter. Před reálným nebezpečím dezinformací šířených příznivci této konspirační teorie varovala i americká FBI, jež toto hnutí považuje za domácí teroristickou hrozbu.
QAnon se nicméně rozšířil daleko za americké hranice. Podle údajů k polovině minulého roku této konspirační teorii věřili lidé v nejméně 71 zemích světa, včetně Evropy. Příznivci této teorie podivným způsobem současně protestují proti karanténním opatřením, staví se proti očkování a tvrdí, že covid-19 je součástí plánu „světové vlády“, která usiluje o nastolení „nového světového řádu“, či dokonce o snížení světové populace…
Boj pokračuje
Pandemie koronaviru aktualizovala a adaptovala již existující konspirační teorie a zároveň stvořila nové. V důsledku toho se po celý rok internetem, a zejména sociálními sítěmi, šířily neuvěřitelné historky o roli 5G v šíření nemoci covid-19, o mikročipech ve vakcínách, o tajemné misi Billa Gatese a George Sorose, o „vymyšlené epidemii“ a „bezpečném viru“.
Zvláštním segmentem lživých zpráv byly pseudorecepty na prevenci a léčbu nemoci covid-19. Na naší planetě se tak už asi nenajde člověk s přístupem k internetu, který by se alespoň jednou nesetkal s nějakým „lidovým“ způsobem, jak „zatočit s koronavirem“, či s žádnými „zázračnými“ léky na tuto nemoc.
Dezinformace, včetně těch „koronavirových“, se v roce 2020 staly společným závažným problémem pro mnohé země, především pak pro ty, jejichž občané jsou zvyklí trávit na sociálních sítích hodně času. A sociální sítě se na sklonku roku rozhodly zdokonalit své metody boje proti vlivu dezinformací na své uživatele.
Facebook v prosinci oznámil, že mění způsob, jakým zobrazuje oznámení lidem, kteří se setkávají s dezinformačním obsahem na jeho platformě. Od nynějška bude společnost posílat zprávu všem, kteří olajkovali, okomentovali či sdíleli příspěvek, jenž obsahoval dezinformace o covidu-19 a který byl smazán z důvodu porušení zásad komunity. Facebook provedl změny ve svých algoritmech tak, aby uživatel pochopil, která přesně informace, se kterou se setkal, byla nepravdivá.
Společnost podnikla i další kroky pro boj se lživým obsahem ohledně covidu-19. Smazala skupiny, jež otevřeně podporují konspirační teorii QAnon, zakázala reklamu proti očkování a zahájila odstraňování nepravdivých zpráv o vakcínách.
Od konce prosince maže nepravdivé informace o vakcínách proti koronaviru také Twitter.
Trumpův Twitter
Lež se však často šíří mnohem rychleji než pravda. A čas i úsilí, které jsou potřeba pro vznik dezinformace, jsou mnohem menší ve srovnání s prostředky, které musíme vynaložit na její vyvrácení.
A je tu ještě jiný fenomén: speciální označování či další omezení nepravdivých či pochybných zpráv nezaručuje, že uživatelé přestanou takový obsah číst a dál šířit. Nejzářnějším příkladem toho je Twitter Donalda Trumpa. Ať se sociální síť snažila bojovat s kontroverzními prohlášeními amerického prezidenta sebevíc, všechna sdělení lídra USA se k voličům a sympatizujícímu publiku přesto dostala. Zdá se, že svět všechny nejskandálnější tweety pána Bílého domu zná a žádná označení ani štítky této sociální sítě tomu nezabránily. Je příznačné, že sociální síť prohlásila Donalda Trumpa za nejdiskutovanější osobu roku na Twitteru.
Ačkoli tedy lze změny Twitteru a zejména Facebooku hodnotit jako kroky správným směrem, je zároveň možné, že dosavadní snahy správců sociálních sítí na poli boje s dezinformacemi nebudou stačit a přicházejí příliš pozdě – až poté, co si lživá tvrzení a konspirační teorie získaly miliony příznivců po celém světě, a to právě na těchto sociálních sítích.
Ve svých ohlédnutích za uplynulým rokem označilo mnoho odborníků v otázkách informací a komunikačních technologií dezinformace za nejzávažnější problém současného digitálního světa a upozornilo na omezené možnosti sociálních platforem v boji s tímto jevem. Experti podotýkají, že algoritmy nových médií mají ze své podstaty napomáhat šíření a propagaci jakéhokoli obsahu, jenž je pro uživatele zajímavý, sociální platformy mají zisk z růstu aktivity uživatelů bez ohledu na obsah příspěvků, které píšou, lajkují či sdílejí, a sociální sítě tak vlastně nejsou motivovány skutečně a zásadně omezovat obsah, který je z hlediska pravdivosti pochybný.
Zázrak se nekoná
Cestu od platformy pro komunikaci mezi přáteli k novému médiu, od amatérských novin k významnému dezinformačnímu zdroji urazily sociální sítě za pouhých několik let. Rok 2020 ukázal, že zahnat džina zpátky do lahve, zastavit tuto „fontánu“ informací různé míry věrohodnosti se podaří jen stěží. Tedy přinejmenším v demokratických zemích.
A co bude dál?
Brandy Zadroznyová, reportérka NBC News, prohlásila rok 2021 rokem „únavy z dezinformací“, která bude důsledkem infodemie roku 2020. „Očekávám, že lidé budou vyčerpaní rokem neřízených dezinformací,“ píše reportérka ve svém sloupku pro Nieman Lab.
Únava z neustálého přílivu pochybných zpráv může přimět uživatele, aby se před zprávami „izolovali“, uzavřeli se ve svých „informačních bublinách“, kde je nikdo a nic nebude moci zarmoutit. Budou číst pouze ty zdroje, kterým důvěřují, a pouze ty autory, s jejichž názory souhlasí. Všechno, co je za hranicemi tohoto „bublinového“ prostoru, bude vnímáno jako lež, propaganda a manipulace.
Je pravda, že tehdy lidé těžko uvěří zprávě o jakémsi „zázraku“, jako kdysi okamžitě uvěřili tweetu o neuvěřitelné záchraně letadla, jehož pilot dokázal zachránit cestující, když přistál přímo na řece Hudson. Příběh letu US Airways 1549 vypadal jako fantastický výmysl, mystifikace, ale navzdory všem racionálním úvahám se ukázalo, že jde o čirou pravdu.
„Znečištění“ mediálního prostoru dezinformacemi momentálně fakticky znemožnilo opakování „zázraku na řece Hudson“ v jeho mediálním rozměru. Za těch 11 let, která uplynula od 15. ledna 2009, lidstvo ztratilo schopnost bezmezně věřit „zázrakům“, je-li o nich informováno na sociálních sítích, ale zároveň si nevypěstovalo dovednost rychle a přesně rozeznat pravdu od lži a nenaučilo se nevěřit fake news. Boj s infodemií bude pokračovat, jelikož proti „nákaze“ nepravdivými zprávami a dezinformacemi stále neexistují léky ani vakcína a kolektivní „informační imunitu“ si lidstvo doposud nevybudovalo.
