Zdroj: Marija Avdějeva pro iSANS

Kreml straší Evropu vojenskými hrozbami a zároveň posiluje protievropskou propagandu. Je to dobře patrné z narativů prokremelských médií na Ukrajině, jejichž základní linii nyní určují výroky nejvyšších ruských představitelů. Podle slov ministra zahraničí Ruska Sergeje Lavrova „dosáhla konfrontace mezi Západem a Ruskem vrcholu“ a všichni „chápou rizika spojená s další eskalací napětí“.

Kreml demonstrativně shromažďuje armádu u ukrajinských hranic. V odpovědi na jednání Ruska zvýšilo evropské velení americké armády úroveň pohotovosti na nejvyšší stupeň z „možná krize“ na „potenciálně nevyhnutelná krize“. Analytici mluví o výrazném nárůstu napětí v regionu. Otevřené vojenské hrozby Rusko doprovází informačními operacemi.

Za počátek nové fáze protievropské kampaně v prokremelských médiích lze považovat rétoriku ruského ministerstva zahraničí, která doprovázela návštěvu Josepa Borrella v Moskvě v únoru 2021. Tisková konference, během které Lavrov Borrella před kamerami obviňoval, se stala spouštěčem pro kremelská média. Poté následovala řada prohlášení ruských představitelů o prakticky absolutní absenci rozvoje spolupráce mezi Ruskem a Evropskou unií.

Klíčovým rozdílem letošní informační kampaně je její plná koordinace s činností ruského ministerstva zahraničí a obrany. Z toho je obzvlášť dobře patrné, nakolik jsou ruská a Ruskem kontrolovaná média hluboko integrovaná do systému moci v Rusku a tvoří spolu s tajnými službami, armádou a státním aparátem jeden z pilířů, který udržuje kremelskou vládu u moci.

Vyostření situace na východě Ukrajiny a příprava ruských cvičení Západ 2021 je doprovázena posílením hrozby útoku Ruské federace z území Běloruska. Experti hodnotí toto jednání Kremlu a stupňování ruské oficiální rétoriky jako signály možného přechodu Ruska od hybridní války ke studené válce.

Pro zjištění toho, čím je tento přechod na novou úroveň eskalace vzájemných vztahů doprovázen, zanalyzujeme protievropskou rétoriku v prokremelských médiích a kanálech na Telegramu na Ukrajině. Patří sem velká média zaměřující se na Ukrajinu, která jsou financována přímo z Ruské federace, jako například Ukraina.ru, která patří do mediálního holdingu „Rossija segodňa“ a ukrajinská proruská média, jako například Strana.ua a NewsOne.

Není nutné ponořovat se do textů, které opakují standardní výběr propagandistických nálepek a klišé, tituly mluví samy za sebe. Publikacím často chybí jakákoliv vnitřní logika, používají narativy, které si vzájemně odporují, chybí jim vyváženost mluvčích a odporují novinářským standardům.

Jejich hlavní cílem je diskreditace integrace Ukrajiny do EU a NATO, přiživování nedůvěry vůči vládě a překroucení průběhu jednání v normandském formátu o urovnání situace na východě Ukrajiny. Kreml se, stejně jako dříve, pokouší mezi Ukrajinci zformovat negativní názor na EU a straší vymyšlenými nebezpečími.

Prokremelská média podporují tyto narativy:

  • Bez ohledu na značné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií pokračuje Brusel v jednáních s Moskvou, především o situaci na Ukrajině a v Bělorusku
  • Jednání o situaci na Ukrajině probíhají bez účasti oficiálních představitelů Kyjeva
  • Konkrétní členské země EU, především Německo a Francie, jsou připravené na dialog s Ruskem a mluví o nezbytnosti spolupráce s Kremlem
  • Ukrajina je nedůvěryhodným partnerem EU, protože neustále porušuje své závazky
  • Podpis a implementace Asociační dohody s EU je pro Ukrajinu nevýhodná a vede jen ke zvýšení životních nákladů a chudnutí obyvatel
  • Ukrajince v EU vnímají jako lidi druhé kategorie

Ukrajinská prokremelská média přizpůsobují ruská stanoviska vůči Evropské unii pro své cílové publikum. Příkladem toho je článek na portálu Strana.ua Vztahy mezi Moskvou a Evropskou unií jsou zcela zničené – Lavrov. V textu jsou citována slova Lavrova u příležitosti jeho návštěvy v Číně o tom, že „Moskva neudržuje vztahy s Evropskou unií, jakožto organizací, všechny byly zničeny Bruselem. A prozatím je na západní frontě klid, zatímco na východě máme velmi intenzivní kontakty, které se každý rok posilují“. Zároveň padá teze o společném nepříteli Ruska a Číny – USA, které „mají za svůj cíl omezení možností technického rozvoje jak Ruské federace, tak i Čínské lidové republiky“.

V únoru proruská média neustále publikovala výroky Vladimira Putina, jeho tiskového mluvčího Dmitrije Peskova a ministra zahraničí Lavrova, ve kterých je Ukrajina nazývána „projektem Západu“.

Zde jsou názvy článků s datem publikace:

V posledním článku jsou citována slova Lavrova o tom, že „oni (Západ – red.) potřebují ukrajinský projekt jen k jedné věci: aby nás neustále provokovali a hledali nové důvody pro rusofobní politiku. Chtějí oslabit vše, co se nachází kolem nás, Bělorusko, střední Asie a teď i Kavkaz“.

Cílem těchto oficiálních vyjádření je rozkol uvnitř Evropské unie a podpora narativu o neakceschopnosti EU. Podobná sdělení jsou viditelná například v textu na portálu Strana.ua „Měl se postavit Lavrovovi“. Už více než 80 europoslanců požaduje rezignaci šéfa unijní diplomacie Borrella.

Zároveň je zdůrazňována pozitivní zkušenost spolupráce Německa a Francie s Ruskem. Informace o spolupráci Moskvy s Berlínem a Paříží jsou na Ukrajině podávané tak, aby ukázaly neschopnost ukrajinské vlády. Kreml se pokouší ukázat, že rozhodnutí týkající se Ukrajiny budou přijímána bez její účasti.

27. března Strana.ua zveřejnila článek Putin, Merkelová a Macron mohou jednat o vyostření situace v Donbasu bez Zelenského. Ve zprávě odkazující na tiskového mluvčího prezidenta Ruska Dmitrije Peskova se píše o Moskvou organizované videokonferenci lídrů Ruska, Německa a Francie. Během setkání se projednávala situace na dočasně okupovaných územích Doněcké a Luhanské oblasti a eskalace konfliktu na frontové linii.

Hned za ním publikuje NewsOne 29. března text Merkelové, Putinovi a Macronovi se „ztratil“ Zelenskyj. V článku se píše o vyloučení ukrajinského prezidenta z klubu lídrů zemí, které jednají na nejvyšší úrovni, což má prý být logickým důsledkem neplnění Minských dohod ze strany Kyjeva a odmítnutí realizace dohod normandské čtyřky. Zdůrazňuje se, že představitelé Ruska, Německa a Francie nejsou jedinými lídry zemí světa, kteří ignorují ukrajinské vedení i v otázkách, které se Ukrajiny přímo týkají.

Ukraina.ru 30. března zveřejnila zprávu Bez Zelenského. Paříž a Berlín chtějí a Moskva odmítá, ve které je Ukrajina obviněna z porušení Minských dohod. Naopak je zdůrazněno, že eskalace konfliktu v Donbasu dělá starosti garantům Minských dohod – Rusku, Německu a Francii.

Strana.ua 31. března pokračovala v šíření kremelského narativu: Normandská trojka. Proč se Putin, Merkelová a Macron bavili o Donbasu bez Zelenského. V textu je zdůrazněno, že „je zajímavé, že na začátku jednání ve formátu normandské čtyřky navrhl Volodymyr Zelenskyj. Ale fakticky se uskutečnila bez něho“ a také je popsán ruský názor na to, jak mají být implementovány Minské dohody.

22. března prokremelská média komentovala rozhovor Putina s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Například článkem na portálu Strana.ua Putin a předseda Evropské rady Michel telefonicky jednali o situaci v Donbasu. V textech se zdůrazňuje, že se jednalo o situaci na Ukrajině, v Bělorusku a o ruské vakcíně Sputnik V.

Kreml zneužívá téma očkování a vakcíny Sputnik V k tomu, aby dokázal, že touží po normalizaci vztahů s některými evropskými zeměmi. Aktivně využívá jakékoliv informace o uznání vakcíny a zájmu členských zemí EU o nákup a využití Sputniku V.

24. března zveřejnil NewsOne článek Německo se obrátilo na EU s žádostí o nákup ruského Sputniku V pro očkování Evropanů, ve kterém se píše o tom, že se německá vláda obrátila na Evropskou komisi s žádostí o to, aby pro Evropany koupila ruskou vakcínu.

Kanál na Telegramu Kremljovskij mamkověd (140 tisíc sledujících) nazval otázku dodávek a výroby Sputniku V na evropském trhu „přijetím Putina v EU skrze ruskou vakcínu“. Kromě toho prognózují, že dohody o výrobě vakcíny ve Španělsku, Francii, Německu a Itálii pravděpodobně zůstanou v platnosti. V médiích se zdůrazňovaly perspektivy nákupu Sputniku Rakouskem, Maďarskem, Norskem, Slovenskem, Českem a Chorvatskem. Obzvlášť aktivně se šířila pozitivní prohlášení o ruské vakcíně s odkazem na představitele Německa.   

V proruských médiích a na kanálech na Telegramu se také aktivně šíří teze o výzvách jednotlivých členských států EU k prohloubení spolupráce s Ruskem. 28. března se na portálu Strana.ua v článku Polsko oznámilo, že je připravené k dialogu s Ruskem ohledně „těžkých historických otázek“ píše o tom, že velvyslanec Polska v Rusku Krzysztof Krajewski „vyzval ke zlepšení vztahů s Ruskem“.

V řadě publikací prokremelských médií je Ukrajina představována jako nedůvěryhodný mezinárodní partner, který nedodržuje dosažené dohody. Jako hlavní příklady jsou použity eskalace konfliktu na frontové linii v Doněcké a Luhanské oblasti a obvinění Ukrajiny z nedodržování Minských dohod. Také se šíří zprávy o údajném porušování lidských práv ze strany Ukrajiny na Krymu a dočasně okupovaných územích Doněcké a Luhanské oblasti.

V březnu v rámci popisu situace u vesnice Šumy, kde pravidelně dochází k eskalaci bojů, Strana.ua prohlašovala, že „Ukrajina fakticky rezignovala z koordinačního mechanismu příměří, na kterém se sama dohodla“.

23. března Strana.ua obvinila ukrajinskou stranu ze smrti civilisty a provokace vojenské eskalace: Důchodce choval slepice a zabil ho snajpr“. Proč v Donbasu opět začali umírat civilisté.

28. března se na portálu Strana.ua objevil text Smrt dětí, nevyplácení důchodů, nezákonná zatčení. Proč Ukrajinci masově žalují Ukrajinu u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), ve kterém je kritizovaný i ESLP za verdikty ve prospěch státu Ukrajina. 

Prokremelská média také zdůrazňují pohrdavý postoj EU k Ukrajincům a ekonomické problémy jsou interpretovány jako důsledek rozvoje spolupráce mezi Ukrajinou a Evropskou unií. V tomto kontextu se píše o zavedení evropských COVID-pasů jako o porušování práva občanů Ukrajiny na cestování do EU.

27. března v článku „Drží je jako dobytek, platí jídlem“. Jak Ukrajinci otročí v nelegálních tabákových továrnách v Evropě Strana.ua píše, že „čím dál tím víc Ukrajinců kvůli chudobě nelegálně cestuje do Evropy a často se dostávají do pracovního otroctví, když pracují doslova za jídlo. Mnohým berou pasy a nutí je dřít za kopějky v nelidských podmínkách“.

Na portálu 112 Ukrajina jsou pravidelně zveřejňovány materiály, které podporují protievropské narativy. Například video exministra ekonomiky Ukrajiny Viktora Suslova o podmínkách dohody mezi Ukrajinou a EU „Ukrajina je ve zcela nevýhodném postavení kvůli podmínkám dohody s EU“ – Suslov nebo video jednoho z lídrů proruské strany Opoziční platforma – Za život Jurije Bojka o asociaci s EU a sankcích proti Ruské federaci Bojko: nedostali jsme se na evropský trh a ztratili jsme trhy zemí SNS.

22. března zveřejnil portál Strana.ua text Přesně před 7 lety podepsal Jaceňuk asociaci s EU. Ale Ukrajina pořád není v Evropské unii. Tvrdí se v něm, že Ukrajinci „místo slibovaných evropských platů, důchodů, životní úrovně a spravedlivých soudů dostali hyperinflaci, astronomický nárůst životních nákladů, rozpad ekonomiky, zavřené školy, nemocnice, školky a knihovny. Tak jako Evropskou unii Ukrajina nezajímala, tak si ji nevšímají ani teď“.

26. února se v článku Ausweis pro vybrané. Proč EU zavádí covid-certifikáty a budou je Ukrajinci moci dostat tvrdí, že kvůli omezením Evropské unie a nedostatku vakcín bude Ukrajincům vjezd do Evropy ještě dlouho uzavřený.

Pro účely strašení Ukrajiny válkou na jejím území využívá Kreml ještě jednu skupinu protievropských narativů. Moskva podporuje teze o možné eskalaci bojů na frontové linii s dočasně okupovanými územími a o možném rozšíření vojenských operací na celé území Ukrajiny. V podobných textech se využívají následující narativy:

  • Evropská unie je pod tlakem USA
  • Formuje se osa globálního konfliktu mezi USA a EU na jedné straně a Ruskou federací a Čínou na druhé
  • NATO a EU využije území Ukrajiny pro vedení vojenských operací
  • Aktivity Ukrajiny povedou k vyostření situace na dočasně okupovaných územích
  • Ukrajinská armáda se chystá na útok na takzvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku

Kreml se snaží ukázat, že Ukrajina není subjektem zahraniční politiky ve vztazích s Evropskou unií, a že ji NATO vnímá jako cvičiště pro nácvik vojenských operací proti Rusku.

Poté, co Ukrajina v březnu schválila novou strategii pro vojenskou bezpečnost, začal Kreml hrozit tím, že NATO začne využívat ukrajinské území pro vedení vojenských operací proti Rusku. Prokremelská média tvrdí, že se těchto operací zúčastní veškeré obyvatelstvo Ukrajiny. Paralelně je zdůrazňována domnělá převaha ruské armády.

Tato prohlášení můžeme hodnotit jako snahu o ukázání připravenosti Ruska vstoupit do vojenského konfliktu se zeměmi NATO. Kreml také šíří tezi o tom, že Evropa prý hodnotí Bělorusko jako nepřítele a lze očekávat vojenskou invazi z jejího území. V souvislosti s tím může Rusko společná vojenská cvičená Západ 2021 využít k tomu, aby ukázala Evropě svoji kontrolu nad Běloruskem.

Zároveň Kreml straší obyvatele zemí Evropy poukazováním na to, že je připravený na ozbrojený konflikt. Tím se Moskva pokouší posílit rozpory v EU.

5. února se v článku Zkáza na Visle. Jak v Polsku během cvičení modelovali válku s Ruskem, kterou prohráli za 5 dní tvrdilo, že podle výsledků cvičení bylo polské letectvo a námořnictvo po útoku zpoza ruské a běloruské hranice plně rozdrceno za pět dní, a to bez ohledu na podporu NATO. Podobně je zdůrazňovaná převaha ruské armády a nepřipravenost dopravní infrastruktury západní Evropy pro vedení vojenských operací.

26. března portál Strana.ua v článku Všichni obyvatelé do zbraně a zavržení možnosti bojovat s Ruskem. O čem se píše v nové vojenské strategii Ukrajiny tvrdil, že hlavní důraz ve schválené ukrajinské strategii pro vojenskou bezpečnost je kladen na „konflikt s Ruskem, militarizaci veškerého obyvatelstva a válku na vlastním území“. Ukrajince straší teorií „totální války“, ve které jsou bojové operace vedeny „všemi dostupnými prostředky a nejen profesionálními armádami“. Kreml šíří myšlenku, že Ukrajina bude nucena bojovat v případě konfliktu mezi NATO a Ruskem, a to i když na ni nezaútočí.

29. března se v rámci zahraničněpolitického shrnutí týdne objevila na portálu NewsOne myšlenka o tom, že „konflikt mezi USA (za podpory EU) s Čínou a Ruskem zůstává základním trendem mezinárodní politiky“. Prognózují, že v „blízké budoucnosti se bude zmíněný konflikt jen prohlubovat a popostrčí Moskvu s Pekingem k čím dál tím užší spolupráci“.

30. března zveřejnila Ukraina.ru článek Náhodný mír s nebezpečnou Ukrajinou, podle kterého je pro „Ameriku nezbytné zatahovat Rusko do plnohodnotných vojenských operací, které by bylo možné přeměnit ve válku určité „evropské koalice“ proti Moskvě“. V textu se zdůrazňuje, že „Rusko se otevřeně diplomaticky a informačně připravuje k válce a využívá k tomu ukázky své připravenosti na horší variantu“.

Cílem Moskvy je to, aby Ukrajina přišla o podporu a byla vyřazena z evropské agendy. Rusko za tímto účelem využívá toho, že politici evropských zemí nemají jednotný názor na pokračování dialogu s Ruskem a na směr, kterým se má ubírat spolupráce v postsovětském prostoru. Zároveň Kreml diskredituje Ukrajinu jako nespolehlivého mezinárodního partnera a straší Ukrajince následky rozvoje spolupráce s EU.

Tím, že Kreml Evropě demonstruje vojenské hrozby, se pokouší zasít pochybnosti a strach mezi Evropany. Tentýž narativ využívá Rusko pro zakotvení Běloruska ve své sféře a nutí tím jak Ukrajinu, tak i Evropu k tomu, aby musela počítat s možností vojenské invaze z území Běloruska. Z toho lze dojít k závěru, že Kreml využívá protievropské narativy pro rozkol Evropské unie a také vztahů mezi USA a EU.

Proto je nezbytné konsolidované stanovisko pro odpovědi na hybridní hrozby ze strany Kremlu. Neméně důležitá je systematická podpora demokratické transformace jak na Ukrajině, tak i v Bělorusku.

Zdroj: Marija Avdějeva pro iSANS

Marija Avdějeva,
Evropská expertní asociace, expert iSANS


RELATED ARTICLESMORE FROM AUTHOR