Ukrajina čelí vlně falšovaných potravin z Evropy, tvrdí řada ruských médií, konkrétně Zvezda, Ukraina.ru a Vzgljad. Přitom se odvolávají na prohlášení předsedy vedení Celoukrajinské asociace pro ochranu práv spotřebitelů „Spotřebitelská důvěra“ Maxima Gončara. Ruská média píší, že na Ukrajině došlo k případům prodeje “zdravotně závadných potravin”, a že Evropa po zrušení povinné certifikace potravin “dodává falšované potraviny”.
Ruská média se dopustila manipulace. Neuvedla totiž řadu podstatných faktů. Za prvé, podle Gončarových slov kontrolovali experti pouze omezené množství vzorků. Podíl falzifikátu v některých vzorcích, na příklad v sýrech, byl skutečně vysoký, ale podíl falšovaného salámu a másla byl nižší. Falzifikace navíc nebyla zjištěna ve vzorcích salámu pro děti.
Kromě toho je třeba zdůraznit, že podle slov ředitele Ukrajinské asociace dodavatelů pro obchodní řetězce Alexeje Dorošenka činí na Ukrajině podíl importovaných potravin pouze 10 %. V komentáři pro StopFake také dodal, že množství kvalitnějších importovaných produktů vzrůstá v důsledku zvyšujících se příjmů obyvatelstva.
Příliv „falšovaných potravin z Evropy” nepotvrzuje ani Ukrajinský státní úřad pro bezpečnost potravin a ochranu spotřebitelů: mezi léty 2017 a 2018 úřad nezaregistroval žádný případ, kdy by dovážené produkty nevyhovovaly požadavkům ukrajinské legislativy.
Zadruhé, již od 4. dubna 2018, kdy vstoupil v platnost ukrajinský zákon“ O státní kontrole dodržování legislativy o potravinách, krmivech, vedlejších produktech živočišného původu a zdraví a dobrých životních podmínek zvířat” (zákon č. 2042), se kontrola potravin na Ukrajině zpřísnila. Zákon podle slov experta na bezpečnost potravin Jurije Oglašenného, stanovuje zpřísnění kontrolních mechanismů, konkrétně provádění kontrol bez předchozího varování. V komentáři pro StopFake expert také upřesnil, že přestože certifikace potravin není povinná, je výrobci umožněno působit až poté, co se registruje nebo obdrží provozní povolení.
Přísnější kontrolu stanovuje i zákon 2042, konkrétně vyjmenovává pět případů, kdy je kontrola importovaných potravin povinná. Za prvé, pokud poslední náklad daného výrobce nebyl po laboratorních rozborech označen za bezpečný. Za druhé, v případě, že se objeví informace o přítomnosti nebezpečného faktoru ve vyvážející zemi. Za třetí se laboratorní rozbory provádí v souvislosti se stanovenou pravidelností. Za čtvrté, pokud jsou pochybnosti o bezpečnosti produktů po prvotním ohledání nákladu. Posledním důvodem k povinné kontrole jsou speciální podmínky dovozu, z nichž nutnost laboratorních rozborů nákladů vyplývá.
