Na webových stránkách InoSMI.ru (které se věnují zprávám ze zahraničních médií) byl v prosinci zveřejněn článek, který tvrdí, že „Benátská komise uznala diskriminaci ruského jazyka na Ukrajině“. Zajímavé je, že jako zdroj této zprávy je uveden web Riga.Rosvesti.ru . Ačkoli jeho název napovídá, že jde o lotyšský zdroj, lze ho z ruského pohledu stěží nazvat zahraničním vzhledem k jeho ruské doméně. Tento zdroj také často citují prokremelská propagandistická média ve svých článcích věnovaných Ukrajině, nikoli Lotyšsku.
Zmíněný článek se věnuje závěrům Benátské komise o novém školském zákoně na Ukrajině, které byly formulovány 8.-9. prosince a publikovány 11. prosince tiskovým oddělením Rady Evropy. Autor článku Oleg Ponomarjov hned na prvních řádcích uvádí, že Evropská komise pro demokracii vydala zprávu „o skutečnostech hrubé diskriminace ruského jazyka a jazyků národnostních menšin zakotvených v tzv. „Zákoně o vzdělávání“ a že „největší rozhořčení vyvolal článek 7 tohoto zákona…“
Ve stejném odstavci autor obvinil Ministerstvo školství a vědy Ukrajiny a Ministerstvo zahraničních věcí ze lži: „Ukrajinské ministerstvo zahraničí i školství navíc ve svých tiskových zprávách lhalo, že Evropa v této legislativní iniciativě vyjádřila Ukrajině bezpodmínečnou podporu“.
Kromě obvinění na adresu Ukrajiny a překrucování závěrů Benátské komise autor tvrdí, že ruština je „mateřským jazykem většiny obyvatel země a až 80 % populace hovoří plynule jak ukrajinsky, tak rusky“, ačkoli nedávné průzkumy ukazují něco jiného.
S výjimkou inoSMI.ru byl materiál zvěřejněn také weby Ukraina.ru, Ura.ru, Vzgljad, Rambler, Informburo a další.
Věnujme nyní pozornost samotné zprávě Benátské komise čítající 25 stran. Pokud jde o „uznání, že na Ukrajině dochází k diskriminaci ruského jazyka“, Benátská komise připomíná ukrajinským orgánům mezinárodní závazky a antidiskriminační změny, ke kterým se země podpisem mezinárodních úmluv sama přihlásila.
Benátská komise označuje za „problematická“ zvýšená omezení v používání ruského jazyka ve školství ve srovnání s jazyky zemí EU. Ačkoli přiznává, že „nemůže posoudit všechny faktory, které hrají roli v jazykové politice v oblasti vzdělávání na Ukrajině“, vyzývá ukrajinskou stranu „řídit se antidiskriminačními zásadami“ a „zajistit vyvážený přístup v článku 7“ („Zákona o vzdělávání“, pozn. red.) vůči jazykovým skupinám, které nepatří mezi jazyky zemí EU.
Pokud jde o středoškolské vzdělávání, Komise zákon vyhodnotila jako potenciálně flexibilní, neboť nový školský zákon je pouze rámcový a budoucí zákon o obecném sekundárním vzdělávání, který dosud nebyl přijat, by mohl obsahovat podrobnější a vyváženější řešení.
V dokumentu není nikde uvedeno, že Ukrajina „hrubým způsobem diskriminuje ruský jazyk“ a už vůbec neuvádí žádné „skutečnosti“, které by něco takového potvrzovaly.
Ukrajinské ministerstvo školství a vědy v reakci na zprávu Benátské komise oznámilo, že plánuje „plně využít pružnosti stanovené v odstavci 4 článku 7 zákona ‚O vzdělávání‘ a oznámilo, že ve své zprávě žádné tvrzení o tom, že „Evropa vyjádřila Ukrajině v této legislativní iniciativě bezpodmínečnou podporu“ (jak píše ruské médium, pozn. red.) neuvádí. Tiskové oddělení ministerstva informovalo o sedmi doporučeních Benátské komise.
Ukrajinské ministerstvo následně navrhlo tři modely používání a studia jazyků ve vzdělávání. První z nich předpokládá možnost úplného středního vzdělání v jazyce národnostní menšiny pro ty, jejichž jazyk „nemá svůj vlastní stát, který by rozvíjel jazykovou terminologii a také pro ty, kteří nežijí v prostředí svého vlastního jazyka“. Tento model se týká například krymské tatarštiny. Druhý model se týká především představitelů národnostních menšin zemí EU a v něm bude možné získat středoškolské vzdělání jak ve státním jazyce, tak v menšinových jazycích.
Pro ruský jazyk navrhlo ukrajinské ministerstvo školství třetí model, v jehož rámci se budou děti vzdělávat od 5. ročníku ve státním jazyce a zároveň budou studovat ruštinu jako samostatný předmět. Ministerstvo tento návrh vysvětluje tím, že „děti, jejichž rodným jazykem je ruština, si snadno osvojují ukrajinštinu“.
Ministerstvo v tomto případě souhlasilo s požadavkem Benátské komise povolit v těchto jazykových požadavcích výjimku soukromým školám a slíbilo, že zahájí nový dialog se zástupci národnostních menšin a všemi stranami zainteresovanými v otázce jazyka ve vzdělávání.
Tvrzení ruských médií o „bezpodmínečné podpoře“ také neodpovídá skutečnosti, v oficiální odpovědi ukrajinského ministerstva zahraničí žádné takové prohlášení nenajdeme. Ministerstvo navíc zřejmě předvídalo možnost příliš volného výkladu jednotlivých doporučení Benátské komise, a proto doplnilo: „Žádáme, aby bylo upuštěno od další volné interpretace zmíněných doporučení a aby nový školský zákon přestal být dále politizován a využíván pro spekulace a konfrontace.“
Autor článku na Riga.Rosvesti.ru obviňuje ukrajinského ministra zahraničí Pavla Klimkina, že „lže o požadovaných úpravách“ zákona, přičemž pouze cituje ministrův tweet. Dne 11. prosince však Pavlu Klimkinovi vyšel článek na webu Jevropejska pravda, kde podrobně vysvětluje stanovisko Ukrajiny, aniž ignoruje připomínky Benátské komise.
„Varování Benátské komise před případnou diskriminací ruského jazyka v ukrajinském vzdělávání ve srovnání s jazyky EU může vypadat jako formalita. Ve skutečnosti ale opět potvrzuje, že mezinárodní společenství by konečně mělo pochopit složitou jazykovou situaci, která na Ukrajině vznikla během staletí ruské nadvlády,“ píše ministr.
Ministr nicméně souhlasil s tím, že je nezbytné nadále vést vyváženou a tolerantní diskusi se všemi rusky hovořícími spoluobčany a také s ukrajinskou společností obecně.
„Jsem přesvědčen, že společně najdeme cestu, jak garantovat práva našim etnickým Rusům a dohodnout se s ostatními ruskojazyčnými občany a zároveň zajistit plnohodnotné fungování státního jazyka jako silného faktoru formujícího jednotný ukrajinský politický národ,“ uzavřel svůj příspěvek ministr Klimkin.
V reakci na tvrzení, že „většina obyvatel Ukrajiny“ považuje za svůj mateřský jazyk ruštinu, se Klimkin odvolává na nedávný průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu, podle kterého se za etnické Ukrajince označilo 88 % respondentů, za etnické Rusy pak méně než 6 %. Ukrajinštinu pak jako svůj rodný jazyk uvedlo 68 %, ruštinu jen 13 %. V každodenním životě komunikuje převážně v ruštině 25 % respondentů. Nejedná se tudíž ani o většinu obyvatelstva, ani o 80 %, jak uvádí ruský web.
Podívejme se také na další sociologické studie. V dubnu 2017 ukrajinský sociologický ústav Centr Razumkova spočítal, že 68 % ukrajinských občanů považuje za svůj rodný jazyk ukrajinštinu, 14 % – ruštinu, dalších 17 % pak ruštinu i ukrajinštinu. Zároveň 4 % etnických Rusů na Ukrajině označilo za svůj jediný mateřský jazyk ukrajinštinu.
Otázka vzdělávání se týká především mladé generace a podle průzkumu New Europe Center mezi ukrajinskou mládeží od 14 do 29 let se od roku 2010 počet mladých lidí, kteří používají převážně ukrajinštinu, zvýšil. Konkrétněji, 50 % z nich hovoří ukrajinsky doma, třetina rusky a 18 % užívá oba jazyky ve stejné míře. 65 % mladých lidí se domnívá, že ovládá ukrajinský jazyk dokonale, zatímco ti, kteří se považují za dobré znalce ruštiny, je pouze 49 %. Ani zde tedy nelze mluvit o většině rusky hovořících.
Stejný autor, Oleg Ponomarjov, mimochodem již v listopadu 2017 pro stejný web psal o „represích“ na Ukrajině „kvůli ruskému jazyku“.
StopFake již několikrát vyvracel nepravdivé informace a mýty kolem nového zákona „O vzdělávání“, stejně jako manipulace na téma jazyka.
