V poslední době se v médiích stále častěji mluví o tom, zda USA dodají Ukrajině obranné zbraně. List Wall Street Journal s odkazem na americké státní úředníky již 31. července informoval: Pentagon a Ministerstvo zahraničí USA vypracovaly plán dodávek protitankových raket a dalších zbraní Ukrajině.
Později, 4. srpna, se objevila zpráva NBC News s odkazem na zdroje z Ministerstva obrany USA, že Pentagon skutečně doporučil Bílému domu, aby na Ukrajinu poslal přenosné protitankové raketové komplety Javelin.
A již 5. srpna bezpečnostní poradce amerického prezidenta Herbert McMaster oznámil v rozhovoru pro MSNBC, že poskytnutí podpory Ukrajině v boji proti ruské agresi je v zájmu americké zahraniční politiky. Označil situaci s ruskou agresí jako „nebezpečnou“ a zdůraznil, že všichni, včetně Trumpa, opravdu rozumí závažnosti situace a povaze ruského režimu. Poslední slovo však má Bílý dům.
Ruská a proruská média myšlenku poskytování zbraní Ukrajině nepodporují a snaží se ji všemožně diskreditovat články typu „Ukrajině už na Donbase nikdo nepomůže, ani ‚zázračné zbraně‘ z USA“.
Také v amerických médiích se objevují články kritizující pomoc Ukrajině. Web National Review například publikoval článek „Don’t Arm Ukraine“ („Neozbrojujte Ukrajinu“), jehož autor píše, že dodávat Ukrajině zbraně je nyní ještě nesmyslnější, než před dvěma lety.
Z tohoto článku se také dozvídáme, že „Rusko je natolik silné“, že ani pomoc Spojených států neposlouží jako odrazující faktor. Rusko už ostatně „ svoji ochotu ztrácet vojska dokázalo v bitvách za posledních dvacet let válek v Čečensku“.
Autor tohoto článku v National Review se dopouští celé řady faktografických chyb. Anexi Krymu kupříkladu datuje do roku 2015, ačkoli ukrajinský parlament oficiálně vyhlásil jako počátek dočasné okupace Krymu Ruskem již den 20. února 2014. A neuznané referendum o statusu Krymu se odehrálo 16. března 2014, poté si Rusko přisvojilo Krym jako součást své federace. Mezinárodní společenství – Valná hromada OSN a další instituce – toto referendum považuje, stejně jako Ukrajina, za nelegitimní.
Autor je kromě toho přesvědčen, že anexe Krymu byl ze strany Ruska vynucený krok, který byl vyprovokován „pučem, jenž podpořil Západ“. Tím se naprosto shoduje s oficiální rétorikou Kremlu v této otázce.
À propos, tento článek vyvolal vlnu připomínek, posměšků a komentářů na Twitteru, nicméně i poté autor nesprávné datum anexe Krymu neopravil. Ačkoli v poznámkách je uvedeno, že chyba byla nakonec opravena.
Čtenáři pořídili snímek ještě jedné faktografické chyby předtím, než ji autor opravil. Autor se pokusil ukázat paralelu s Gruzií a napsal, že Saakašvili údajně „v roce 2007 vystavil zemi nebezpečí“, čímž nepochybně narážel na otázku možného sblížení Gruzie s NATO a následnou ruskou agresi proti Gruzii.
Referendum, ve kterém se pro členství v NATO vyslovilo 77 % gruzínských občanů, se konalo 7. ledna roku 2008. V únoru gruzínský prezident Michail Saakašvili odeslal dopis generálnímu tajemníkovi NATO, v němž vyjádřil přání gruzínské strany připojit se k Akčnímu plánu pro přípravu k členství v NATO. Tato snaha byla podpořena v dubnu 2008 na summitu NATO v Bukurešti. Rusko-gruzínská válka pak začala vojenským povstáním v Jižní Osetii již v srpnu téhož roku.
Třetím chybným datem v článku je rok 2015, kam autor zasazuje předčasné prezidentské volby na Ukrajině. Ty se podle něj měly stát počátkem antidemokratického obratu, jehož účastníkem byly USA.
Zaprvé, předčasné prezidentské volby na Ukrajině se konaly 25. května 2014. Zadruhé, volby na Ukrajině proběhly v souladu se zákonem a s mezinárodními demokratickými standardy. Výsledky sčítání hlasů jsou regulérní a porušování pravidel hlasování, která by měla vliv na konečný výsledek, nebyla zaznamenána.
Autor článku se rovněž domnívá, že myšlenka dodávek zbraní podnítí „ukrajinské nacionalisty k neuváženým činům“. Velitel ozbrojených sil NATO, americký generál Curtis Scaparrotti prohlásil, že separatisté dostávají nejmodernější ruské zbraně i pomoc ruských poradců. Nyní mají být ozbrojena vojska, jež se nacházejí hluboko v ukrajinském vnitrozemí, nikoli v první linii. Je přesvědčen, že účinné zbraně v jejich rukách by posloužily jako odrazující prostředek.
Navíc, jak poznamenává The Wall Street Journal, v případě, že Ukrajina bude zbraní zneužívat, vyhrazuje si Washington právo je stáhnout.
O tom, že tento krok pomůže Ukrajině stát se dostatečně silnou na to, aby změnila chování Kremlu, je přesvědčen i zvláštní představitel USA pro Ukrajinu Kurt Volker.
Ten prohlásil, že „obranné zbraně by měly Ukrajině pomoci se ubránit. A fakticky mají pomoci zastavit ruskou agresi vůči Ukrajině“.
V proruských médiích se také spekuluje o tom, že poskytnutí zbraní Ukrajině je ze strany USA provokací, kterou chtějí překazit minský proces. Kurt Volker to ale odmítá.
„Domnívám se, že spory o tom, že tímto vyprovokujeme Rusko či dodáme Ukrajině přílišnou sebedůvěru, pouze zhoršují situaci,“ prohlásil.
