Proslulá Wikipedie bude mít svou ruskou kopii. Rusové se chtějí bránit „lživé západní propagandě“ vlastním, pravdivým a hlavně ruským encyklopedickým portálem. Měl by se jmenovat Ripedie a čerpat jen z ověřených a oficiálních zdrojů. Ruský premiér Dmitrij Medveděv už podepsal výnos, na základě kterého má speciální pracovní skupina vytvořit „bezplatnou online ruskou knihovnu“.
Stránky budou pod přísným dohledem a žádná anarchie či živelnost, kterou Rusové vyčítají Wikipedii, nebude přípustná. Dohlížet na celý projekt budou státní struktury, jako je Ruská agentura pro tisk, ministerstvo pro komunikace a spoje, ministerstvo vzdělání a vědy, ministerstvo zahraničí, Ruská akademie věd i ministerstvo kultury.
Už v roce 2015 respektovaná Ruská vojenskohistorická společnost přišla s tím, že je třeba vyvažovat „západní propagandu“. Původně měla ruská Wikipedie vycházet z Velké sovětské encyklopedie a soustředit se na duchovní témata. Vláda se ale rozhodla vzít projekt do svých rukou.
V oficiálním zdůvodnění projektu se píše, že „ruská Wikipedie jako odpověď na lživé internetové zdroje Západu ve formě univerzální domácí internetové encyklopedie může zcela zaměnit analogický západní produkt a stane se významnou součástí systému informační bezpečnosti země“.
Není to poprvé, co se ruská vláda o něco podobného pokouší. Když se v roce 2014 po anexi Krymu prudce zhoršily vztahy Moskvy se Západem, v Rusku zintenzivnily přípravy na „informační suverenitu“, která má zajistit odolnost občanů země vůči „západní dezinformační kampani“. Rusy například pobouřilo, že v některých historických heslech Wikipedie byl termín Velká vlastenecká válka zaměněn za druhou světovou válku, nebo to, jak Wikipedie popisuje dění na Ukrajině.
Krach Sputniku
Zatím všechny pokusy nahradit nějaký již zažitý západní produkt ruským vynálezem skončil špatně. Ruská vláda se například pokusila vytvořit konkurenci vyhledávači Google, který je podle nich nástrojem západních tajných služeb. Svůj systém nazvali Sputnik. Za projekt byl zodpovědný státní telekomunikační gigant Rostelekom. Vše tedy kontroloval stát, pro soukromé iniciativy nezbyl prostor, a tak není divu, že se „zázrak“ nekonal.
Sputnik měl být „rodinným vyhledávačem“ a například neměl vůbec umožňovat přístup na pornografické stránky či weby teroristických organizací. Projekt se podařilo dokonce s velkou pompou spustit. Jenže po několika dnech, kdy uživatelé ze zvědavosti do systému „nahlíželi“, je přestal zajímat. V červenci 2016 denně na Sputnik zavítaly jen čtyři tisíce návštěvníků (Google denně navštíví 50 milionů uživatelů internetu). Podíl na trhu vyhledávačů je zoufalý – 0,01 procenta.
Rostelekom se nevzdává a financuje marný projekt dál. Za poslední dva roky v něm „utopil“ dvě miliardy rublů.
Na Wikipedii si Rusové už dávno zvykli. Ruský projekt by podle odborníků mohl obstát v konkurenci s Googlem či Wikipedií pouze v případě, že originály budou úředně zakázány. Není to tak nereálné, protože Federální ruská služba pro dozor na informační technologie a masovou komunikaci už Wikipedii zanesla na seznam zakázaných zdrojů a na nějakou dobu ji zablokovala. Reakce veřejnosti ale byla tak negativní, že úřad vzal své rozhodnutí raději zpět.
Autor: Petra Procházková, pro Lidovky.cz
