Veliký podíl informací o významných událostech, které přitahují pozornost (v našem případě konfrontační situace na Ukrajině), neodpovídá realitě. Hlavní příčinou je využívání obdobných informací pro účely vládní propagandy: v tomto případě zprávy neslouží k informování veřejnosti, ale k přesvědčení lidí o určitém názoru, který je obecně přínosný pro jednu či druhou stranu. Tento text se pokusí objasnit, prostřednictvím jakých metod lze odhalit dezinformace, které se objevují v masmédiích.
V prvé řadě se budeme pokoušet pracovat jen s ověřenými fakty, ne s tvrzeními jakékoli ze stran. Například pokud ruské ministerstvo zahraničních věcí učiní prohlášení ohledně určitých událostí na Ukrajině, zatímco ukrajinské ministerstvo obrany toto tvrzení popře, nacházíme se v klasické situaci „slovo proti slovu“; obě zainteresované strany trvají na tom, co je pro ně výhodnější. Z tohoto důvodu se na našem webu nachází tak málo vyvrácení slovních prohlášení: takový krok je možný jen v případě, že někdo vznáší námitky vůči informaci, která je pro něj výhodná (kupříkladu když donbaští radikálové na kanále LifeNews, který je k nim loajální, popřeli zachvácení raketometu „Grad“). Proto se pokusíme hovořit pouze o faktech.
Falešné foto
Tento typ dezinformace je poměrně populární, je však celkem jednoduché jej odhalit. S použitím internetu je obvykle možné určit věrohodnost jakékoli fotografie v řádu sekund. Jak se ale ukazuje, většina uživatelů toho není schopna; ihned věří jakémukoli exkluzivnímu foto.
Existuje celá řada způsobů, jak identifikovat falešnou fotografii. Používáte-li prohlížeč Google Chrome, stačí jednoduše kliknout na obrázek pravým tlačítkem myši a zvolit možnost vyhledání obrázku na Google.
V případě, že používáte jiný prohlížeč (bez možnosti vyhledávat obrázky automaticky), můžete si nainstalovat speciální plug-in, jejichž výběr je skutečně široký. Například velice užitečný je doplněk Who stole my pictures. Výhodou tohoto plug-inu je možnost prohledávat nejen Google, ale také Yandex, Tineye či všechny tři vyhledávače najednou.
Pokud nevlastníte Chrome a nemáte ani možnost nainstalovat si plug-in, existuje třetí možnost. Jednoduše si otevřete ve svém prohlížeči dvě záložky: na jedné bude stránka s dotyčným obrázkem, na druhé vyhledávací služba Obrázky Google. Nejprve přejděte na první záložku, myší uchopte obrázek, přetáhněte jej na druhou záložku a ponechte jej na řádku vyhledávání na stránce Obrázky Google.
Stejným způsobem lze také vyhledávat obrázky z vlastního pevného disku: jednoduše obrázek uchopte a pusťte jej na řádku pro vyhledávání v Obrázcích Google.
Prostřednictvím této metody lze zjistit dvě velice důležité informace. Zaprvé to, zda byl obrázek původní, nebo byl upravován pomocí editačního software. V našem případě je zřejmé, že obrázek byl upraven tak, aby zobrazoval požár, a ilustroval tak město Doněck po bombardování.
Druhým aspektem je datum, kdy byla fotografie publikována, a co je skutečně předmětem snímku. Lze tak například zjistit, zda se někdo nepokouší vykreslit události v Sýrii jako dění na Ukrajině.
Falešné video
Pracovat s takovým typem dezinformace je mnohem obtížnější než s obrázky vzhledem k tomu, že neexistuje žádný jednoduchý způsob jejich vyhledávání. Máte-li podezření ohledně pravosti videozáznamu, můžete vyzkoušet jednu z následujících metod.
Pokud sledujete video z YouTube prostřednictvím plug-inu na nějakém webu, přejděte na samotný YouTube (jednoduše kliknutím na logo YouTube v pravém spodním rohu), abyste získali o videu podrobnější informace.
Tímto způsobem jsme například odhalili falešnou zprávu zveřejněnou na ruském bulvárním plátku Komsomolskaja Pravda o tom, jak byli tehdejší ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk a prozatímní prezident Oleksandr Turčynov v roce 2014 údajně vypískáni z oslav Dne vítězství. Video bylo ve skutečnosti umístěno na YouTube v době, kdy byli oba stále v opozici a setkali se s nesouhlasnými ovacemi z řad Komunistické strany.
Takových základních pochybení se samozřejmě vyskytuje jen několik. Pokud na videu neshledáváte žádné očividné známky montáže, doporučujeme Vám obrátit svoji pozornost na následující detaily. Pokud je v samotném titulku uvedené nedávné datum a snímek již byl na YouTube v průběhu krátkého časového úseku mnohokrát nahrán, je tu vysoká pravděpodobnost, že video není pravé. Zvolte verzi, která má nejvyšší počet zhlédnutí a přečtěte si komentáře diváků. Je vysoce pravděpodobné, že některý z uživatelů viděl originál a možná dokonce vložil na původní záznam odkaz.
Věnujte také pozornost detailům, které se ve videu vyskytují: jména objektů, poznávací značky automobilů, názvy ulic. Takové faktory mohou často napomoci určit, co se ve skutečnosti ve videu odehrává. Tímto způsobem jsme například odhalili, že jachta „Video Azimut 46“, která byla podle reportáže ruského kanálu NTV dárkem lokálního byznysmena oděským vojákům pro účely pobřežní obrany, byla ve skutečnosti zapůjčena – byla pronajata jedním ze zaměstnanců dotyčného televizního kanálu k vytvoření tohoto falešného příběhu.
Existuje ještě další metoda: slovně popište, co vidíte na videu a vyhledejte popis na YouTube či v Google. Kupříkladu existuje fragment videa nazvaný „zpráva kyjevské juntě od matky padlého vojáka 14 05 2014“ (překlad z ruštiny). Pokud ale zkusíte vyhledat výraz „zpráva od matky padlého vojáka“ (překlad z ruštiny), jednoduše naleznete celé video, z něhož je jasné, že matka promlouvá k Vladimiru Putinovi a žádá jej o ukončení vojenských akcí na Ukrajině.
Je také možné pořídit snímek nejpozoruhodnější části videa a vyhledat fotografii v Obrázcích Google. Je zde šance, že se již video objevilo ve zprávách nebo někdo snímek použil jako ilustrační obrázek. Tímto způsobem je možné odhalit původní zdroj.
Prohlášení svědků
Je často obtížné až nemožné vyhodnotit pravost prohlášení svědků, ale existují výjimky.
Věnujte zvýšenou pozornost svědeckým výpovědím: jedná se o skutečná svědectví, které lze pojmout jako žurnalistická tvrzení, či jde o obecnou rozpravu o nějakém tématu (kterou by hromadné sdělovací prostředky mohly později použít pro své vlastní účely)? Příkladem budiž výše zmíněný příběh s jachtou. Zaměstnanec kanálu NTV také zmínil jiného podnikatele (doněckého instruktora létání), který údajně daroval letadlo bojovníkům. Jak se však ukázalo, instruktor ve skutečnosti odpovídal na otázky ohledně letadel a skydivingu a nikomu nic nedaroval. Později dokonce k této záležitosti natočil vlastní videoprohlášení.
Jiným příkladem je příběh vysílaný zpravodajským kanálem Russia Today, který pojednává o Židech, kteří prchají z Kyjeva kvůli rostoucím projevům antisemitismu nové ukrajinské vlády. Zaměstnanec televizního kanálu dokonce ukázal, jak se na odjezd připravuje rabín Michail Kapustin a prohlašuje, že je nucen uprchnout kvůli hrozícímu nebezpečí. Pokud se ale zaposloucháte do jeho slov, zjistíte, že explicitně neříká, které ze stran se ve skutečnosti obává. Pokud se do případu ponoříte hlouběji, odhalíte, že ve skutečnosti nejde o rabína kyjevské, ale simferopolské synagogy. Rabín předtím veřejně požádal o obranu jak Ukrajiny, tak Krymu před Ruskem. Nyní prchá z Krymu kvůli nové ruské vládě.
Věnujte také pozornost svědkům jako takovým: už jste jej/ji viděli? Například proslulá „cestující herečka“ Maria Tsipko, která pravidelně poskytuje svědecké výpovědi médiím, ať už v roli obyvatelky Oděsy, Donbasu či jiné ožehavé oblasti.
Zprávy ze západních médií
Tento tah je často využíván k posílení věrohodnosti či autority daného poselství. Nicméně takové zprávy jsou z velké části smyšlenými prohlášeními z marginálních webů a měly by být prověřeny. Například ruský zpravodajský plátek Vzgljad (česky: Pohled), který sám sebe nazývá „ekonomickými novinami“, napsal, že USA odmítly přijmout těla 13 agentů CIA, kteří byli údajně zabiti na Ukrajině. Publikace odkazuje na západní internetovou stránku s líbivým názvem „The European Union Times“. Pokud navštívíme tento server, odhalíme, že odkaz se automaticky přesměrovává na jiný web: WhatDoesItMean.com, tedy velice proslulý a poměrně marginální zdroj, který pravidelně zveřejňuje díla fikční postavy pojmenované Sorcha Faal.
Po prozkoumání zjistíme, že tento autor regulérně informuje čtenáře o „občanské válce“ v USA, odsunu velkých amerických korporací do Ruska kvůli obavám z Obamy atd. Můžeme navíc prokázat, že web The European Union Times je propojen s WhatDoesItMean.com, který je charakteristický „chorobomyslnou propagandou idiocie“.
Alternativní taktikou je překrucování skutečných zpráv z respektovaných médií. Značné množství webů například zveřejnilo zprávu, že 27 členů posádky amerického torpédoborce Donalda Crooka podalo demisi ze strachu (poté, co ruský bombardér Su-24 dvanáctkrát přelétl nad torpédoborcem během patrolování Černého moře). V reportáži byl citován představitel Pentagonu, plukovník Steven Warren, který údajně poskytl interview agentuře Reuters. Ačkoli Warren skutečně hovořil s agenturou, v rozhovoru se neobjevila zmínka o strachu. Tato skutečnost může být ověřena po návštěvě internetových stránek agentury.
Vždy se tedy pokoušejte najít zdroj zpráv, případně pátrejte po kontextu.
Hlavní podmínkou pro rozeznání dezinformace je však kritické myšlení o informacích, které jsou Vám předkládány. Informační válka je velmi důležitým elementem soupeření mezi zeměmi, takže nedůvěřujte informacím, které se k Vám dostávají, pokud nejste plně přesvědčeni o jejich pravosti.
Autor: Oleg Shankovskiy, pro Stopfake.org