Pokračujeme v našem seriálu, ve kterém radíme, jak identifikovat falešné fotografie. V dalším článku našeho cyklu bychom vám rádi představili několik dalších tipů, na co si dávat pozor při ověřování fotografií, a také vás seznámíme s dalšími užitečnými nástroji a službami pro ověřování pravosti fotografií.
Analýza fotografií: další kritéria a parametry
Speciální služby a aplikace pro analýzu fotografií a ověřování jejich důvěryhodnosti a pravosti svůj úkol obecně velmi dobře plní. Někdy však tyto aplikace mohou přinést falešně pozitivní, či falešně negativní výsledek, tj. mohou buď identifikovat padělek tam, kde žádný není, nebo naopak nemusí odhalit zjevné stopy po editaci snímku.
V některých případech je možné na fotografii odhalit fake prostým důkladným prohlédnutím snímku. Na některých snímcích jsou stopy po editaci zjevné i bez použití speciálních nástrojů. Při této práci je hlavní vědět, čemu všemu můžeme a čemu bychom měli věnovat pozornost.
Vnímavost k detailům a selský rozum
Zkuste si fotografii pečlivě prohlédnout a třeba ji zvětšit pomocí lupy v libovolném grafickém editoru. Je třeba věnovat pozornost stínům zobrazených objektů a jejich odrazům. Pokud neodpovídají skutečným objektům, jedná se o fake. Objekt například nemá žádný stín. Nebo naopak vidíme stín, ale ne objekt, jemuž by stín odpovídal. To vše je známkou nepříliš šikovné úpravy fotografie.
K pochopení toho, čemu všemu přesně je třeba věnovat pozornost, musíme nejprve pečlivě prozkoumat zdroje světla na fotografii a pokusit se odhadnout, zda jsou stíny a světla umístěny správným směrem. Pokud je například zdroj světla umístěn vlevo, měl by stín dopadat doprava. Pokud stín dopadá na druhou stranu nebo je pod úhlem, znamená to, že snímek byl upraven.
Rozdílné osvětlení objektů stojících blízko sebe může rovněž poukazovat na padělek. Na upravených fotografiích si lze také všimnout některých nepravidelností na okrajích objektů nebo zkreslení, která jsou na první pohled nepostřehnutelná a odhalí je až zvětšení fotografie.
Další parametry, kterých bychom si měli všímat, jsou různá ostrost a nesprávné proporce objektů na snímku. Příliš velký člověk vedle příliš malého domu nebo auta může být také známkou padělku. Pravost fotografie nám pomohou posoudit také dopravní značky, nápisy na obchodech, billboardy a pouliční cedule.
Dalším důležitým detailem je kopírování identických objektů na falešné fotografii. Pokud jste si něčeho takového všimli, je velmi pravděpodobné, že se autoři rozhodli přidat stejný dům nebo stejné auto prostým vytvořením kopie ve Photoshopu. V reálném světě se totiž i ty nejpodobnější stromy, domy či kiosky od sebe přece jen liší.
Pokročilejší analýza
Pokud jsou u snímku uvedeny geolokační údaje, které jsou uvedeny nepřímo, například autoři tvrdí, že fotografie byla pořízena v Doněcku v roce 2014, můžeme se pokusit najít místo pořízení fotografie pomocí služeb Google. Pro tuto analýzu lze využít naši Návod 1 a Návod 2. Příklady takových analýz často zveřejňujeme také na webu StopFake, doporučujeme například článek o satelitním snímku útoku na malajsijský boeing, jenž se objevil na ruském Prvním kanálu.
K analýze pravosti snímku lze použít i další nástroje – například ověřit počasí v den, který má být údajně zachycen na snímku. Pokud v daný den na daném místě pršelo, ale na snímku vidíme krásný slunečný den, pak se nás autoři snímku snaží evidentně mystifikovat.
Pozornost je dobré věnovat i zdánlivě nepodstatným detailům, například zda oblečení lidí na snímku odpovídá ročnímu období, regionu, nebo dokonce historické době, kterou má snímek zobrazovat.
Hledání zdroje a analogií
Dalším důležitým kritériem pro analýzu fotografie je zjistit, kdy byla fotografie poprvé použita. Velmi často se k ilustraci významných událostí, jako je válka nebo přírodní katastrofy, používají staré snímky. Původní obrázek vám pomůže najít reverzní vyhledávání na Googlu pomocí různých nástrojů, včetně velmi užitečné služby TinEye.
Kdo fotografii šíří?
O fotografii nám toho může mnoho napovědět také analýza osoby, která ji šíří. K tomu můžete využít naše tipy či služby pro rozpoznávání obličejů.
Kromě toho stojí za to analyzovat profil autora nebo šiřitele fotografie a pokusit se určit, zda máme co do činění se skutečnou osobou, nebo s falešnou. Všimněte si také, zda má profily na více sociálních sítích, včetně LinkedIn, jak dlouho jeho účet existuje, zda jsou na něm skutečné fotografie pořízené v různých časech a hlavně, zda zde nejsou žádné známky toho, že by se jednalo o bota, který má zájem vypouštět do mediálního prostoru falešný obsah.
JPEGsnoop – aplikace pro analýzu fotografií
Bezplatná aplikace JPEGsnoop dokáže analyzovat fotografie a videa a získávat z nich doplňující informace, které pomohou identifikovat falešnou fotografii.
Aplikace provádí poměrně podrobnou analýzu předloženého snímku a podle výsledků této analýzy poskytuje údaje zajímavé pro profesionály v oblasti digitální fotografie. Mezi nimi najdeme například informaci o kvalitě a charakteru komprese JPEG obrázku při uložení obrázku ve fotoaparátu. Každý digitální fotoaparát má vlastní nastavení komprese, takže analýzou těchto údajů můžeme vyvodit, jakým přístrojem byla fotografie pořízena.
Kromě toho JPEGsnoop umožňuje zjistit takové vlastnosti fotografie, jako je kvantizační matice (barva a jas), podvzorkování barev, nastavení kvality a rozlišení JPEG, metadata EXIF a mnoho dalšího.
Pro odborníky v oblasti ověřování faktů hlavní výhoda bezplatné aplikace JPEGsnoop, která nevyžaduje instalaci do počítače uživatele, spočívá v globálním výstupu, který program nabízí na základě výsledků analýzy obrázku. Na základě studia a analýzy kompresních signatur a dalších údajů aplikace uživateli nabídne závěr, zda byl obrázek upraven pomocí grafického editoru, nebo se jedná o původní soubor.
Zároveň však naše analýza JPEGsnoop ukázala, že aplikace nefunguje vždy správně, a je tedy radno její výstupy používat pouze jako doplňující faktor při ověření důvěryhodnosti fotografie.
Některé fotografie program JPEGsnoop správně vyhodnocuje jako takové, které nebyly upraveny v grafickém editoru.
Jiné fotografie naopak JPEGsnoop vyhodnotil jako upravené grafickým editorem, ačkoli aplikaci byl k analýze předložen původní snímek. Důvodem mohl být fakt, že fotografie byla pořízena smartphonem a při kopírování z ní byly vymazány data EXIF.
Jestliže byla z fotografie odstraněna některá metadata nebo byla fotografie při ukládání do mobilního zařízení nebo při přenosu dat do jiného zařízení komprimována, vůbec to neznamená, že byla fotografie upravena v grafickém editoru.
Hloubková analýza pomocí služby Reveal
Online služba Reveal provádí hloubkovou analýzu fotografie a poskytuje výsledky této analýzy podle řady kritérií. Abychom pochopili, jak tuto službu používat, je vhodné prostudovat příklady uvedené v části popisující tento projekt.
Například na tomto odkazu je k dispozici analýza slavné fotografie turisty pózujícího na střeše Světového obchodního centra během útoků z 11. září.
Autoři služby Reveal snímek analyzovali a ukázali, čemu je dobré věnovat pozornost. Předběžnou analýzu snímku a sporné otázky ohledně snímku jsou dostupné na tomto odkazu.
Služba Reveal umí analyzovat následující parametry:
- dvojité kvantové nesrovnalosti, tedy stopy po sekvenční kompresi JPEG. Algoritmus dokáže odhalit nesrovnalosti, pokud je část jednoho obrázku vložena do jiného;
- „duchové JPEG“, tj. stopy po vložení jednoho souboru do druhého, zjištěné jako oblasti s příliš velkým rozdílem komprese;
- mediánové zbytky šumu, tedy fragmenty s různou strukturou vysokofrekvenčního šumu v obraze, které rovněž naznačují, že obraz byl upraven.
Podívejte se také na naše předchozí články na toto téma. V prvním článku jsme vás seznamovali s technickými nuancemi a vysvětlovali, co je to formát EXIF a metadata a jak je z fotografií získat. Druhý text pojednával o hloubkové analýze fotografií a zkoumal, jak fungují služby Forensics a Forensically.
Autorka: Nadija Balovsjak
