Lotyšsko je jednou ze zemí, na které ruská propaganda míří obzvlášť intenzivně. Otázka boje s ruskou propagandou či dezinformacemi je v zemi ještě aktuálnější nyní před senátními volbami, které proběhnou v říjnu. Olej do ohně přilévá rovněž fakt, že jedním z vůdčích subjektů předvolebního zápasu je proruská sociálně-demokratická strana Soglasije, která do roku 2017 oficiálně spolupracovala kremelskou stranou Jednotné Rusko.
V Lotyšsku se rozhodli věnovat náležitou pozornost hned několika tradičním médiím a elektronickým zdrojům. Nejefektivnějšími nástroji Kremlu zůstávají i nadále tradiční média, především ruské televizní kanály, některé z nich jsou vysílány rovnou z Ruska.
90 % obsahu základního balíku služeb televize má být v jazycích Evropské unie
Na jaře lotyšský parlament Saeima předal jednotlivým komisím k projednání úpravy zákona, které předpokládají, že v základních balíčcích služeb televize má být 90 % obsahu v jazycích EU. Tímto způsobem chtějí autoři novely „omezit kremelskou propagandu v Lotyšsku“.
„Dlouhodobá neschopnost Ministerstva kultury a Národní rady elektronických médií navrhnout řešení problému vedla k tomu, že nyní již musíme hasit požár a neprodleně rozpracovat návrhy, jak omezit rostoucí vliv propagandy Kremlu,“ prohlásila předsedkyně lotyšské Komise pro národní bezpečnost Inese Lībiņa-Egnere.
Předseda rady televizního podniku Lattelecom, patřícího z 51 % státu, Gatis Kokins již dříve prohlásil, že společnost nebude samovolně odebírat svým klientům přístup k ruským televizním kanálům. Nicméně pokud přijde odpovídající příkaz od Regulátora veřejných služeb, bude Lattelecom první, kdo rozhodnutí vyplní.
Blokování televizních pořadů
Kromě toho připravují v Lotyšsku ještě jeden zákon, který má čelit ruské propagandě. Tento návrh zákona vnáší změny do zákona „O elektronických médiích“.
Co se týče dezinformací, návrh zákona vnáší změny do textu již existujícího paragrafu 24, článku 4, který říká:
(4) Elektronická média jsou povinna zajistit spravedlivý a objektivní obraz skutečností a událostí v pořadech s náležitou přesností a nestranností, a napomáhat tak výměně názorů a dodržování obecně platných principů žurnalistiky a etiky. Komentáře a názory musí být oddělovány od zpráv, a autor názoru nebo komentáře musí být uveden. V informativních dokumentárních a zpravodajských pořadech musí být fakta představena takovým způsobem, aby veřejnost nebyla mystifikována.“
Pojmy „náležitá přesnost a nestrannost“ byly převzaty z Kodexu Broadcoming UK Ofcom.
Návrh zákona předpokládá zařazení nového bodu do paragrafu 21-1 Zákona o elektronických médiích. Tento nový bod nepřipouští cenzuru, tedy automatický zákaz televizního kanálu, pokud nebude skutečně prokázáno porušení zákona. Jednalo by se o porušení nejen mezinárodního práva, nýbrž i základních právních principů.
Úprava zákona zní v předloženém návrhu takto:
(5) V souvislosti s tím, co bylo uvedeno v tomto paragrafu, pokud členský stát Evropské unie či Evropské hospodářské zóny již zakázal šíření audiovizuálního kanálu z důvodu porušení zákona, popsaných v paragrafu 26 tohoto zákona, a tento zákaz platí, Národní rada pro elektronická média ve spolupráci s kompetentním orgánem příslušného cizího státu definuje, mohou-li být stejná porušení zákona stanovena kanálem, který vysílá v Lotyšsku. Budou-li podobná porušení zákona odhalena, může Národní rada pro elektronická média rozhodnout o zákazu vysílání daného kanálu v Lotyšsku v souladu s postupy ** definovanými v tomto paragrafu“.
*Paragraf 26 zakazuje pořady, jejichž obsah:
— propaguje násilí;
— pornografii;
— nabádá k válce či zahájení vojenského konfliktu;
— propaguje nepokoje či nabádá ke změně stávajícího státního politického systému násilnou cestou, k narušení územní celistvosti státu či ke spáchání jakéhokoli jiného trestného činu;
— obsah, který diskredituje státní a národní symboly Lotyšska.
** Zmíněné postupy byly přesunuty z paragrafů 3 a 4 evropské Směrnice o audiovizuálních mediálních službách.
Šéfka lotyšského parlamentního výboru pro evropské záležitosti zdůraznila, že EU nebude vytvářet svou vlastní propagandu. „Nikdo se nechystá soutěžit s Ruskem. Hlavním nástrojem v boji s fake news je pro Brusel kvalitní žurnalistika. Nicméně země na frontové linii informační války, jako například Lotyšsko, potřebují mocnější nástroje. Formálně máme i nyní možnost zakázat vysílání takových kanálů. Je však třeba právně prokázat, že ve vysílání zazněly konkrétní výzvy k násilí. A to není jednoduché a zabere to čas.“
Lotyšští poslanci navrhují také udělit lotyšskému mediálnímu regulátoru právo zamezovat přístup k jednotlivým internetovým stránkám, pokud na nich vysílají televizní kanály, jimž byla odebrána licence.
Bude lotyšská zkušenost relevantní pro Ukrajinu?
Ukrajina má značnou zkušenost v blokování ruských televizních stanic. První takovou zkušenost Ukrajina získala 20. března 2014, když se ukrajinský regulátor Národní rada pro televizní a rozhlasové vysílání soudila s distributorem ruských kanálů na Ukrajině o uznání řady ruských televizních kanálů jako odporující zákonům Ukrajiny a Evropské úmluvy o přeshraniční televizi. Vzhledem k tomu, že výrobcem těchto pořadů (televizních kanálů) je Ruská federace, která není součástí Evropské unie a neratifikovala Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi, má být obsah těchto pořadů, které jsou vysílány na území Ukrajiny, v souladu s ukrajinskými zákony přizpůsoben požadavkům ukrajinské legislativy.
Ve své žalobě ukrajinský regulátor uvedl, že „hlavním tématem a charakteristickým rysem informačních a informačně-analytických pořadů dotyčných televizních kanálů je propaganda a výzvy ke změně ústavního pořádku na Ukrajině, její územní celistvosti za použití násilí a ozbrojených sil Ruské federace na území suverénní Ukrajiny a Autonomní republiky Krym … podněcování mezietnické a národnostní nesnášenlivosti“.
25. března roku 2014 uložil soud poskytovatelům povinnost zastavit vysílání zahraničních televizních kanálů Pervyj kanal. Vsemirnaja seť, RTR-Planeta, Rossija-24, NTV-Mir na území Ukrajiny.
Národní rada později podala další žalobu, v jejímž důsledku byla zakázána řada ruských televizních kanálů. 19. srpna 2014 podepsalo vedení ukrajinského ministerstva vnitra nařízení č. 840 o společných akcích ministerstva vnitra a Národní rady pro televizní a rozhlasové vysílání s cílem kontrolovat dodržování zákonů v oblasti dočasného zákazu vysílání ruských televizních kanálů. V rámci tohoto nařízení měli obvodní inspektoři spolupracovat s Národní radou v odhalování kabelových operátorů, kteří nerespektují rozhodnutí o zastavení vysílání ruských televizních kanálů na území Ukrajiny
15. května 2017 ukrajinský prezident Petro Porošenko svým výnosem aktivoval rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, které omezuje či zastavuje poskytování telekomunikačních služeb a využívání veřejných telekomunikačních sítí pro řadu ruských televizních podniků.
Je tedy možné říci, že Ukrajina má již značnou zkušenost s bojem proti ruské propagandě a vypracovala své národní mechanismy blokování médií, které šíří fake news a porušují národní legislativu. Lotyšská zkušenost pro Ukrajinu nebude relevantní proto, že Ukrajina neratifikovala Směrnici o audiovizuálních mediálních službách, a její mechanismy se tudíž na Ukrajinu nevztahují. Lotyšský návrh zákona navíc nepředpokládá automatické blokování obsahu, pokud jedna ze zemí EU již televizní kanál zablokovala. Jedná se pouze o jistý signál pro kontrolu obsahu daného pořadu v Lotyšsku, po které může následovat proces vedoucí k zastavení vysílání. V praxi ovšem takový postup nejspíše nebude probíhat rychleji než postupy ukrajinských soudů v otázce vysílání nezákonného obsahu.
Autor: Anna Rožkova pro StopFake.org
