Informační válka na internetu: odhalení a vyvrácení prokremelských dezinformací v zemích střední a východní Evropy (studie)

Celkem čtyři měsíce analytická centra středoevropských a východoevropských zemí, mezi nimi České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Moldavska, a také Ukrajiny (reprezentované novináři ze StopFake), studovala lokální online média, aby zjistila, zda je v nich přítomna prokremelská propaganda. Hlavním cílem bylo nalézt a rozkrýt, jaké prostředky používá Kreml k manipulaci s veřejným míněním, jakým způsobem jich využívá a jakým způsobem tak ovlivňuje politické, sociální a podnikatelské prostředí v daných zemích.

K tomuto účelu byla provedena analýza příkladů dezinformací a propagandistických článků. Každé z partnerských center analyzovalo internetová média ve své zemi v období červenec – říjen 2016. Představujeme vám shrnutí a ukázky z těchto analýz. Podrobnější informace v ruštině naleznete například zde.

Rozbor ukázal, že k manipulaci s veřejným míněním jsou používány nejrůznější prostředky a metody: šíření nepravdivých informací, konspiračních teorií, zveličování a záměrné vyostřování vybraných informací, publikace názorů expertů, které nelze považovat za nezávislé, úmyslné rozdělování na „dobré“ a „špatné“, často absence alternativních pohledů na věc, což zároveň poukazuje na jednostranný výklad událostí. Také zahraniční instituce a experti bývají využíváni k legitimizaci jakékoli ideje. Kromě těchto obecných jevů mají manipulační techniky svá specifika v závislosti na konkrétním lokálním kontextu v jednotlivých zemích.

ČESKÁ REPUBLIKA

Analýza vyhodnotila 40 internetových zdrojů, kromě různých webových stránek také Facebook či kanály na Youtube, jako zdroje participující na prokremelské dezinformační kampani.

Na českých dezinformačních kanálech se nejčastěji objevují témata týkající se problémů s migranty z arabských zemí a nebezpečí islamizace Evropy. Pozornost je věnována také případům násilí v evropských městech, jehož původci jsou migranti, dále radikálnímu islámu a teroristickým útokům. Na migrační krizi je nahlíženo jako na spiknutí globálních elit či jako demonstrace neschopnosti evropských politiků nalézt řešení. Xenofobní materiály na téma etnických menšin také existují, vyskytují se ale méně často.

Jedním z populárních témat je rovněž kritika západních politických elit. Politika USA je představována jako agresivní a výbojná. Politika Evropské unie je pak vykreslována jako slabá, naivní a ideologicky podjatá.

Často je nastolováno téma voleb na Západě, typická rétorika je spojena s tématem amerických prezidentských voleb a  je zaměřena na diskreditaci Hilary Clintonové. Nejsou opomíjeny ani volby ve Francii: Emmanuel Macron je popisován jako představitel globálních elit a jeho vítězství je podáváno jako zfalšované.

Další populární téma je válečná krize na Ukrajině. Ukrajina je pravidelně vykreslována jako země rozvrácená válkou s nekompetentní vládou, jež terorizuje vlastní obyvatelstvo.

Občas se lze setkat s pozitivní rétorikou vůči Rusku. Konspirační weby a Youtube kanály prezentují Rusko jako hlavního oponenta agresivní politiky Spojených států a dokonce jako oběť západní agrese. Na facebookových stránkách je Vladimír Putin jedním z mála politiků, kteří jsou zmiňováni v pozitivních konotacích.

SLOVENSKO

Prokremelsky laděný diskurs do tradičních médií masivně neproniká. Velké procento čtenářů či diváků však upřednostňuje konspirační a alternativní média a ignoruje ta tradiční.

Také někteří vysoce postavení politici používají rétoriku velmi podobnou té kremelské, zejména týká-li se NATO, USA či bezpečnostní situace v regionech.

Velká část témat v těchto médiích se týká vztahů mezi USA a Ruskem, mezinárodní politiku Ruska většinou popisují jako správnou a užitečnou, ruské angažmá na Ukrajině pak jako pomoc národnostní menšině, která je utiskována, válku v Sýrii jako válku proti radikálnímu terorismu. Evropskou unii a její instituce pak popisují jako úpadkové a chaotické.

Prokremelská média se soustřeďují na negativní zprávy – protesty, politické skandály – a ignorují úspěchy a pozitivní zprávy. Zaměřují se na diskuse kolem vystoupení země z EU a nabízejí alternativy k členství v NATO.

POLSKO

Analýza odhalila více než 50 internetových zdrojů, které šíří propagandu. Facebook hraje stále větší roli jako nástroj a kanál šíření dezinformací, naproti tomu Twitter nikoliv. Jedním z typických rysů analyzovaných materiálů je anonymita jejich autorů.

Jedním ze základních cílů prokremelské propagandy zde je podrývání přátelských vztahů mezi Polskem a Ukrajinou. Za tímto účelem prokremelské zdroje v Polsku publikují velké množství velmi emotivních materiálů, přičemž využívají strachů obyvatelstva a složitých vztahů v polsko-ukrajinské historii (například Volyňská tragédie). Nástrojem ruské informační války je rovněž trolling.

Protiukrajinská rétorika se zaměřuje na případy vandalismu na hřbitovech, ničení památek a škol na Ukrajině a v Polsku a na ukrajinské migranty. Všechny možné konflikty jsou využívány k propagandistickým účelům.

Klíčovým dezinformačním tématem je NATO. Cílem je nabourat důvěru Poláků v NATO a podporovat v polské společnosti názory vyslovující se proti členství v tomto bloku. Konkrétně jsou za tímto účelem využívány falešné rozhovory s vedoucími představiteli Polska. Převládajícími tématy tohoto diskursu jsou prohlášení jako „Západ Polsku nepomůže“, „Západ rovná se homosexualita“, „V případě konfliktu nechají polské elity zemi napospas osudu“, „Polsko je vazalem USA“, „NATO je zastaralá formace“, „NATO je nástrojem USA“ a podobně. Dalším oblíbeným prostředkem je obviňování polské vlády z rusofobie. Cílem je izolovat Polsko od západních partnerů. Využívány jsou také kybernetické útoky. V lednu bylo tímto způsobem napadeno více než 100 oblastních webů a výsledkem bylo, že se na těchto stránkách objevily výzvy k místním komunitám, aby protestovaly proti činnosti amerických sil na polském území.

MAĎARSKO

Analýza odhalila kolem 80-100 internetových zdrojů, které šiří kremelský výklad událostí. Soudě podle množství sdílení a lajků v maďarském blogovém prostředí, je většina z nich spíše marginální.

Důležitým poznatkem o maďarském mediálním prostoru je, že v tradičních médiích, mnohdy ve státních či těch, jež jsou kontrolovana maďarskou vládou, se často objevují ruské dezinformace. Na maďarské publikum je kromě toho orientována pouze malá část obsahu představující kremelské dezinformace. Většina tohoto obsahu není určena výlučně maďarským uživatelům. To je podstatný rozdíl například oproti situaci v Polsku. Velmi aktivně jsou prosazována protiimigrantská témata, ve kterých se prokremelské zdroje aktivně angažují, podobně jako oficiální maďarská média. Tyto zprávy ovšem alternativní média šíří po celé Evropě.

Hlavními strategickými cíli dezinformačních kampaní jsou podkopání důvěry v EU, stimulace protimigrantských a protiuprchlických nálad, provokovat a posilovat antiamerické nálady a postoje proti členství v NATO, diskreditace Ukrajiny, liberálních hodnot, ochrany lidských práv a organizací, které se jí věnují, diskreditace zprávy o vyšetřování okolností tragédie boeingu letu MH17.

MOLDAVSKO

Vliv Ruska na Moldavsko je realizován skrze různé komunikační kanály, ať už jsou to média či různé politické skupiny. Podrobný soupis zdrojů je možné nalézt v původní zprávě.

Základní myšlenky, kterých využívá propaganda v Moldavsku jsou: brzký rozpad Evropy, nemožnost přidružení Moldavska k EU a asociační smlouva jde proti zájmům země, USA a EU ohrožují Rusko, které je pak nuceno se bránit, a hájení spravedlnosti všude po světě, kišiněvská vláda je závislá a je ovládána zvenčí, NATO se chystá k jaderné válce proti Rusku, Moldavsko se může stát bitevním polem a následovat osud Ukrajiny, pokud se politická orientace země nezmění na proruskou. Obecně je vyzdvihována fakty nepodložená myšlenka, že budoucnost Moldavska spočívá ve spolupráci s Ruskem.

Mnohé sledované zdroje si notují s prokremelskými experty o tom, že většina konfliktů v postsovětském prostoru je způsobena Američany a také o tom, že východoevropské země (jako Moldavsko) si musejí vybrat mezi „americkým“ a „eurasijským“ modelem rozvoje, přičemž první je vykreslována jako totalitní a druhá jako spravedlivá a chránící identitu a suverenitu země.

UKRAJINA

Ukrajinská média, ve kterých se v daném období objevily dezinformace, je možné rozdělit na tři kategorie: ukrajinská média, která referují o událostech relativně objektivně a ve kterých jsou prokremelské dezinformace spíše výjimkou; zdroje, které mají těsné vazby na ruská média a jsou fakticky jejich součástí; média profilující se jako jasně prokremelská, jak vlivná, tak i marginální, která mají ukrajinskou doménu, ale šíří protiukrajinský výklad událostí.

Diskurs těchto médií můžeme základně rozdělit na 4 tematické okruhy: „Ukrajina je země předurčená k nezdaru“; „Ukrajinci jsou nebezpeční“; „Ukrajina porušuje (minské) dohody“ a „všichni mají rádi Rusko“.

Pro diskurs o „zemi předurčené k nezdaru“ či „zradě národních zájmů Ukrajiny“ jsou typické články a materiály mající za cíl ukázat neschopnost ukrajinského vedení činit rozhodnutí, absence reálné moci v jeho rukou, tendence k rozkrádání veřejných prostředků. Cílem je ukázat Ukrajinu jako rozpadající se stát.

Pro téma „nebezpečných Ukrajinců“ jsou typické příběhy, jejichž účelem je dehumanizovat Ukrajince a ukázat je jako „nebezpečné lidi“. Dalším tématem je porušovaní minských a řady jiných dohod ze strany Ukrajiny.  Časté jsou také zprávy o mytickém vyšetřování UEFA, jež údajně dokazuje, že ukrajinští fotbalisté užívají doping. Konečně, téma „všichni mají rádi Rusko“ je podporováno příběhy o tom, že mnohé země jsou ochotny zrušit protiruské sankce, či příběhy o dalších a dalších údajných zastupitelských úřadech samozvané Doněcké a Luhanské republiky v evropských zemích.

Analýza poukazuje na nutnost zavedení předmětu mediální výchovy  do základního vzdělávání, jež by měl žáky naučit kriticky myslet a také nutnost pořádat pravidelné workshopy o dezinformacích a dbát zvláštní opatrnosti při informování o důležitých politických datech, při výročích apod., jež mohou být zneužity k propagandistickým účelům.