„Tři rezavé čluny“, které „kroužily jako mouchy“, „Porošenko potřeboval více mrtvol“ a „stal se novým ukrajinským führerem“ – útok na ukrajinské vojenské lodě v Kerčském průlivu spustil značně agresivní rétoriku v prokremelských médiích. Opět bylo možné pozorovat již běžné metody šíření různých spekulací, manipulací a dezinformací, například videonahrávka se zjevně předpřipravenými výpověďmi zajatých ukrajinských námořníků odvysílaná v ruské televizi, vydávaná za důkaz ukrajinské provokace ad. Velkým tématem se také stalo zavedení stanného práva, jehož důsledky byly podány nafouknutě, zkresleně nebo prostřednictvím výsměchu. Zde je přehled základních narativů ruských prokremelských médií za poslední dny.
Ruská provládní média se především snažila svým divákům vysvětlit, cože se to vlastně v Kerčském průlivu stalo, proč se ukrajinské lodě rozhodly vplout „do výsostných vod Ruské federace“, kvůli čemu bylo na Ukrajině zavedeno stanné právo a jak prostřednictvím tohoto mimořádného stavu „Kyjev potrestá jemu neloajální regiony“.
„Ukrajinská provokace“ – takto nazývají celý incident v Rusku – byla dopředu naplánována, „následky byly propočítány“ а „výpočty probíhaly na jiném místě“ (na Západě, pozn. red.). Ruská média zdůrazňují, že ukrajinské vojenské lodě neohlásily náležitě plavbu pod Krymským mostem, poté ignorovaly varování ruských pohraničníků a „prováděly nebezpečné manévry“. Korespondent kanálu Rossija 24 informoval: „Jeden ze člunů, pravděpodobně loď Berďansk, vytáhl dělo. Dělo bylo namířeno směrem k jednomu ze člunů ruské pobřežní stráže, patřící FSB. Pohraničníci přirozeně nemohli na takovou provokaci neodpovědět“. Byly však zveřejněny nahrávky velitele Berďansku, který sděluje ruským pohraničníkům: „Zbraně nepoužíváme, ozbrojenou agresi neprovádíme“.
Provokaci řídil samozřejmě „Petro Porošenko osobně“. „Ukrajinský vládnoucí klan“ se pak pomocí tohoto incidentu snažil vyřešit hned několik úkolů – „získat větší podporu voličů a Západu“ nebo dokonce zrušit prezidentské volby zavedením stanného práva, jak píše Sergej Iljin z rádia Sputnik.
Snímek kp.ru
Snímek @RIA Novosti
Po zajetí ukrajinských námořníků přistoupila prokremelská média k tradiční metodě, aby dokázala, že je v právu: na důkaz svých tvrzení o provokaci využila výslech zajatců. Ukrajinské námořnictvo ihned vydalo prohlášení, že k tzv. přiznáním ukrajinských námořníků mají pochopení, neboť „pracovní metody ruských tajných služeb nejsou pro nikoho žádným tajemstvím“.
Na zveřejněném videu výslechu ukrajinských námořníků je zároveň jasně vidět, že jeden ze zajatců připravený text výpovědi čte. Tvrdí například, že „vědomě ignoroval pokyny ze strany Ruska“. Ruské tajné služby také oznámily, ukrajinští námořníci byli doprovázeni „členy speciální jednotky“, představiteli ukrajinských bezpečnostních služeb, kteří „na místě dávali povely k narušení ruské státní hranice“. Dokonce byl objeven „ručně psaný zápis“, který údajně svědčí o tom, že „lodě se měly, nezpozorovány ruskou pohraniční službou, přiblížit k Kerčsko-jenikalskému kanálu a proplout jím“.
Vedle zjevně vynucených výslechů se ruská média pokusila také skrýt fakt střelby na ukrajinské vojenské lodě. V reportáži televizního kanálu Rossija 24 je vidět, jak jsou určitá místa na plavidlech rozmazána pomocí video efektů.
Ukrajinský vojenský novinář Vlad Vološyn později nahrál na internet fotografii vojenského člunu „Berďansk“ s dírou v podpalubí. „Takto se snažili ‚mírovou cestou‘ zastavit naše lodě… Mířili přímo na kormidelnu s její posádkou, ne na motory…,“ napsal novinář.
Avšak v ruských médiích dlouho o střelbě vůbec nemluvili, místo slova „taranování“ (úmyslný náraz do lodi) používali „srážka“ (навал) а samotné video natočené ruskými pohraničníky, kteří s ostrými slovy taranují mnohem menší loď s ukrajinskou posádkou bylo v televizi vysíláno beze zvuku a pouze do chvíle, než došlo k nárazu. Střílet na ukrajinské pohraničníky byli ruští námořnici „nuceni“, a to údajně jenom proto, aby zastavili narušitele.
Ruská média se věnovala také vyhlášení stanného práva a Ukrajině. Před jeho schválením ruská média mluvila o tom, že cílem jeho zavedení je touha Petra Porošenka za jakoukoli cenu zvítězit v prezidentských volbách, vylepšit si pozici v průzkumech, silou se udržet u moci. Stanné právo přitom podle prokremelských novinářů pouze zavede cenzuru a neutralizuje konkurenty, a Porošenko se tak stává „novým ukrajinským Führerem“. Omezení, kterými straší prokremelští novináři, se však mají aplikovat pouze v případě ohrožení národní bezpečnosti a zákon dále fakticky rozšiřuje pravomoci armády a pořádkových sil.
„Chce vyřešit problémy s vysokým negativním potenciálem ve volbách. Kvůli vítězství ve volbách se rozhodl pro takový provokativní krok, které vedlo k tomu, že byl ohlášen úmysl zavést stanné právo na 60 dní. Svědčí to o rozhodnutí Petra Porošenka zajistit si silou další volební období,“ říká na dotaz ruských médií podobně jako další prokremelští experti politolog Andrej Koškin na RIA Novosti.
Po schválení stanného práva a ujištění, že volby přece proběhnou 31. března 2019, ruská média změnila rétoriku a tvrdila, že snížit dobu stanného práva Kyjevu přikázal Západ, avšak to stejně ještě nic neznamená.
„Co se týče stanného práva, je jasné, že 30 dní je pouze prvních třicet dní. Dále budou prodlouženy ještě jednou, potřetí, počtvrté… Tolikrát, kolikrát bude Porošenko potřebovat, než uvidí, že kyvadlo se možná přehoupne na jeho stranu a dobromyslní ukrajinští voliči mu hodí svůj hlas. O tom ale může Porošenko jenom snít,“ říká moderátor pořadu 60 minut Jevgenij Popov.
Další narativ, který se začal rychle šířit po zavedení stanného práva, je o tom, v jakých administrativních oblastech Ukrajiny bude vyhlášeno (jedná se o 10 oblastí sousedících s Černým a Azovským mořem, Ruskem a Podněstřím, tedy o Oděskou, Mykolajivskou, Chersonskou, Záporožskou, Luhanskou, Doněckou, Sumskou, Charkovskou, Černihivskou, Vinnyckou, pozn. překl.). Prokremelští novináři vysvětlují, že oblasti nebyly vybrány náhodně, nýbrž s cílem „potrestat neloajální regiony“.
„Stanné právo je zavedeno v těch oblastech země, kde je nejvíce rozšířen ruský jazyk, kde je nejvíce vyhledávacích dotazů na internetu spojených s Ruskem a kde se Porošenko umístil v předvolebních průzkumech nejníže. Porošenko tak z volebního procesu vyloučil 10 oblastí s nejvíce neloajálním elektorátem,“ tvrdí Komsomolskaja pravda. Web Cargrad zašel ještě dál a napsal, že „byly vybrány ty oblasti, kde nemají rádi Banderu“.
Samotné stanné právo údajně „určitě“ předpokládá „konfiskaci majetku“, „zákaz vycházení“, „policejní zvůli“, „umožní zadržovat a deportovat ruské občany“ a ještě více než dříve „bude zpřísněn režim vjezdu na Ukrajinu“. Ve skutečnosti jsou však v přijatém dekretu uvedena pouze ta opatření, která jsou nutná pro rychlou mobilizaci všech zdrojů – „lidských, zbrojních, finančních“. Zvlášť Petro Porošenko upozornil, že zavedení „opatření spojená s omezením práv a svobod občanů a zavedení cenzury“ se nepředpokládá, zákaz vycházení po určité hodině se zavádět neplánuje, stejně jako konfiskaci číhokoli majetku. Stanné právo nebude mít vliv překračování hranic pro Ukrajince, nicméně omezení mohou být uvalena na některé kategorie ruských občanů. Na bezvízový režim s EU rovněž nebude mít stanné právo vliv.
