Severoatlantická aliance upozornila, že zaznamenala prudký nárůst propagandy a dezinformací, které šíří ruská státní média. Podle mluvčí NATO Oany Lungescuové se masivní počet dezinterpretací i vyloženě falešných zpráv objevuje především poslední dva roky – od ruské anexe Krymu.
Podle mluvčí dezinformační kampaň nabývá na intenzitě a ruská státní média s jazykovými mutacemi i pro evropské země jako internetový server Sputnik či televizní stanice Russia Today publikují i vyloženě nepravdivé informace.
„Média jako Sputnik jsou součástí propagandistické mašinérie Kremlu, která se pokouší využít informace pro politické a vojenské zájmy,“ uvedla mluvčí NATO pro britskou veřejnoprávní stanici BBC.
Mezi vysokými představiteli Aliance proto roste znepokojení. „NATO se zabývá významným nárůstem ruské propagandy a dezinformací od ruské ilegální anexe Krymu v roce 2014,“ konstatovala Lungescuová. Upozornila, že se Aliance snaží ruské dezinformace a mýty především o fungování NATO vyvracet prostřednictvím informačních bulletinů, rozhovorů či přímých důkazů.
Naposledy se například ruskými médii počátkem února šířila zpráva populárního portálu life.ru, který zveřejnil falešný záznam údajného telefonátu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga se „vtipálky“ vydávajícími se za ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a vyjednávající o vstupu Ukrajiny do NATO či obnovení základny v Kyrgyzstánu. „K takovému telefonátu nikdy nedošlo,“ konstatovala mluvčí.
Jako další příklad uvedla také zprávy z loňského července, kdy ruská média šířila zprávu o propuknutí požárů na alianční základně v tureckém Izmíru s tím, že „šlo o úmyslnou sabotáž“ po neúspěšném pokusu o převrat. Ve skutečnosti však nedaleko jinak rozsáhlé základny došlo k lesnímu požáru.
Známá je také loňská „konspirační teorie“, že se NATO při stavbě své dokončované nové centrály v Bruselu inspirovalo nacistickými symboly. „Je to způsob, jak ne přesvědčovat lidi, ale zmást je, nepředkládat alternativní pohled, ale rozdělovat veřejné mínění a nakonec oslabit naši schopnost porozumět tomu, co se děje, a tedy přijímat rozhodnutí,“ uvedla Lungescuová.
Ruské úřady v minulosti opakovaně všechna obvinění ze snah zasahovat do vnitřních záležitostí jiných států odmítly. Ruská státní média pak zpochybňují, že by fungovala jako propagandistická klika Kremlu a tvrdí, že „jen předkládají alternativní pohled na věc“, který podle nich západní média úmyslně ignorují.
Diskreditující kampaň se aktuálně dotýká například také francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona, pasovaného za „černého koně“ voleb. Ruský server Sputnik o něm zveřejnil 4. února informace o jeho údajném homosexuálním poměru.
Macronovo hnutí „En marche!“ (Vpřed!) navíc podle tajemníka strany Richarda Ferranda čelí „tisícům útokům na počítačové systémy, databáze a internetové stránky“ a představitelé žádají francouzské úřady, aby zasáhly.
Autor: Lubomír Světnička, pro iDNES.cz
