Zdroj: EU vs Disinfo
Část první: Média, jež se tváří jako západní
Prokremelská média recyklují spiklenecké úvahy západních blogerů sympatizujících s Kremlem a vydávají je za novináře s názory, jež jsou na Západě všeobecně přijímány.
Web EU vs Disinfo v minulosti informoval o dezinformačním postupu, při kterém vznikají weby a analytická centra, jež se vydávají za objektivní platformy pro analýzu problémů mezinárodní bezpečnosti, avšak ve skutečnosti šíří myšlenky výhodné Kremlu. Tato taktika nalezla zajímavé uplatnění v některých okresech Doněcké a Luhanské oblasti nekontrolovaných ukrajinskou vládou. Tyto rusky psané weby překládají názory marginálních západních blogerů sympatizujících s Kremlem a publikují tyto překlady s tím, že se jedná o názory předních novinářů z největších evropských metropolí. Jako názorný příklad mohou posloužit tři francouzsky psané weby: Les Moutons enragés, Réseau International a Agoravox. Webová služba News Guard, jež vyhodnocuje důvěryhodnost zpravodajských portálů podle počtu jimi publikovaných dezinformací, přisuzuje prvnímu jmenovanému webu nízké hodnocení 20 ze 100 a druhému nicotných 7,5 ze 100. Portál Agoravox, jenž se od svého počátku prezentuje jako „lidové médium“, se podle trefné poznámky jednoho komentátora stal „semeništěm konspiračních teorií“.
„Francouzští novináři“
Je nicméně docela možné, že ruskojazyční diváci a čtenáři nemají ani tušení, jak vzdálené jsou tyto zdroje od profesionální novinařiny. InoSmi a RIA Novosti, jež patří pod federální agenturu Rossija Segodňa pravidelně zveřejňují články „francouzských novinářů“ údajně píšících pro „francouzská média“, ve skutečnosti však blogujících na stránkách typu Les Moutons enragés. Poté, co je článek, jenž byl původně pouhým konspiračním blogem, zmíněn oficiální ruskou tiskovou agenturou, začíná být i dalšími ruskými médii citován jako spolehlivý zdroj známý svými vysokými redakčními standardy.
Prokremelská média například často přetiskují články blogerů z Agoravox, z nichž mnozí bojovali proti Ukrajině na straně separatistů. Philippe Khalfine bojoval jako dobrovolník v brigádě Unité Continentale v Doněcku. Na webu InoSMI byl v roce 2019 zveřejněn překlad jeho článku o Krymu. Několik ruských médií, například News Front, jej poté představilo jako „francouzského novináře z Agoravox, jenž obdivuje ruský Krym“.
Další bloger z Agoravox, Laurent Courtois, ve svém článku popsal otravu ruského opozičníka Alexeje Navalného jako „triumf idiokracie“. Tento článek byl přeložen pro InoSMI a poté byl citován nejméně v osmi dalších rusky psaných článcích.
Někteří blogeři navíc, zdá se, ani neexistují. V jednom z dřívějších článků psal web EUvsDisinfo o „novinářích, kteří existují pouze na papíře“. Analogickým případem je jakýsi Patrice Bravo, jenž sdílel články z Observateur Continental. Tento zdroj je laboratoří EUDisinfo Lab spojován s ruskými tajnými službami.
Nevyhnutelný útok
A jeden příklad na konec. Dne 7. července publikoval obskurní blog Donbass Insider ve francouzštině článek, který tvrdil, že ukrajinští státní úředníci jsou posedlí myšlenkou nevyhnutelného ruského útoku na Ukrajinu (EUvsDisinfo o této dezinformační taktice již dříve informoval). Příspěvek se zakládal na komentářích vůdčích ukrajinských politiků a úředníků vytržených z kontextu. Autorka blogu mimo jiné prohlásila, že především západní země napadají cizí území, že Rusko se takových věcí nikdy nedopouští a že ukrajinští vůdci jsou šílení a patří do psychiatrické léčebny.
O dva dny později byl tento blog přeložen do angličtiny a ruštiny a zveřejněn na webu InoSMI. Článek okamžitě převzalo minimálně šest ruských médií včetně listu Rossijskaja gazeta, kde byl tento osobní názor blogerky nepřímo prezentován jako názor ve Francii naprosto běžný. Některá média dokonce jako místo vzniku článku uvedla Paříž, ačkoli v původním přetisku článku na InoSMI toto město vůbec nefigurovalo, neboť blogerka se nachází v Donbasu.
Web RTVi konstatoval, že autorka není novinářkou respektovaného francouzského média, protože je držitelkou pasu neuznané DLR a ona sama ve svém životopise jako své pracoviště uvádí DONi, tedy oficiální tiskové centrum doněckých separatistů. Jeden uživatel Twitteru také uvedl, že autorka, mladá žena z Francie, je v prokremelských médiích často představována jako reprezentantka francouzského veřejného mínění.
V dalším článku představíme podrobnější analýzu příkladů toho, jak prokremelská média manipulují veřejným míněním za pomoci západních autorů.
Zdroj: EU vs Disinfo
