Už nevíte, jak ještě více vyděsit veřejnost? Nezapomeňte na ISIS! Obviňování z terorismu téměř vždy fungují jako spolehlivý zastrašovací nástroj. V článku, který nám čtenáři poslali ke kontrole, se autor pokusil najít spojitost mezi Ukrajinskou pravoslavnou církví Kyjevského patriarchátu a Islámským státem (IS), mezi ukrajinskou skautskou organizací Plast a teroristy, ukrajinská církev je pak označena za „nové bitevní pole nacionalismu“. Autorovy argumenty jsou nicméně stejně pochybné jako zmíněná tvrzení a sama osobnost autora také vyvolává otázky.
Článek o tom, zda se z ukrajinské církve stává „křesťanský IS“, přetiskly různé marginální weby, které mimo jiné zveřejňují nejrůznější konspirační teorie a opakují prokremelské narativy. V ruských médiích se teze o ukrajinské církvi a Islámském státu neobjevuje zdaleka poprvé. Například „Porošenko vytváří analogii IS na Ukrajině: politolog okomentoval ideu autokefality Ukrajinské pravoslavné církvi“ nebo „V Moskvě srovnali Kyjevský patriarchát Filareta s IS“ – v těchto článcích se tvrdí, že Ukrajinská církev Kyjevského patriarchátu (UPC KP) je „politická organizace schvalující teroristické metody“.
Nový text je plný autorových domněnek a manipulativních tvrzení. Článek je navíc ilustrován kontroverzní sochou polského umělce Andrzeje Pityńského, věnované obětem tzv. Volyňské tragédie, kterou tvoří tělo dítěte probodnuté vidlemi, jakoby symbolizujícími ukrajinský trojzubec, a která nebyla doposud nikde vystavena. StopFake také obdržil informaci o tom, že místní úřady odmítly tento kontroverzní památník instalovat a jeho budoucnost je dosud nejistá.
Autor nicméně při popisu památníku přidává své emoce: „To, co vidíte na obrázku, je zvěčněný moment ukrajinského národního symbolu, Trojzubec ve vší své slávě, dělá to, co ukrajinští nacionalisté dělali s ním. Je to kříž, který nesou ukrajinští nacionalisté“. Církev Kyjevského patriarchátu, ukrajinská církev, se přitom označuje za „ultranacionalistickou“ nebo „nacionalistickou“.
Další výroky jsou neméně emocionální: „Musíme se rozhodnout, zda jim dovolíme plivnout na naši velkou generaci, které zvítězilo nad nacionalismem ve druhé světové válce, nebo ne.“ „Americké a kanadské děti vychovávají tak, aby uvěřily nacistickým přesvědčením, to vše kvůli ukrajinským pravoslavným církvím pod vedením Bartoloměje.“ A hlavně – autor v článku tvrdí, že vytvoření nezávislé pravoslavné církve na Ukrajině je srovnatelné s vytvořením Islámského státu.
Zvláštní pozornost si zaslouží autor článku George Eliason, jenž má na twitteru jako svou polohu uvedeno „Luhanská lidová republika“. Sám sebe označuje za „amerického novináře, který na Donbase píše o válce“. Na svém účtu Eliason sdílí články z marginálních webů, ve kterých se píše třeba o tom, že zakladatel Bellingcat Elliot Higgins je spojen s teroristickou organizací Islámský stát, že Ukrajina sestřelila malajsijský boeing, že civilisty na východě Ukrajiny zabíjí americké bomby atd.
V jeho životopisu na webu mintpressnews.com se píše, že publikuje pro RT.com, BBC, Press-TV. Jestliže však pro RT.com píše George Eliason pravidelně komentáře, tak jakoukoli spojitost s BBC najít nelze. Novinář James Neimeister ve snaze vypátrat jeho identitu zjistil, že Eliason uvádí jako místo svého studia Middlesex School poblíž Bostonu. Neimeister se spojil přímo s touto školou a bylo mu sděleno, že dotyčný na jejich škole nikdy nestudoval.
Logika „amerického novináře“ ohledně srovnání ukrajinské pravoslavné církve s Islámským státem je naprosto nesmyslná. Podle ní je ukrajinská pravoslavná církev „křesťanským IS“ a lidé, kteří podporují její samostatnost, „se politicky neliší od zakladatelů Islámského státu“. IS je údajně „spojencem Ukrajiny“ a „bojuje po boku ukrajinské ultrapravicové skupiny Pravý sektor“. Podotkneme, že StopFake již vyvrátil údajnou existenci výcvikových táborů pro džihádisty na jižní Ukrajině, stejně jako další autorův smyšlený argument, že se z „Ukrajiny stalo legalizační centrum pro džihádisty“. Eliason dále zmiňuje také vojenský prapor Džochara Dudajeva, čečenského premiéra, který je podezírán z napojení na Islámský stát.
Zástupce generálního ředitele krymskotatarského televizního kanálu ATR Ajder Muždabajev v minulosti napsal, že „stačilo, aby si Krymští Tataři ve svobodném hlasování ve svobodné zemi zvolili muftího Ajdera Rustamova, a okupanti a zrádci na Krymu začali hysterčit“. Z ruských médií se začala řinout stará známá písnička, že Krymští Tataři jsou džihádističtí teroristé, bašta Islámského státu, pro který připravují sebevražedné atentáty ve výcvikových táborech v Chersonské oblasti Ukrajiny.
Ukrajinská novinářka Hala Skljarevská také psala o tom, jak ruská a některá ukrajinská média propagují myšlenku spojení ukrajinských tajných služeb s Islámským státem. Nový pokus zmíněného bloggera dát do spojitosti IS a ukrajinskou církev tedy vlastně není v prokremelských médiích nic nového.
Odkazy, na které se Eliason ve svém článku odvolává, ve skutečnosti jeho obvinění nepodporují.
Říká například: „Podle The Washington Post je církev bitevním polem nového nacionalismu, který zachvátil Ukrajinu v roce 2014. Porošenko věří, že rozštěpení církve je součástí jeho hybridní války proti Rusku“.
The Washington Post nicméně ve skutečnosti nic podobného nezveřejnil a z odkazovaného článku vyplývá něco naprosto jiného: „Jedná se o to, zda se Ukrajina může formálně vymanit zpod ruské kontroly a stát se novou autonomní větví mezi více než tuctem ostatních pravoslavných církví. Odhaluje však také širší bitevní pole nacionalismu a politické identity, jež pomohla překonat separatistické povstání na promoskevských územích východní Ukrajiny před více než čtyřmi lety“. Jak je vidno, citát z The Washington Post byl naprosto překroucen.
Tvrzení o Porošenkovi a jeho „hybridní válce“ rovněž neodpovídá skutečnosti. Ve skutečnosti ukrajinský prezident Petro Poroshenko řekl: „V souvislosti s hybridní válkou, kdy Ukrajina čelí ozbrojené agresi sousedního státu, se naši nepřátelé snaží využít náboženského faktoru ve svůj prospěch.“
Nejvíce nepravdivých prohlášení a manipulací se v článku týká pravoslavné církvi na Ukrajině a Ekumenickým (konstantinopolského) patriarchátu. Autor píše, že Konstantinopole vytváří v dějinách křesťanství třetí velké schisma tím, že uděluje Kyjevu je nezávislost na ruské církvi. Ve skutečnosti však bylo schizmat v dějinách křesťanství mnohem více.
Ve svém rozhodnutí se podle autora ekumenický patriarcha Bartoloměj údajně spoléhá na „ukrajinské nacionalistické církve ve Spojených státech a Kanadě“. Autor uvádí, že se jedná „historicky o odpadlíky z celého pravoslavného světa, kteří až do roku 1990 nemohli dosáhnout uznání“. Pod křídlem Konstantinopole se církev ocitla teprve po dohodě s Bartolomějem. Ve skutečnosti to však byla církev v Moskvě, která v roce 1448 rozdělila Kyjevskou metropolii a vyhlásila si svou vlastní autokefalitu, kterou ani Konstantinopol, ani další církve již 141 let neuznávají.
V prohlášení ekumenického patriarchy se navíc uvádí: „Ekumenický patriarchát bojuje za ochranu pravoslaví proti nebezpečí nacionalismu, neproduktivního konzervatismu, uzavřenosti, fundamentalismu, ješitnosti a devalvaci úspěchů moderní civilizace a také proti popírání dialogu se světem“. To je v přímém rozporu se všemi uvedenými autorovými obviněními v textu.
Text také opakuje manipulaci o turecké pravoslavné církvi, která požaduje, aby byl ekumenický patriarcha souzen za udělení autokefality, dále znovu opakuje starý fake o Lausannské mírové smlouvě. Všechny tyto dezinformace StopFake již vyvracel.
Článek se neobešel ani bez dalších nepodložených hororových historek, jako například, že ukrajinská skautská organizace Plast byla až do 70. let americkou CIA považována za teroristickou organizaci, že Filaret udělá ze Stepana Bandery a Romana Šuchevyče nové náboženské ikony, a dokonce že ukrajinští kněží čtou kázání o nacionalismu, a nikoli o Ježíši Kristu.
