Všechny projekty, které Litva iniciovala na podporu Ukrajiny, včetně makrofinanční pomoci, skončily neúspěchem. Takto alespoň informaci podávají prokremelská média. Ve skutečnosti se však na Ukrajině s pomocí Litevské republiky realizuje množství projektů, nedávno byla například opravena škola ve válkou poničené obci Avdijivka.

Prokremelská média se rozhodla svému publiku opět připomenout, že Ukrajina nikoho nezajímá, že jí evropské země nejsou ochotny pomáhat, a ty projekty na pomoc Ukrajině, které přece existují, jsou stejně odsouzeny k neúspěchu. Ruští provládní novináři přitom zmiňují tzv. Marshallův plán pro Ukrajinu (iniciativu evropských a amerických politiků, armádních úředníků a lobbistů, jež měla za cíl přiblížit Ukrajinu ke standardům západní Evropy, pozn. red.), jehož spoluautorem byl bývalý premiér Litevské republiky Andrius Kubilius.
Ruská média se o tomto projektu vyjádřila jako o „dalším podniku Vilniusu, který už je v Pánu“.
„Informační vlny o tom, že „v zahraničí nám pomůžou“, se aktivně chytla vláda Petra Porošenka, která ukrajinskou zahraniční politiku podřídila žebrání o finance od zahraničních partnerů,“ píše Rubaltic.ru.

Navzdory přáním Kremlu však Marshallův plán není zdaleka u konce. Místopředseda vlády Ukrajiny pro evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny Dmytro Kuleba v lednu 2020 poskytl rozhovor zpravodajské agentuře Interfax-Ukrajina, v němž na otázku, zda a jak probíhá práce na „Marshallově plánu pro Ukrajinu“, odpověděl:
„Jsem hluboce přesvědčen, že nejlepším Marshallovým plánem pro Ukrajinu jsou přímé zahraniční investice. Jsem však také vděčný těm kolegům z některých zemí Evropské unie, kteří tento plán vypracovali a propagují. Zatím nevidíme ochotu samotné Evropské unie do tohoto projektu jít, ale práce na něm pokračují, takže uvidíme, jak to dopadne.“
V roce 2019 navíc bylo na Parlamentním shromáždění NATO ohledně situace na Ukrajině oznámeno, že „Ukrajina potřebuje podporu západních demokracií po vzoru Marshallova plánu, který byl použit k obnově Evropy po druhé světové válce.“


Litevská republika podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny v kontextu ruské agrese a poskytuje Ukrajině významnou podporu, a to jak posilováním jejích ozbrojených sil, tak při obnově Donbasu, ve vzdělávacích a kulturních projektech a podporou reforem na Ukrajině.
Litva také během pěti let poskytla Ukrajině finanční pomoc ve výši více než 11 milionů eur a kromě toho každoročně přijímá 50 ukrajinských vojáků na rehabilitaci.