Ruská masmédia opět oživují ukrajinskou jazykovou otázku a předpovídají, že na Ukrajině dojde k rozkolu a vypuknutí nepokojů. Tentokrát se debata rozpoutala kolem nového návrhu zákona o povinných kvótách na televizní pořady a filmy v ukrajinštině.
Poslanci Mykolaj Kňažyckyj a Viktorija Sjumar navrhují navýšit podíl ukrajinštiny ve vysílacím čase na 75 % v případě kanálů s celostátním pokrytím a na minimálně 50 % v případě regionálních kanálů. Podle ruských sdělovacích prostředků takový zákon nejen omezí užívání ruštiny, ale také „se dotkne národnostních menšin západní Ukrajiny“ a „povede k protestům a konfliktům“. Předkladatelé návrhu zákona, stejně jako výsledky veřejného mínění, však situaci vykreslují jinak.
Podle NTV „jazyková iniciativa Rady (Verchovna rada, tedy ukrajinský parlament – pozn. redakce) fakticky zakazuje užívání nejen ruštiny, ale i regionálních jazyků národnostních menšin, které žijí na západě země“. „Experti“ z Doněcké lidové republiky, které cituje Izvestija, hovoří o tom, že tato „iniciativa povede k ještě většímu rozkolu ve společnosti, kvůli čemuž může v zemi dojít k vypuknutí protestů“.
Jeden z autorů zákona, Mykolaj Kňažyckyj, objasnil, že navrhovaný zákon neomezuje užívání žádného jazyka ani působnost žádného národa na Ukrajině, jen má za cíl podpořit ukrajinský jazyk. Zákon byl teprve předložen příslušnému parlamentnímu výboru, aby se obeznámil s jeho obsahem.
Samotní Ukrajinci se začali k jazykové otázce stavět mnohem tolerantněji, o čemž svědčí výsledky jednoho z posledních průzkumů Centra Razumkova s názvem „Identita občanů Ukrajiny v nových podmínkách: stav, tendence, regionální charakteristiky“. 92 % respondentů deklaruje, že jsou hrdí nebo mají pozitivní vztah k ukrajinštině, 65,1 % dotázaných ukrajinsky plynně hovoří a 55,9 % jsou toho názoru, že ukrajinština by měla být státním a oficiálním jazykem země, zatímco ruština, stejně jako jazyky ostatních národnostních menšin, může být zcela volně používána v běžném životě.
Jiné šetření, provedené Ukrajinským nezávislým centrem politických výzkumů, ukazuje, že ruskojazyční obyvatelé z jihovýchodních regionů naopak mluví o diskriminaci ukrajinštiny a o „potřebě její ochrany a rozvoje, aby se překonaly důsledky politiky rusifikace, která byla aktivně realizována za dob SSSR“. 80 % ruskojazyčných účastníků výzkumu uvedlo, že jejich jazyková práva jsou na Ukrajině plně dodržována.
