Ukrajinská vláda rozdělila své občany do čtyř kategorií, reagovala ruská média na zákon „O úplném středním vzdělávání“, který nabyl účinnosti v březnu. Podle ruských médií Ukrajina definitivně zlikvidovala ruskojazyčné školství v zemi a „zavřela školy s ruským vyučovacím jazykem“ , čímž diskriminuje ruskojazyčné obyvatelstvo. „Diskriminace ve vzdělávání“, tvrdí ruská média, rozděluje lidi na kategorie, a děti, jež nepatří k „titulnímu národu“ tak již údajně nemají právo na vzdělávání ve svém rodném jazyce. „Rusové na Ukrajině jsou nyní ve stejném postavení jako Židé ve třetí říši,“ shrnují dramaticky údajnou tragickou situaci někteří ruští experti.
Nový ukrajinský zákon O úplném středním vzdělávání přijal ukrajinský parlament v lednu letošního roku, účinnosti nabyl 18. března. Tento dokument patří k hlavnímu zákonu O vzdělávání, který v roce 2017 spustil reformu vzdělávacího systému na Ukrajině. Tato reforma se, stejně jako mnohé další, setkala s prudkou kritikou Ruska i prorusky smýšlejících Ukrajinců, kteří se již dlouhá léta snaží zastavit údajně „násilnou ukrajinizaci“ státu. Jednoduše řečeno, ruské úřady vyjadřují aktivní odpor vůči používání ukrajinštiny v nezávislé Ukrajině. Nově přijatý zákon o středním školství rozhodně nepředpokládá žádné potlačování číchkoli práv. Zákon reguluje práva ukrajinských dětí a dětí patřících k národnostním menšinám na přístup ke vzdělávání v úředním jazyce.
Obecně vzato, zákon zaručuje všem žákům a studentům rovná práva. Žáci mají možnost samostatně si vybírat směr svého vzdělávání prostřednictvím volených profilových předmětů. Zákon reguluje maximální lhůty, po jaké mohou být ve funkci ředitelé škol a učitelé získávají větší autonomii. Nevoli ruských médií však vyvolaly jiné normy, definované tímto zákonem. Velmi hlasitou reakci vyvolal na příklad Článek 5 1. oddílu dokumentu, který hovoří o vyučovacím jazyce. Vedle běžného modelu existují ještě tři další modely vzdělávání.
První model:
Původní národy Ukrajiny, především Krymští Tataři, kteří nežijí ve svém jazykovém protředí a kteří nemají vlastní stát, jsou ve svém právu na vzdělání v rodném jazyce chráněny zákonem. Děti patřící k této národnostní menšině se budou vzdělávat v krymské tatarštině od 1. do 11. (či 12.) třídy spolu spolu s řádným vyučováním ukrajinského jazyka.
Druhý model:
Je určený pro národnostní menšiny mluvící jedním z jazyků Evropské unie. V rodném jazyce budou děti vyučování v prvních čtyřech ročnících základního vzdělávání, soubežně se budou učit také ukrajinštinu. V páté třídě má být zavedeno vyučování v ukrajinštině v celkovém objemu 20 % tak, aby v deváté třídě celkový objem ukrajinštiny činil 40 %. V dalších ročnících se tento objem zvýší na 60 % ročního vyučovacího objemu v ukrajinšině.
Třetí model:
Je určen pro děti mluvící jazykem, který patří do stejné jazykové skupiny jako ukrajinština. První čtyři ročníky se děti budou rovněž učit v jazyce národnostní menšiny, souběžně s ukrajinštinou. Od páté třídy bude nejméně 80 % vyučovacího času vedeno v úředním jazyce, tedy v ukrajinštině.
Školy, jež vyučují v jazyce některé národnostní menšiny musí tyto zákonné požadavky splnit do roku 2023. Ruskojazyčné vzdělávací instituce musí však novou normu splnit již od školního roku 2020-2021. Ukrajinské ministerstvo školství toto rozhodnutí vysvětluje tak, že děti, které jsou vyučovány v ruštině, se snáze a rychleji naučí ukrajinsky, protože jazyky se nacházejí ve stejné jazykové skupině a jsou podobné. V současnosti na Ukrajině stále funguje asi 125 ruskojazyčných škol. Nikdo se však nechystá školy s vyučovacím jazykem ruským „likvidovat“ nebo „zavírat“: školy budou ukrajinštinu zavádět postupně během 6 let. Školy také stále přijímají nové děti, pouze s tím rozdílem, že vyučování bude již z velké části probíhat ve státní jazyce.
Podobné školské zákony existují v mnohých zemích Evropské unie, Ukrajina se inspirovala množstvím analogických vzdělávacích modelů sousedních zemí. Nicméně narativy o „omezování práv rusky mluvících občanů“ nepoužívají ruská média jenom proti Ukrajině. Z porušování práv ruské menšiny je například v ruských médiích systematicky obviňováno Lotyšsko. Tam byla vzdělávací reforma ve školách národnostních menšin zahájena v roce 2017, kdy bylo ve vyšších třídách zavedeno testování ve státním jazyce. Lotyšská reforma předpokládá, že od roku 2019 bude vyučování od první do šesté třídy muset probíhat dvojjazyčně – rusky i lotyšsky. Od roku 2020 musí být 80 % vyučování v 7. až 9. třídě těchto škol v lotyštině a od roku 2021 musí na druhém stupni a středních školách prakticky veškeré vyučování probíhat v lotyštině.
