Ukrajina přiznala, že „se nechystá plnit“ minské dohody a „otevřeně se staví proti“ mírovým dohodám s ozbrojenými skupinami tzv. Doněcké i Luhanské lidové republiky. Snahu ukrajinských úřadů dohodnout se se západními partnery, konkrétně s Kanadou, na vyslání zahraničních mírových misí do Donbasu považují prokremelská média za „okupaci“ a právě o ni údajně Kyjev usiluje. Ruská média také prohlašují, že tento „krvežíznivý plán“ umožní Ukrajině „zahájit plnohodnotnou válečnou operaci, aby jednou provždy skoncovala s povstalci“ na okupovaných územích Donbasu.
Tyto zprávy se začaly v ruských provládních médiích objevovat po kanadské návštěvě ukrajinského viceministra zahraničních věcí Vasyla Bodnara, v jejímž rámci se zástupce ukrajinského ministra zúčastnil sjezdu Kongresu kanadských Ukrajinců a setkal se na něm s oficiálními představiteli země. Bodnar na této návštěvě poskytl interview kanadským novinářům a zdůraznil, že Ukrajina je nakloněna plánu uskutečňování minských dohod a nemá v úmysl od nich ustupovat. Ukrajinský diplomat nicméně dodal, že dohody doposud nejsou plně realizovány kvůli destabilizačnímu působení Ruska.
„Rusku nelze důvěřovat. Rusko porušilo všechny mezinárodní dohody, které s Ukrajinou mělo. Porušilo své mezinárodní závazky vůči Ukrajině… K realizaci minských dohod stále potřebujeme jednotnou podporu celého světa,“ zdůraznil Bodnar.
Ukrajinský diplomat také dodal, že v případě úplného selhání realizace minských dohod a jednání v normandském formátu by Ukrajina ráda počítala s pomocí Kanady v realizaci „plánu B“. Tato podpora vyžaduje souhlas západních partnerů s vysláním mírové mise do Donbasu. „Pokud bude tato cesta (realizace minských dohod, pozn. red.) nedostačující či nepřinese výsledky, vrátíme se k plánu B, ve kterém se počítá s myšlenkou mírové operace na území Donbasu, a poté poprosíme Kanadu jako jednoho z našich největších spojenců, aby se mise zúčastnila,“ shrnul Bodnar.
Žádné výzvy k „sabotáži“ minských dohod či „odmítnutí“ plnit mezinárodní závazky od ukrajinského diplomata nezazněly. O nápadu vyslat zahraniční mírovou misi do Donbasu se uvažovalo již v roce 2015 a jeho autorem je pátý ukrajinský prezident Petro Porošenko. Odpovědnost za podporu mezinárodního míru a bezpečnosti leží podle Charty OSN na Radě bezpečnosti OSN. Právě tento orgán může rozhodnout o zahájení operací na podporu míru v jakékoli zemi. Již před čtyřmi lety se Ukrajina obrátila na Radu bezpečnosti se žádostí o vyslání tzv. modrých helem na území Donbasu, ale Rusko tehdy jednání o této otázce blokovalo. Ukrajina poté znovu iniciovala jednání o této otázce na 72. i na 73. Valném shromáždění OSN.
V současnosti po celém světě operuje 14 mírových misí OSN, od roku 1948 bylo provedeno 71 operací na obnovu míru. Mise se zakládají na 3 základních principech: souhlasu dotyčných stran, nestrannosti a hlavně nepoužití síly (s výjimkou případů sebeobrany či obrany mandátu). Žádné „krvavé msty“, jak píší prokremelská média, tedy mezinárodní vojska uskutečňovat nebudou. Účastníci mírových misí mají mandát na:
- rozmístění sil k odvrácení konfliktu či jeho šíření za hranice;
- stabilizaci konfliktu po příměří s cílem vytvořit podmínky pro dosažení dohody o nastolení trvalého míru mezi stranami;
- spolupráci na realizaci komplexních mírových dohod;
- pomoc zemím nebo územím při překonání přechodu ke stabilní správě věcí veřejných na základě demokratických zásad, řádné správy věcí veřejných a hospodářského rozvoje.
Zahraniční síly mohou také pomoci s odzbrojením a odminováním území, s organizací voleb a mohou napomoci sociálnímu a hospodářskému rozvoji regionu. Všechna tato opatření nemají s „krvežíznivým plánem“ Ukrajiny nic společného, natož s „okupací“ Donbasu – jedná se o ukrajinská území. Bylo to právě Rusko, které se zmocnilo části Doněcké a Luhanské oblasti. Kanadská ministryně zahraničních věcí Chrystia Freelandová 9. listopadu potvrdila, že její země je ochotná pokračovat v mezinárodním dialogu o vyslání mírové mise do oblasti Donbasu. Podle jejích slov kanadský premiér Justin Trudeau tuto otázku projednával s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Podle Freelandové byla tato otázka projednána také s americkým ministrem zahraničí Rexem Tillersonem, zvláštním zástupcem ministerstva zahraničí USA na Ukrajině Kurtem Volkerem a generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.
