Bezprostředně po interview ukrajinského ministra zahraničí Vadyma Prystajka pro ukrajinskou službu BBC se objevilo mnoho dezinformací a manipulací o tom, že ukrajinská vláda tvrdí, že by bylo možné odstoupit od Minských dohod a že údajně prohlásila, že „by mohla přijmout“ návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na alternativní řešení situace na Donbase. Mezi takovými opatřeními může být i zahájení mírové mise na linii dotyku s „národními republikami“ a podle prokremelských médií právě tuto variantu „již dříve Putin“ navrhoval a ukrajinská vláda je v současnosti prý „připravena jednat“ o tomto návrhu stejně jako o návrhu Ruska na kontrolu hranic.
V dezinformačních článcích založených na rozhovoru s ministrem zahraničních věcí Prystajkem byly vytrženy určité pasáže a doplněny smyšlenkami a manipulativním obsahem. Základem rozhovoru s Prystajkem bylo skutečně řešení konfliktu na Donbase, ministr popisoval, co může nabídnout Ukrajina proto, aby Kreml stáhl svou armádu z okupovaných teritorií a přestal podporovat ozbrojence z tzv. „LDLR“.
Prystajko opravdu hovořil o tom, že Ukrajina může odmítnout Minské dohody, avšak ne proto, že by je „nechtěla“ plnit, ale proto, aby našla nový způsob jak ukončit válku. Ministr prohlásil, že takové řešení evropští partneři Kyjeva budou považovat za velmi nepopulární.
Prystajko rovněž prohlásil, že jedním z takových řešení může být zahájení mírové mise na Donbase. Tento nápad není nový, avšak za jeho autorství si nemůže přičíst kredit ani ruský prezident Putin, jelikož prvním, kdo navrhl zahájit mírovou misi na okupovaných teritoriích, byl už v roce 2015 pátý ukrajinský prezident Petro Porošenko. Ukrajina již čtyři roky trvá na tom, že mandát mise musí zahrnovat celou obsazenou oblast Doněcké a Luhanské oblasti. Kreml tvrdí, že se konfliktu neúčastní a trvá na tom, že členové mírové mise by se měli pohybovat na linii dotyku s „LDLR“ (více jsme o tom psali zde). Ačkoliv dezinformační média píší opak, ukrajinská vláda s touto pozicí nikdy nesouhlasila.
„Pro Ukrajinu přichází v úvahu několik variant. Pokud nevyjde Minsk, pak musíme zahájit mírovou misi, respektive peacekeeping tedy misi na podporu míru… I když se tyto rozhovory vedou už od roku 2015 Rusko jakožto členská země Rady bezpečnosti OSN doposud takovou misi odmítalo. Navíc, jak si jistě vzpomínáte, přišlo s vlastním řešením, totiž rozmístit misi podél linie dotyku. Tato varianta pro nás nepředstavuje řešení. Ale rozmístění mise na hranici mezi Ukrajinou a Ruskem už by pro nás řešením bylo,“ zdůraznil Prystajko.
Ukrajina nesouhlasila ještě s jedním kremelským návrhem na kontrolu hranice. I v tomto návrhu Kreml požaduje rozmístění sil nikoliv na rusko-ukrajinské hranici, ale na linii dotyku. Ukrajina zastává stále tentýž názor: nejdřív chce, aby kontrola nad tímto územím přešla pod vládu v Kyjevě, a potom tam proběhnou místní volby. Jediný ústupek, se kterým je podle Prystajka Kyjev ochoten souhlasit, je, že na hranice nebudou rozmístěny pouze ukrajinské vojenské síly, ale i pozorovatelé OBSE.
Prystajko rovněž zdůraznil, že Ukrajina je připravena k další schůzce v normandském formátu a od vyjednání si slibuje, že ruská strana předloží jasná stanoviska. Ukrajinský diplomat řekl, že již v září všechny strany schválily komuniké, které bude přijato podle výsledků budoucích jednání. V dokumentu je mimo jiné stanoven požadavek, aby mezinárodní humanitární organizace získaly přístup na okupovaná území. Prystajko ještě dodal, že Ukrajina splnila všechny požadavky proto, aby se čtyřka mohla sejít, avšak Rusko cíleně celý proces zdržuje. „Doufáme, že rozhovor bude jasný: co od nás skutečně požadujete, kromě toho, abychom přestali existovat jako nezávislý stát, na to samozřejmě v žádném případě nepřistoupíme,“ uzavřel Prystajko. Ukrajina je tedy skutečně připravena k vyjednávání, avšak v žádném případě nesouhlasí s Ruskem v otázkách vyřešení konfliktu na Donbase.
Zde jsou k nahlédnutí snímky webů, na nichž se daná dezinformace objevila a doprovodné materiály: