Ruská média reagovala na 25. výročí podpisu tzv. budapešťského memoranda mezi Ukrajinou, USA, Velkou Británií a Ruskem řadou článků, v nichž dávají Ukrajině za vinu údajnou nefunkčnost této mezinárodní dohody. Dohoda zaručovala Ukrajině ze strany tehdejších jaderných mocností územní celistvost a suverenitu výměnou za to, že se zřekne jaderných zbraní na svém území. Dohoda však nefunguje, tvrdí ruská média, kvůli „destabilizujícímu postoji“ Kyjeva počínaje rokem 2014. V ruských médiích opět zazněly kremelský narativ, jenž tvrdí že Ukrajina sama porušila podmínky dohody tzv. Revolucí důstojnosti, která podle názoru prokremelských analytiků vedla k anexi Krymu a válce v Donbasu.
„Budapešťské memorandum již není aktuální a nefunguje vinou samotné Ukrajiny, která dopustila kritické přepětí vnitřního společenského napětí, rozdělení, rozkol a občanskou válku,“ cituje web RT ruského politologa z Rady pro mezinárodní vztahy při kanceláři prezidenta RF Bogdana Bezpalka.
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zdědila Ukrajina třetí největší jaderný arzenál na světě. 24. října 1991 přijala Nejvyšší rada Ukrajiny prohlášení o statusu země bez jaderných zbraní. O tři roky později se Ukrajina fakticky připojila ke smlouvám o nešíření jaderných zbraní. Výměnou za to podepsali 5. prosince 1994 vůdčí představitelé Spojených států, Ruska a Spojeného království dokument o bezpečnostních zárukách v souvislosti s přistoupením Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní známé jako budapešťské memorandum. Ve stejném roce začal vývoz jaderných raket z Ukrajiny do Ruska. Tento proces trval dva roky. Poslední ukrajinská jaderná hlavice byla odvezena do Ruska v létě 1996. Ukrajina úplně ztratila svůj jaderný status v roce 2001, kdy bylo zlikvidováno poslední odpalovací zařízení pro mezikontinentální rakety na tuhé palivo.
Prostřednictvím tzv. budapešťského memoranda slíbily hlavní jaderné mocnosti Ukrajině, že budou respektovat její suverenitu a nezávislost, nebudou proti ní používat sílu, zdrží se ekonomického nátlaku na ni a požádají Radu bezpečnosti OSN o okamžitou akci, pokud se Ukrajina stane obětí agrese. Po anexi Krymu v roce 2014 Ukrajina obvinila Kreml z hrubého porušení budapešťského memoranda, avšak Rusko podle očekávání kyjevské námitky odmítlo. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tehdy uvedl, že zmíněná smlouva údajně ukládá výhradně povinnosti nepoužívat jaderné zbraně proti Ukrajině. Této rétoriky se Kreml drží dodnes: ruské vedení každý rok v předvečer výročí podpisu memoranda deklaruje, že „respektuje suverenitu“ Ukrajiny a „neporušuje“ své mezinárodní závazky vůči ní, což je „potvrzeno“ tím, že Rusko proti Ukrajině nepoužívá jaderné zbraně.
Lavrov ve svých každoročních prohlášeních opakuje stejný narativ, v jehož rámci se neustále zaměřuje na článek o „nepoužívání jaderných zbraní“ proti Ukrajině (článek 5) a úmyslně přitom mlčí o ostatních bodech smlouvy. Budapešťské memorandum stanovuje, že žádná ze zemí, které dokument podepsaly, nemá právo uchýlit se k jakékoli agresivní politice vůči Ukrajině: „…potvrzují svůj závazek zdržet se hrozby nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti Ukrajiny a že žádné jejich zbraně nebudou nikdy použity proti Ukrajině…“, říká druhý článek memoranda. To znamená, že podepsáním tohoto dokumentu se Rusko zavázalo nepoužívat žádné zbraně vůči Ukrajině, Kreml však trvá na svém výkladu tohoto mezinárodního dokumentu.
Jak Kreml, tak jemu loajální odborníci s oblibou obviňují Kyjev z porušování ustanovení memoranda – k porušení mělo údajně dojít v důsledku „státního převratu“ a „občanské války“ na Ukrajině. I když však odhlédneme od mezinárodně uznávané skutečnosti, že právě Rusko, rozpoutalo válku s Ukrajinou, anektovalo Krym a okupovalo část Donbasu, není v budapešťském memorandu jediná zmínka o tom, že by Kreml měl právo zasahovat do domácí politiky Ukrajiny. StopFake již dříve analyzoval podobné narativy ruských médií, například o tom, že Ukrajina se vzdala jaderných zbraní kvůli výhrůžkám USA.
