Ruská média šíří zprávu Moskevské kanceláře pro lidská práva, podle které patří k lídrům v „porušování práv Rusů“ USA, Baltské státy a Ukrajina. Autoři zprávy například tvrdí, že situace v oblasti porušování práv ruských občanů a krajanů na Ukrajině „má veškeré rysy genocidy a je cílenou státní politikou“. Za taková „porušení“ autoři „žebříčku“ považují sankce proti ruským občanům, zatčení hackerů, zamezení přístupu k propagandistickým médiím atd.
Zprávu šířili Vzgljad, Izvěstija, RIA Novosti, Věsti FM a mnohá další média.
StopFake analyzoval, z čeho Moskevská kancelář pro lidská práva ve své zprávě viní Ukrajinu.
„Diskriminace ruského jazyka“
Opět je zneužita takzvaná „jazyková otázka“ a zaznívají obvinění z diskriminace ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny. StopFake nejednou podobné narativy vyvracel.
„Politika vytěsňování ruského jazyka a sílící ukrajinizace ruskojazyčného obyvatelstva systematicky prováděná ukrajinským státem po roce 2014 získala v současnosti silný impulz“, tvrdí autoři zprávy.
Zmíněná obvinění Ukrajiny z diskriminace ruskojazyčných obyvatel země neodpovídají skutečnosti. Například podle studie „Stav ukrajinského jazyka na Ukrajině v roce 2020“ podíl ruského jazyka v televizním vysílání stále roste a ukrajinštiny zůstává výrazně méně než zákonem stanovených 75 %.
„Tradičně se v ruštině vydává většina novin a časopisů. V rádiu zase naopak naprosto převládá ukrajinština. Citelně vzrostl podíl ukrajinského jazyka ve školství a oblasti služeb, ale i přesto v ukrajinských městech na veřejnosti dominuje ruština“,konstatuje ve své analýze hnutí Prostir svobody.
„Útoky na společnou minulost“
Ve zprávě je také zmíněná dekomunizace na Ukrajině, proti níž bojuje ruská propaganda. Dekomunizace je představená jako „útok na naší společnou minulost“. K „porušení“ práv Rusů tak patří i poškození barvou pomníku maršála Žukova nebo pomníku osvobození Oděsy od nacistů.
Faky o tom, že na Ukrajině se chystají odstranit nějaký pomník věnovaný sovětským vojákům, hrdinům druhé světové války, se v ruských médiích objevují pravidelně. StopFake také podobné dezinformace vyvracel. V zákonech, které regulují proces dekomunizace, je zdůrazněno, že jde o likvidaci symbolů komunistického totalitního režimu. Takovými symboly nejsou pomníky spojené s bojem a vyhnáním nacistických okupantů Ukrajiny nebo s rozvojem ukrajinské vědy a kultury.
Také druhý zákon Ukrajiny předpokládá ochranu a zachování pomníků, které připomínají památku účastníků a obětí druhé světové války 1939–1945.
„Neustávající konflikt na jihovýchodě Ukrajiny“
Samostatně se autoři ve zprávě moskevské kanceláře soustředili na porušování práv „krajanů na Ukrajině“ během „neustávajícího konfliktu na jihovýchodě Ukrajiny“. Zde se opakují narativy o tom, že Ukrajina má sabotovat naplňování podmínek Minských dohod, pokračuje ve válečných operacích a porušuje příměří.
„To znamená, že ruskojazyčné obyvatelstvo je každý den vystaveno hrozbě ztráty života, zranění, traumatům, vyhlazení a poškození majetku. Tyto činy jsou prováděny v době příměří a jakožto cílená politika Ukrajiny na státní úrovni mají být hodnoceny jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, které mají veškeré známky genocidy ve vztahu k ruskojazyčnému obyvatelstvu jihovýchodu Ukrajiny, píší ruští „obránci lidských práv“.
Přitom absolutně ignorují fakt, že se Ruská federace účastní války v Donbasu, což potvrzují mnohá šetření. Ukrajina nemá v plánu vyhýbat se dodržování Minských dohod, ale objevuje se řada jejich porušení ze strany Ruska. Například na konci února 2021 proruské síly ostřelovaly ukrajinské pozice ze zbraní, jejichž použití Minské dohody zakazují.
„Pronásledování ruskojazyčného obyvatelstva“
Ukrajinu také obviňují ze zadržování ruskojazyčného obyvatelstva ze „smyšlených příčin“. Konkrétní příklady, mimo zatčení žoldáků ruské soukromé vojenské organizace Vagner v Bělorusku, se ve zprávě neuvádí. Ukrajina požadovala vydání vagnerovců, kteří se účastnili války v Donbasu, ale Minsk poslal zadržené zpět do Ruska. „Pronásledováním“ ruskojazyčných obyvatel je také odebrání licence televizním kanálům, které patří ukrajinskému poslanci za stranu Opoziční Platforma – Za Život Tarasovi Kozakovi. Tyto sankce byly na Kozaka uvaleny poté, co bylo zjištěno, že poslanec dováží uhlí z dočasně okupovaných území, čímž napomáhá financování terorismu.
Za zmínku stojí také to, že autoři zprávy odkazují jako na zdroje buď na prokremelská média nebo na vystoupení oficiální představitelky ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharovové.
