Prokremelská média jako RIA Novosti, Ukraina.ru, Strana.ua, Moskovskij Komsomolec ad. rozšířila zprávu, že Ukrajina se stala zemí s nejvyšším výskytem antisemitismu v postsovětském prostoru. Zdrojem této informace měla být každoroční zpráva izraelského Ministerstva veřejné diplomacie a diaspory „Antisemitismus v roce 2017“.
Dvacátého prvního ledna, nedlouho před Mezinárodním dnem památky obětí holokaustu, prezentoval Naftali Bennet, izraelský ministr veřejné diplomacie a diaspory, každoroční zprávu o antisemitismu ve světě. Zpráva s názvem „Antisemitismus v roce 2017“ je strukturována podle geografického principu – každé zemi, ve které žijí židovské komunity, je věnován zvláštní oddíl. Analýza situace na Ukrajině je podána ve velmi negativním světle.
Zpráva hovoří o tom, že zatímco ve východní Evropě se celkově snižuje počet antisemitských incidentů, na Ukrajině se naopak množství incidentů zdvojnásobilo a je vyšší než v ostatních zemích postsovětského prostoru.
Izraelské ministerstvo veřejné diplomacie a diaspory také tvrdí, že na Ukrajině je již druhý rok za sebou registrováno nejvíce incidentů ze všech: antisemitská propaganda v politickém diskursu, vandalismus na židovských hřbitovech, památnících a ve veřejných budovách.
Ruská média reprodukovala tyto informace prostřednictvím titulků jako: „Jak se Ukrajina stala lídrem antisemitismu?“ či „Izrael vyzval Ukrajinu, aby skoncovala s rozmáhajícím se antisemitismem a útoky na Židy“. Prokremelská média ovšem nezůstala jen u citací vytržených z kontextu, ale připsala Ukrajině také nová smyšlená fakta. Zpravodajská agentura RIA Novosti například píše, že izraelské ministerstvo označilo Ukrajinu za „lídra v počtu útoků jak slovních, tak fyzických“. Ve skutečnosti se ovšem ve zprávě o růstu počtu fyzických útoků nepíše. Izraelské ministerstvo tvrdí, že na Ukrajině posílila antisemitská propaganda v politickém diskursu a zvýšil se počet případů vandalismu na židovských místech. RIA Novosti také píší: „Židovský původ může být předmětem útoků, tvrdí dokument. Situace se přitom zhoršuje“. Ve zprávě se však hovoří o politickém diskursu, kdy je židovská komunita politiky využívána jako „obětní beránek“ uvnitř „složité sociálně-politické situace v zemi“. O fyzické útoky tedy nejde.
Ve zprávě izraelského ministerstva diaspory je rovněž zmiňována činnost Institutu národní paměti Ukrajiny. Zpráva obviňuje tuto instituci z glorifikace některých ukrajinských národních hrdinů, kteří se měli dopouštět antisemitských činů či výroků. Ředitel Ukrajinského židovského výboru Eduard Dolinskyj upozornil na fakt, že izraelská vláda si poprvé všimla činnosti Institutu národní paměti а jeho ředitele Volodymyra Vjatrovyče. Ten přitom v minulosti prohlásil, že „je velmi důležité představovat holokaust jako nedílnou součást ukrajinské historie“.
Kremelský diskurs točící se okolo myšlenky, že „ukrajinská vládnoucí moc je antisemitská“ je Ruskem neustále prosazována na mezinárodní úrovni. Sama výroční zpráva izraelského ministerstva byla v prokremelských médiích líčena jako jisté potvrzení tohoto faktu. Připomínáme, že ještě 18. března roku 2014 prohlásil Vladimír Putin, že „hlavními strůjci státního převratu na Ukrajině byli nacionalisté, neonacisté, rusofobové a antisemité. Právě oni doposud do značné míry ovlivňují život na Ukrajině“. Ruská média pravidelně prohlašují, že na Ukrajině vzkvétá antisemitismus a Evropa tento fakt zamlčuje.
Prokremelská média tedy ochotně a po svém využila materiály z výroční zprávy izraelského ministerstva, nicméně není od věci konstatovat, že i samotná zpráva vyvolává mnoho otázek.
Izraelské noviny Haaretz například píší, že ke zprávě je třeba přistupovat skepticky. Podle nich vykazuje zpráva zásadní nedostatky v metodologii i v datech a slouží spíše jako dobrý PR nástroj, jak ospravedlnit existenci ministerstva diaspory, napsal Ofer Aderet, korespondent listu.
„Ve zprávě je obsažena standardní rétorika pro mnohé podobné dokumenty napsané ze stereotypně antiukrajinské pozice a neberoucí v potaz skutečný historický a politický kontext,“ vysvětluje na dotaz StopFake.org šéf Skupiny pro monitoring práv národnostních menšin Vjačeslav Lichačov.
Odborník upozorňuje, že zpráva obsahuje jasně nepravdivá tvrzení. Ve zprávě se tvrdí, že „za poslední dva roky vzrostlo očerňování Židů v ukrajinském politickém a státním sektoru a stalo se velmi rozšířeným jevem“. Vjačeslav Lichačov nám sdělil, že si nevzpomíná na jediný případ spojený s jakýmikoli projevy antisemitismu ve státní sféře. „Co se týče sféry politické, tam jsme samozřejmě, jako i jinde ve světě, zaznamenali několik antisemitských výroků ze strany marginálních politických skupin, zvláště na sociálních sítích, které vytváří specifický informační kontext,“ říká šéf Skupiny pro monitoring práv národnostních menšin. „Pokud si skutečně zanalyzujeme dynamiku údajů, dostaneme docela jiný obrázek.“
Expert říká, že autoři izraelské studie ani neprovedli systematický průzkum, ani neanalyzovali data nasbíraná profesionálními organizacemi, jež se speciálně zabývají monitoringem xenofobie na Ukrajině. Podle zdrojů uvedených ve zprávě se státní izraelská instituce omezila na náhodný výběr toho, co „nabízí“ internet, aniž si příliš lámala hlavu nad důvěryhodností informací.
Absence odborného přístupu je pak příčinou tvrzení, že počet antisemitských incidentů se za minulý rok zvýšil dvakrát. „Monitoring trestných činů z nenávisti včetně antisemitských útoků a vandalismu je na Ukrajině systematicky realizován více než deset let,“ říká expert, „a srovnáme-li skutečné ukazatele za léta 2016 a 2017, nasbírané Skupinou, vypadá situace dosti odlišně. Množství činů antisemitského vandalismu skutečně vzrostlo, ovšem ne nijak výrazně – z 19 na 24“. V roce 2017 pak nebyl zaznamenán ani jeden násilný incident motivovaný antisemitismem.
Jakým způsobem tedy přišli autoři izraelské zprávy ke zmiňovaným výsledkům? „Sečetli všechny ‚incidenty‘, o kterých se dozvěděli, bez ohledu na jejich charakter,“ tvrdí odborník, „ke skutečným případům vandalismu byly připojeny například výkřiky během demonstrací. Obrazně bychom to mohli přirovnat k pokusu sečíst množství zápalek v krabičce, sněhu na ulici nebo vzduchu v atmosféře: taková suma potom může dosáhnout skutečně neomezených rozměrů“.
Ve zprávě jsou uvedeny příklady výroků ukrajinských politiků, antisemitská graffiti, znesvěcení židovských památných míst a další. Ve zprávě se také například hovoří o vykrádání masových hrobů, ale tyto případy nemusí být antisemitsky motivovány, mohly být spáchány například za účelem osobního obohacení.
Šéf Skupiny pro monitoring práv národnostních menšin Vjačeslav Lichačov tvrdí, že dotyčná zpráva je ukázkou naprosté neprofesionality a porušení všech standardů dokumentace trestných činů z nenávisti, kterými se řídí profesionální monitorovací skupiny jak na Ukrajině, tak ve světě.