Ruská prokremelská média nadále šíří nepravdy ohledně událostí ve vodách Černého a Azovského moře. Posledním podnětem pro další manipulace a dezinformace bylo přijetí zákona „O přilehlé námořní zóně Ukrajiny“ ukrajinským parlamentem. Zóna byla stanovena v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu.
Ruská média oznámila, že daný zákon dává ukrajinským pohraničníkům právo „střílet bez varování“. Autoři článků se také pohoršují nad tím, že Ukrajina „dvakrát zvětšila zónu svého vlivu v Černém moři“. Web Ukraina.ru prohlašuje, že zákon „odevzdává pod kontrolu Kyjeva krymské vody, což nejspíš povede k zastavení veškerých plaveb na tomto území Černého moře“.
Podobné články zveřenily také weby: Antifašist, Moskovskij Komsomolec a Narodnyj Korrespondent.
Autoři článku na webu Ukraina.ru píší, že přijetí zákona povede k válce: „Možná ne hned… ale toto rozhodnutí parlamentu prakticky vylučuje jakoukoli možnost jednání a hledání kompromisu.“
Autoři nesouhlasí zejména se dvěma body, jež zákon zahrnuje. Zaprvé, že přilehlá zóna bude zdvojnásobena, a zadruhé, že ukrajinská pohraniční stráž, která kontroluje námořní hranici Ukrajiny, může používat zbraně, aby odrazila ozbrojený útok a invazi.
Jak je uvedeno v preambuli, zákon „O přilehlé námořní zóně Ukrajiny“ byl napsán s přihlédnutím k Úmluvě OSN o mořském právu. Ukrajina definuje maximální hranici přilehlé zóny ve vzdálenosti 24 námořních mil od pobřeží, od kterého se odpočítává 12mílová oblast teritoriálních (výsostných) vod.
V souladu s oddílem 1 a článkem 3 této úmluvy Ukrajina v přilehlé zóně kontroluje porušování celních, daňových, imigračních a hygienických pravidel a stará se o prevenci tohoto porušování.
Kontrolní orgány mají právo zastavovat, kontrolovat, zadržovat a zatýkat plavidla libovolného státu i jejich posádku, pokud existuje důvod se domnívat, že plavidlo tato pravidla porušilo. Toto pravidlo se však nevztahuje na vojenská a jiná plavidla, která se používají pro nekomerční účely.
Použít sílu může ukrajinská námořní stráž pouze ve zcela výjimečných případech.
V komentáři k návrhu zákona se uvádí, že jelikož přilehlá zóna není zónou svrchovanosti, mezinárodní právo dovoluje pobřežnímu státu uskutečňovat „omezené kontroly, aby se zabránilo porušování určitých pravidel“.
V souvislosti s anexí Krymu, „Ukrajina ztratila možnost efektivně kontrolovat plavby v Černém moři“ a jako důsledek se v moři „objevily oblasti, kde je nemožné předcházet páchání trestné činnosti“.
Jak píše web Ukrinform, zákon si také klade za cíl výrazně snížit pašování, zabraňovat nedovolenému překračování státní hranice a také pozitivně ovlivňovat úroveň bezpečnosti a zajišťování ekonomické suverenity.
Právníci specializující se na mořské právo říkají, že zákon v podstatě nic nemění a pouze aplikuje normy Úmluvy OSN o mořském právu, které byly uplatňovány i předtím. „Zákon umožňuje našim pohraničním silám legálně uplatňovat ustanovení úmluvy, která již byla i bez toho uplatňována, neboť Ukrajina se k úmluvě připojila již v roce 1995. Proto se nic zásadního nemění,“ řekl redakci StopFake právník a bývalý zástupce prezidenta Ukrajiny v Autonomní republice Krym Boris Babin.
Právní status přilehlých zón ve vnitrostátních právních předpisech byl již potvrzen řadou účastnických zemí Úmluvy OSN o mořském právu, včetně země agresora (Ruska, pozn. překl.),“ vysvětlila redakci StopFake spolupracovnice advokátní kanceláře Legrant Teťana Tytarenko.
Proto „v souvislosti s anexí Krymu, blokováním Kerčského průlivu a zatčením ukrajinských lodí bylo přijetí tohoto zákona nejen logickým, ale i nezbytným krokem,“ domnívá se právnička.
V souladu s mezinárodním právem a přijatým právním předpisem má Ukrajinou zplnomocněný orgán právo zastavovat, kontrolovat, zadržovat nebo zatýkat lodě a členy posádky. Mezi zmíněná oprávnění patří také vypnutí automatického identifikačního systému lodi, což má podle Tytarenkové „potlačovat stínové praktiky na moři spojené s pašováním, nezákonnými překládkami a plavbami lodí do uzavřených přístavů Krymu“.
Podle právničky mají ukrajinští námořní pohraničníci skutečně právo používat zbraně, ale pouze v některých případech, zejména „v případě, kdy je nutno odrazit ozbrojený útok a invazi ozbrojených skupin a zločineckých skupin na území Ukrajiny; v případě, že je třeba zabránit ozbrojeným konfliktům a provokacím či odrazit útok na lodě a čluny Státní pohraniční služby Ukrajiny nebo jiných ukrajinských plavidel a také v případě, kdy je třeba čelit ozbrojenému odporu“.
Teťana Tytarenko také vysvětluje, že „je dovoleno používat zbraně po varovné střelbě s cílem zadržet plavidla, která porušila ukrajinskou celní, daňovou, migrační (imigrační), hygienickou legislativu či zákony o překračování státní hranice; při pronásledování v případě odmítnutí zastavit, pokud se plavidlo snaží zmizet a jiné způsoby jeho zastavení již byly vyčerpány; a také s cílem zabránit nepřátelským akcím proti pobřeží Ukrajiny a proti objektům pod hladinou či nad hladinou, které patří Ukrajině“.
