Ukrajina prodloužila protiruské sankce o další rok a rozšířila dosavadní sankční seznam. Tento krok se samozřejmě v Rusku stal předmětem mediální pozornosti.
Web RIA Novosti cituje člena Výboru pro mezinárodní záležitosti ruské Dumy, Sergeje Železňaka, který prohlásil, že rozšířením sankcí ukrajinský prezident „zahání ekonomiku vlastního státu do kouta a přivádí ji na pokraj krize“. „Každý další nezodpovědný krok Kyjeva představuje úder po ukrajinském národu, který se strmě propadá do chudoby,“ dodal.
Železňakovo prohlášení se dále objevilo na webech REN TV, Komsomolské pravdy, Ukraina.ru, TRK Zvezda a mnoha dalších.
Sankce proti Rusku lze stěží považovat za hlavní faktor, který negativně ovlivňuje stav ukrajinské ekonomiky. Jak navíc dokládají data Státního statistického úřadu Ukrajiny, o propadu do chudoby nelze hovořit. Také Ministerstvo ekonomického rozvoje a obchodu Ukrajiny nedávno představilo návrh státního rozpočtu na rok 2017. Podle oficiálních odhadů činí růst HDP 3 %, inflace je pod úrovní 8,1 % a míra nezaměstnanosti se pohybuje pod 8,7 %.
Ukrajinští experti nepovažují protiruské sankce za katastrofu. „Technologický pokrok, zvýšení kvality ukrajinské produkce a hledání nových odbytišť mohou být nakonec tím, co z této konfrontace vzejde,“ prohlásil v komentáři pro Rádio Svoboda bývalý vice-premiér Ukrajiny Volodymyr Lanovyj.
Přesné statistiky o tom, jaký byl dopad protiruských sankcí na ukrajinskou ekonomiku, neexistují. Ekonomové poukazují, že nejtěžším pro místní hospodářství bylo období od října 2014 do května 2015, zčásti kvůli sporu o zemní plyn s Ruskem. O drtivých důsledcích protiruských sankcí však hovořit nelze.
„Mnozí byznysmeni se báli, že tímto utrpí ukrajinské podniky ztráty. Ano, proti sankcím vystupoval například Vjačeslav Buguslajev, jehož společnost „Motor Sič“, která se zabývá vývojem, výrobou a servisem letadlových motorů, úzce spolupracovala s ruskými firmami. Sankce a uvolnění vazeb se přitom nestaly překážkou pro to, aby společnost zvětšila svůj příjem za rok 2015 o 3,5 miliardy hřiven (tedy v přepočtu 136 milionů dolarů – pozn. redakce),“ píše k tomuto tématu Ekonomická pravda.
