„Šťastný Krym“ je oblíbenou rétorikou prokremelských médií o tomto anektovaném poloostrově. 16. listopadu začaly ruské sdělovací prostředky hromadně zveřejňovat články, jejichž hlavním tématem bylo odsouzení kroků Organizace spojených národů, jejíž Třetí výbor o den dříve na Generálním shromáždění přijal rezoluci o lidských právech na okupovaném Krymu. Komsomolskaja pravda, RT, Cargrad a další média prohlašovala, že OSN je „slepá“, „jde ve vleku“ Kyjeva a že na Krymu k žádnému porušování lidských práv nedochází.
Ruští experti a krymští úředníci jmenovaní Moskvou jako jeden muž tvrdili, že hlasování v OSN bylo zfalšované,„polovina“ zemí stejně hlasovala proti přijetí dokumentu a rezoluce opět jen dokazuje „rusofobní“ nálady západních zemí.
„Již tradiční politická slepota téměř 70 zemí nikoho nepřekvapuje. Tato nemoc neumožňuje vidět svým rozsahem ohromující porušování lidských práv na Ukrajině, která vede již kolikátým rokem válku proti vlastnímu národu na Donbase, nicméně jakýmsi neuvěřitelným způsobem formuje u západních politiků iluzi neexistujícího porušování lidských práv na Krymu,“ cituje slova prokremelského vícepremiéra Krymu Dmitrije Polonského web RT Russian.
Dne 15. listopadu přijal třetí výbor Valného shromáždění OSN aktualizovanou rezoluci o lidských právech na Krymu. Hlavním bodem, o jehož zanesení usilovala ukrajinská delegace, je vyjmenování všech ukrajinských politických vězňů Kremlu. Informovala o tom 15. listopadu zástupkyně Ukrajiny v humanitární podskupině třístranné kontaktní skupiny pro mírové řešení situace na Donbasu a zároveň první místopředsedkyně Nejvyšší rady Iryna Heraščenko. Dle jejích slov jde o bezprecedentní situaci, protože v jiných mezinárodních dokumentech je pouze několik jmen politických vězňů, kteří jsou vězněni na okupovaných územích či v Rusku.
„Téměř poprvé budou v takových dokumentech OSN uvedena jména ukrajinských politických vězňů. Jména těch, kteří se dnes stali oběťmi Ruské federace. Drazí chlapci a děvčata, kteří jsou násilně zadržováni v okupaci, ve věznicích Donbasu, Krymu a v Rusku, vězte, že Ukrajina za vás bojuje, nenecháme vás v tom a je mi líto, že vaše cesta domů byla tak dlouhá,“ uvedla Heraščenko a zdůraznila, že ruská strana odmítá výměnu vězňů.
Kromě bodu o ukrajinských politických vězních Moskvy byly do aktualizované verze rezoluce zahrnuty ještě dvě změny. Podle náměstka ministra zahraničních věcí Ukrajiny Serhije Kyselyci vyzývá tento dokument Rusko, aby poskytlo mezinárodním odborníkům z Evropského výboru proti mučení a Mezinárodnímu výboru Červeného kříže a také ukrajinským konzulárním úředníkům informace o zdraví vězňů a podmínkách ve věznicích a umožnilo přístup k politickým vězňům. Rusko zase trvá na tom, že nebrání přístupu pozorovatelských misí na Krymu. Nicméně již často nezmiňuje, že jeho hlavní podmínkou je, že pozorovatelé musí vstoupit na poloostrov přes Rusko, skrze neexistující hraniční přechody, uzavřené Ukrajinou v roce 2014.
„Neméně důležitým prvkem je výzva k Rusku, aby respektovalo práva ukrajinských vězňů v souladu s mezinárodním právem (to se týká i těch, kteří vyhlásili hladovku) a také respektovalo Minimální standardní pravidla OSN pro zacházení s vězni (tzv. „pravidla Nelsona Mandely“). A to rozhodně není zbytečný požadavek. Každý ví, jak ruská represivní mašinerie umí zlomit člověka pomocí fyzického a psychického násilí,“ napsal Kyslycja v článku pro web Jevropejska pravda.
Nová rezoluce také obsahuje požadavek označovat anektovaný Krym výhradně jako „Autonomní republika Krym a město Sevastopol (Ukrajina)“, která je dočasně okupovaná Ruskou federací,“ řekl Kyslycja.
Co se týče „nárůstu počtu zemí, které hlasovaly proti rezoluci“, o němž píší ruská prokremelská média, „jde o jasnou manipulaci,“ domnívá se Tamila Taševa, koordinátorka lidskoprávní organizace CrimeaSOS. Na dotaz StopFake aktivistka zdůraznila, že proti rezoluci lidských právech na Krymu hlasovaly země s autoritářským režimem, jejichž vlády se samy nevyhýbají porušování práv a svobod svých občanů.
„Tentokrát se zvýšil počet delegací, které se zdržely hlasování, naopak počet zemí, které hlasovaly proti, zůstává na stejné úrovni. Všechny země, které hlasovaly proti, jsou země s autoritářským režimem, které samy porušují lidská práva ve svých zemích. Například Myanmar, který se dopustil doslova genocidy muslimů. Ruská federace samozřejmě patří mezi země, které lidská práva porušují. A rezoluce, která pojednává o činnosti Ruské federace, která kontroluje okupované území poloostrova, rezoluce o porušování lidských práv, vraždách, násilných únosech, mučení a trestních stíhání, se Rusku nelíbí, takže je jednou z oněch autoritářských zemí,“ říká Taševa a zdůrazňuje, že demokratické země krymskou rezoluci jednomyslně podporují.
Od počátku anexe Krymu Rusko popírá fakta, která mluví o represích místních silových struktur, které jsou namířeny proti Ukrajincům, Krymským Tatarům a dalším obyvatelům Krymu, kteří nesouhlasí s okupací poloostrova. Podle údajů Krymské skupiny pro lidská práva ruská FSB od roku 2014 zatkla asi 50 Ukrajinců, z nichž 29 jsou krymskotatarští muslimové. Všem nezákonným vězňům připisují „sabotáž“, „špionáž““ nebo „extremistickou aktivitu“. Rovněž u proukrajinských aktivistů na Krymu provádějí ruské bezpečnostní složky systematicky domovní prohlídky pod různými záminkami. Pouze za první polovinu listopadu letošního roku na poloostrově FSB provedla 4 zátahy, v jednom případě bylo prohledáno 30 krymských adres.
