Zdroj: Jurij Beršidskij pro The Insider
Jedním z hlavních témat ruských propagandistických médií v době pandemie COVID-19 je tímto onemocněním způsobená krize Evropské unie, která může údajně skončit jejím rozpadem. Web The Insider již v minulosti psal o projevu Dmitrije Kiseljova na toto téma, nyní se k této kampani připojil i První kanál. V jeho každodenních televizních zprávách byla odvysílána reportáž Olgy Kňazevové o rostoucích protibruselských náladách v Itálii, kterou její evropští partneři údajně nechali v nouzi na holičkách. V reportáži zazněly následující výroky:
„Evropa, která představuje téměř polovinu potvrzených případů COVID-19, je na pokraji nového rozkolu. Koronavirus podrobuje zkoušce sílu vztahů mezi zeměmi. Itálie, která se stala epicentrem epidemie, například viní politiky EU z toho, že jí neposkytli pomoc. K tomu se navíc snaží dostat apeninskou zemi do dluhů podle řeckého scénáře.
Evropské hodnoty se mění v popel rozprášený po prázdných ulicích italských měst. Na italských nádvořích jsou páleny vlajky EU a z pracoven jsou demonstrativně odstraňovány portréty poslanců italského parlamentu.
V tomto videu se Italové obracejí na Macrona a Merkelovou. Od prvních dnů pandemie EU spěšně uzavírala hranice s Itálií. Z vysokých tribun v Bruselu přitom nebylo slyšet ani slovo o pomoci Apeninskému poloostrovu.
‚Francie poslala letadlo Ministerstva pro mimořádné události pro nemocné seniory z Lombardie, Německo poslalo tým lékařů intenzivní péče do Milána.‘ Kde to všechno je? Pomoc neexistuje a nikdy neexistovala. Existuje však prohlášení ředitelky MMF Christine Lagardeové, která se rozhodla nesnižovat úrokové sazby z italských dluhů vůči Evropské unii.
– Velké krize odhalují skutečnou povahu lidí a států: EU se snaží Itálii dorazit. Podívejte se na výrok Christiny Lagardeové: chce, aby Itálii potkal stejný osud jako Řecko. To nesmíme dovolit,“ řekla Giorgia Meloni, předsedkyně strany Bratři Itálie.
Téměř všichni italští politici obviňují EU ze zrady. Bývalý italský ministr vnitra Matteo Salvini řekl: „Pozor, neposlouchejte prosím Německo a EU, nepůjčujte si od nich, bude to pro nás a naše děti znamenat život v chudobě.“
Italský premiér Conte navrhl, aby EU v situaci pandemie sdílela odpovědnost a vydávala tzv. „koronavirové dluhopisy“, dluhopisy, které by všechny země společně podpořily. Španělsko souhlasilo. Procesu však brání bohaté Německo a Francie. Evropa se potápí. A na tomto „Titaniku“ jsou pasažéři rozdělováni na první a druhu třídu.“
Autorka reportáže se snaží vydávat euroskeptickou opozici za „téměř všechny italské politiky“. Bývalý vicepremiér Matteo Salvini – jeden z lídrů strany Liga severu, která byla do srpna 2019 součástí vládní koalice, avšak poté vyprovokovala vládní krizi a hlasovala v parlamentu za pád vlády. V důsledku byla sestavena nová koaliční vláda v čele se stejným premiérem Giuseppem Contim, avšak již bez účasti Ligy. Strana Bratři Itálie (Fratelli d’Italia) v čele s bývalou ministryní pro otázky mládeže Giorgií Meloni je euroskeptická pravicová strana, jež má velmi blízko právě k Lize.
Úryvky z videí, které ve své reportáži použila Kňazevová, jsou agitační materiály. Například poslanec v roušce, jenž ve své pracovně odstraňuje vlajku Evropské unie a staví na její místo vlajku Itálie se slovy „možná se uvidíme později… možná!“, je Fabio Rampelli ze strany Bratři Itálie a toto video pochází z oficiálního stranického YouTube kanálu.
Video s pálením vlajky EU a hesly „zachráníme se sami“ za zvuků italské hymny bylo zveřejněno na YouTube kanálu turecké telekomunikační společnosti TRT a za tři týdny mělo pouze 42 tisíc zhlédnutí. Jeho další variace na jiných, méně populárních kanálech skoro nikdo nesleduje. Podle všeho tato kampaň neslaví v Itálii valné úspěchy.
„Projev Italů k Macronovi a Merkelové“ je anonymní text šířící se na italských sociálních sítích, představený jako „mistrovské dílo italské dívky“. Text se objevil v polovině března, předtím, než Evropská komise schválila rozhodnutí o pomoci Itálii s výrobou a distribucí lékařského vybavení a ochranných prostředků.
Tvrzení, že Francie a Německo příliš nespěchaly, aby poslaly letadla pro nemocné italské seniory, si zřejmě Kňazevová přidala sama, v textu „anonymní Italky“ nic takového nestojí. Již 24. března však společnost Reuters uvedla, že německé nemocnice začaly přijímat italské pacienty s COVID-19. Emmanuel Macron 28. března oznámil, že Francie a Německo poslaly do Itálie 2 miliony chirurgických ústenek a desítky tisíc ochranných obleků; to sice podle něj nestačí, ale je to jen začátek.
Pokud jde o situaci s „koronavirovými dluhopisy“, Kňazevová mylně řadí Francii mezi odpůrce tohoto projektu. Francie tuto myšlenku podpořila, proti jsou však Německo, Nizozemsko, Rakousko, Finsko a Estonsko. Tyto státy se opravdu nechtějí podílet na splácení společného dluhu, protože se obávají, že neefektivní vlády v jihoevropských zemích získanou pomoc promrhají.
Nizozemsko namísto toho navrhlo vytvoření celoevropského fondu pro boj s koronavirem a oznámilo, že je připraveno do něj přispět 1 miliardou eur. Odhaduje se, že celková částka tohoto fondu bude asi 20 miliard eur. Jedním z rozdílů mezi tímto projektem a „koronavirovými dluhopisy“ spočívá v tom, že prostředky z tohoto fondu bude možné použít pouze k boji proti nemoci, nikoli k podpoře neefektivních ekonomických systémů.
Evropská komise zároveň oznámila, že je připravena spustit plán podpory zaměstnanosti: evropské vlády obdrží celkem 100 miliard eur, které budou rozděleny mezi podniky tak, aby nepropouštěly své zaměstnance. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen podporu obdrží především Itálie a Španělsko.
Zdroj: Jurij Beršidskij pro The Insider
