Během masových protestů, které ovládly Bělorusko po vyhlášení výsledků prezidentských voleb 9. srpna, se po sociálních sítích začaly šířit dezinformace, že za nepokoje mohou země Evropské unie. Konkrétně jsou v těchto příspěvcích obviňováni vedoucí představitelé Polska z „organizace státního převratu“ v Bělorusku. V podobných příspěvcích se také tvrdí, že Polsko údajně „svržení“ prezidenta Lukašenka přímo řídí. Protesty v Bělorusku však s Polskem nijak nesouvisí, příčinou jejich vzniku byly výsledky prezidentských voleb a také nespokojenost Bělorusů s Lukašenkovou represivní politikou.
Zprávy, že Polsko údajně „připravuje státní převrat“ v Bělorusku, se objevily poté, co prezidenti Litvy a Polska ve výzvě adresované běloruským vládním úřadům apelovali na dodržování demokratických standardů a ukončení násilí a represí vůči účastníkům hromadných protestů.
Desátého srpna také polský premiér Mateusz Morawiecki inicioval mimořádný summit EU: „Násilí, které se dělo po celém Bělorusku včera v noci, a potenciální eskalace politického konfliktu, která může vést ke krizi, by neměly zůstat bez odpovědi. Včerejší volby, jejich protichůdné neoficiální výsledky a reakce veřejnosti na ně jsou jasným důkazem toho, že mnoho Bělorusů chce změny: důstojnost, dodržování lidských práv, demokracii, svobodu projevu, právní stát, a také chtějí přítomnost Evropské unie v jejich životech,“ uvedl Morawiecki. v dopise předsedovi Evropské rady Charlesu Michelovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Evropská unie nabídku Polska přijala: 14. srpna se bude konat mimořádné zasedání o Bělorusku.
Varšava navíc oznámila, že je ochotna zhostit se role prostředníka v jednáních mezi Alexandrem Lukašenkem a běloruskou opozicí. Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz tuto nabídku odůvodnil tím, že polské vedení již má s takovými jednáními zkušenosti. Czaputowicz měl na mysli jednání mezi komunistickou vládou a polskou opozicí v roce 1989, která Polsko dovedla k počátku formování demokracie v zemi. Žádné „výhrůžky“ ani „pokusy organizovat převrat“ polská vláda najevo nedávala, Varšava pouze nabídla pomoc při řešení konfliktu.
Ani ostatní země Evropské unie nemají masovými protesty v Bělorusku nic společného: několikatisícové demonstrace vypukly poté, co Alexandr Lukašenko, jenž v zemi vládne již 26 let, prohlásil, že „drtivě zvítězil“ ve volbách. Protesty trvají již od večera 9. srpna. Pořádkové síly používají proti demonstrantům gumové kulky, zábleskové granáty, slzný plyn, elektrické paralyzéry a vodní děla. V den voleb bylo centrum hlavního města Minsku obsazeno pořádkovými silami, ve městě byl rušen telefonní signál i internet. Mezinárodní pozorovatelé nebyli do Běloruska vpuštěni, přístup voličů do hlasovacích místností byl uměle omezen a nezávislí novináři a občanští aktivisté byli v předvečer voleb hromadně zatýkáni. Hlavy evropských států, vedení Evropské unie a Spojených států vyzvaly Alexandra Lukašenka, aby zastavil násilí vůči vlastním občanům a zveřejnil skutečné výsledky prezidentských voleb.
