V březnu proběhnou v Rusku prezidentské volby a prokremelská média nyní přetřásají téma podpory v současnosti úřadujícího a znovu kandidujícího prezidenta Putina mezi tzv. novými občany, tedy obyvateli Krymu. Ruská zpravodajská agentura TASS (a po ní i další populární ruská média jako RIA Novosti či Moskovskij Komsomolec) například zveřejnila zprávu o tom, že „Krymští Tataři prohlásili, že podpoří Putina ve volbách“.
V textu se píše o vyjádření jistého Sejtumera Nimetullajeva, šéfa Veřejné rady krymsko-tatarského národa, pod níž spadá „více než 20 organizací Krymských Tatarů“.
Jedinou organizací, již je možné považovat za pravomocný zastupitelský orgán krymsko-tatarské menšiny, je Medžlis krymsko-tatarského národa. Jedná se o obdobu parlamentu, jehož tradice existuje v muslimských zemích. Medžlis byl založen v roce 1991, po ruské anexi Krymu v roce 2014 byl však Ruskou federací zapsán na seznam extremistických organizací a v roce 2016 zakázán. Jeho předsedovi Refatu Čubarovovi byl zakázán vstup na území Krymu. Medžlis se nyní nachází v Kyjevě a ukrajinský parlament jej uznává jako oficiální zastupitelský orgán Krymských Tatarů.
Refat Čubarov poskytl StopFaku krátký telefonický rozhovor, ve kterém rozhodně odmítl, že by Krymští Tataři vyjádřili podporu Vladimiru Putinovi ve volbách: „Ne, Krymští Tataři nebudou ve volbách podporovat Putina“.
Sejtumer Nimetullajev žádným „lídrem krymsko-tatarského národa“ není. Před anexí byl členem Strany regionů (provládní politické strany za prezidenta Janukovyče) a vedl zastupitelství Henyčeského rajónu Chersonské oblasti, ve které se zároveň věnoval nejrůznějším obchodním aktivitám. V říjnu 2014, již po anexi Krymu, zahájily ukrajinské úřady trestní stíhání Nimetullajeva kvůli podezřením z 3 trestných činů a vyhlásily po něm pátrání. Od té doby vyjadřuje podporu Ruské federaci a novému vedení Krymu, avšak žádný vliv ani podporu v rámci krymsko-tatarské komunity ve skutečnosti nemá.
Veřejná rada krymsko-tatarského národa založil Nimetullajev v listopadu 2014 a tato organizace je přímo kontrolovaná nezákonnými ruskými úřady na Krymu. Pod Radu spadá přibližně 20 organizací, ty však nejsou významné ani vlivem, ani počtem svých členů.
Rovněž Nimetullajevova slova, která cituje TASS, jsou manipulativní: „Čekali jsme 70 let na rehabilitaci našeho národa a dočkali jsme se teprve teď,“ říká. Na Krymu přitom ze strany ruských úřadů vůči příslušníkům krymsko-tatarského národa dochází k šikaně a pronásledování: desítky zatčení, včetně seniorů, téměř každodenní domovní prohlídky. O tomto nezákonném jednání mluví i mezinárodní organizace.
Organizace Human Rights Watch například ve své zprávě za rok 2017 dochází k závěru, že „pronásledování Krymských Tatarů zesiluje“. Také pracovníci Amnesty International zaznamenali četné případy porušování lidských práv na Krymu.
