Mezinárodní soud OSN v Haagu vyzval Rusko, aby předložilo argumenty obhajoby v případu financování terorismu na východě Ukrajiny a rasové diskriminace na Krymu. V Rusku na to reagovali tak, že začali šířit informace o tom, že Krymští Tataři údajně označili stížnosti Ukrajiny na diskriminaci Ruska za „vymyšlené“.
Poté, co soud vynesl rozsudek, ruská média se rozhodla tyto zprávy ignorovat. Internetové deníky zveřejnily několik zpráv, ale například v propagandistických pořadech Večer s Vladimirem Solovjovem nebo Vremja pokažet, ve kterých si libují v probírání událostí na Ukrajině, se rozhodli toto rozhodnutí Mezinárodního soudu nepřipomínat.
Předseda tzv. regionální národně-kulturní autonomie Krymských Tatarů na okupovaném Krymu Ejvaz Umerov oznámil, že žaloba Ukrajiny podaná k soudu v Haagu je neopodstatněná: „Stovky tisíc muslimů – Krymských Tatarů se dnes učí jazyk, vykonávají své náboženské obřady a slaví kulturní svátky, modlí se v mešitách a nikdo je nepronásleduje“. Dodal, že na Krymu neprobíhá pronásledování na základě etnického původu a jenom „ti, kteří porušují zákon, jsou potrestáni“. Toto prohlášení zveřejnila RIA Novosti, МK.ru, Izvestija, 360tv a další.
Mimo to MK.ru ve své zprávě ještě dodává, že „Medžlis a Chizb ut-Tahir, organizace, které byly v Rusku zakázané jako extremistické a teroristické“ fungují na Ukrajině bez omezení. Jejich příslušníci se odílely na blokádě Krymu, vyhazovali do povětří kabely a prováděli záškodnické činnosti proti obyvatelům poloostrova“.
V žalobě Ukrajiny proti Rusku u Mezinárodního soudu v Haagu stojí, že ruská vláda utiskuje Krymské Tatary a Ukrajince na anektovaném Krymu, čímž porušuje Úmluvu o eliminaci všech forem rasové diskriminace. Ukrajina v žalobě mimo jiné píše o zákazu Medžlisu krymsko-tatarského národa, omezování výuky v ukrajinštině a krymské tatarštině, omezování svobody médií na Krymu, únosy, vraždy, policejní obtěžování a věznění Krymských Tatarů, zkreslování historie v nových ruských učebnicích (krymsko-tatarské děti se učí dějepis, kde se oslavuje Stalin a o deportacích Krymských Tatarů se neučí vůbec). Dne 8. října 2019 Mezinárodní soud OSN v Haagu přijal případ „Ukrajina vs. Rusko“ pod svou jurisdikci, což znamená, že vznesená obvinění považuje za oprávněná. Takže nás čeká soudní řízení.
V roce 2016 ruské úřady zakázaly krymsko-tatarský Medžlis. Tehdy tzv. prokurátor okupovaného Krymu Natalija Poklonskaja označila Medžlis „loutkami v rukou velkých západních loutkovodců“. Co se týká již zmiňované organizace Chizb ut-Tahir, ta byla zakázána již v roce 2003. V současnosti jsou členové této organizace na Krymu pronásledováni. Obhájci zatčených a odsouzených Krymských Tatarů v případu Chizb ut-Tahir trestní stíhání považují za nábožensky motivované.
O pronásledování Krymských Tatarů hovoří nejen ukrajinské úřady, ale i nezávislé neziskové organizace. V Krymsko-tatarském výzkumném centru, které monitoruje případy porušování lidských práv, potvrzují, že v rozmezí roku 2019 se zvýšil počet stíhání jednotlivých skupin krymsko-tatarských aktivistů. Z hlediska náboženského pronásledování můžeme pozorovat narůstající tendenci. Za prvních 9 měsíců roku 2019 proběhlo „na poloostrově 80 domovních prohlídek, 126 předběžného zadržení, 169 výslechů, „rozhovorů“, 282 případů vazby a 213 prodloužení vazby, 578 případů porušení práva na spravedlivý soud, 90 případů vážné újmy na psychickém i fyzickém zdraví, 69 případů zatčení z politických důvodů,“ píše se ve zprávě organizace. Zástupce předsedy krymsko-tatarského Medžlisu Ilmi Umerova potvrzuje, že ruské úřady na poloostrově podnikly rozsáhlou akci na potlačení názorové opozice a zároveň cíleně promísili původní obyvatelstvo nově příchozími z Ruska.
Rusko zároveň využívá těch Krymských Tatarů, kteří jsou loajální k okupantům, ke svým propagandistickým cílům, kdy je prezentuje jako „hlas“ národa Krymských Tatarů. Tímto ignorují cca 60-70 tisíc Tatarů, kteří byli po okupaci donuceni poloostrov opustit. K těmto provládním „axenovským“ Tatarům patří i Ejvaz Umerov tzv. předseda regionální národně-kulturní autonomie Krymských Tatarů na okupovaném Krymu. Ejvaz Umerov figuruje v několika skandálech svázaných s popíráním skutečnosti, že na Krymu dochází k porušování práv Krymských Tatarů. Více o tom zde a zde. Připomeňme, že Ukrajina zažalovala Rusko u Mezinárodního soudu OSN v Haagu už v roce 2017. Kyjev viní Moskvu za porušování mezinárodní Konvence o boji proti financování terorismu, dále za podporu ozbrojenců na Donbase a porušování mezinárodní Úmluvy o eliminaci všech forem rasové diskriminace kvůli utlačování Krymských Tatarů a Ukrajinců na anektovaném Krymu. Dne 8. listopadu 2019 soud přijal případ Ukrajina vs. Rusko.
Zde jsou k nahlédnutí snímky webů, na nichž se daná dezinformace objevila a doprovodné materiály:
Snímek webu Izvestija
Snímek webu prezentace Krymsko-tatarského výzkumného centra
