Russia Today a mnoho dalších ruských médií nedávno obrátilo svou pozornost na prohlášení zvláštního zástupce OBSE na Ukrajině Martina Sajdika, který se nechal slyšet, že pro objektivnější pochopení krymské otázky je třeba vzít v úvahu skutečnost, že „Krym je již po mnoho let součástí Ruska.“ Dezinformační média si z těchto slov rychle vyvodila, že příslušnost Krymu již přestává být pro Evropu důležitá, ba dokonce, že „otázka k jakému státu Krym vlastně patří, je již uzavřena“. Dokázala tak z věty zcela vytržené z kontextu vytvořit zprávu z mezinárodního prostředí, která pro nezkušeného čtenáře působila věrohodně a podloženě. Ve skutečnosti se o poloostrovu vedou stále aktivní debaty jak v EU a USA, tak i v různých mezinárodních organizacích a platformách.
Ve snaze přesvědčit čtenáře, že s okupací krymského poloostrova se mezinárodní společenství definitivně smířilo, Russia Today ve svém článku cituje: „mezinárodní organizace si postupně začínají uvědomovat, že poloostrov se z objektivních důvodů znovu sjednotil s pevninským Ruskem“, „otázka příslušnosti krymského poloostrova již opouští diskusní fóra Evropy“, „je načase vrátit vztahy s Ruskem do starých kolejí, včetně postupného odstraňování sankcí.“
Také poslanec parlamentu okupovaného Krymu, Vladislav Hanžara, vzpomněl nedávnou konferenci OBSE (měl zřejmě na mysli konferenci HDIM ve Varšavě), a uvedl, že „zde hovořili krymští novináři a aktivisté a jejich slova se setkala s vřelým přijetím od kolegů zastupujících evropské státy“. Bez ohledu na to, jak moc se tomu Rusko brání, nepřestávají být Krym ani jeho nezákonná anexe a okupace součástí mezinárodní agendy mnoha zemí, otázka prodloužení sankcí je pravidelně podporována.
V říjnu 2019 politický poradce Lane Darnel Ball z mise Spojených států při OBSE uvedl: „Ruskou anexi Krymu neuznáváme a nikdy neuznáme.“ V Kongresu USA poslanecká sněmovna podpořila (427 versus 1) návrh zákona o neuznání anexe Krymu. Dokument definuje americkou politiku „neuznání suverenity Ruské federace nad krymským poloostrovem, jejím vzdušným prostorem nebo teritoriálními vodami“.
Možný budoucí Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrel v rozhovoru pro Al-Jazeera uvedl, že se chce zaměřit na Balkán a východní sousedy Evropy, přičemž naléhá na Unii, aby se pevně držela sankcí proti Rusku. „Dokud Rusko nezmění svůj postoj ke Krymu a narušování území jiných států, musí sankce zůstat v platnosti,“ řekl Borrell.
Mezi platformy, které udržují stálou politiku vůči anexi a okupaci, patří například mezinárodní organizace pro lidská práva PEN International, která se ve své poslední rezoluci zabývá porušováním a omezováním svobody slova na Ruskem okupovaném poloostrově. Ukrajinský velvyslanec v Rakousku Alexander Ščerba když komentoval projev Sajdika poznamenal, že „mezinárodní společenství je při hodnocení anexe Krymu jednotné.“
Základním cílem ruské dezinformační kampaně je přesvědčení evropské společnosti, že okupace krymského poloostrova je již nezvratnou a na mezinárodní scéně uznanou a zapomenutou událostí, ke které není potřeba se nijak vracet, řešit ji či znovu otevírat, a už vůbec za ni Rusko trestat.
Zde jsou k nahlédnutí snímky webů, na nichž se daná dezinformace objevila a doprovodné materiály:
Snímek webu Russia Today
Snímek webu Zvezda
Snímek webu osce.usmission.gov
Snímek webu Al Jazeera
Snímek webu Evropské komise
Snímek webu Gordon.ua
